foto: Archiv/Můj život je tvořen z 80 % železnicí, těch 20 % tvoří obyčejný život 19leté dívky, říká železniční influencerka Andy
Redakce RAILTARGET vám přináší další exkluzivní rozhovor s železniční influencerkou Andy K, za niž se však ona sama nepovažuje. Žije pro železnici tělem i duší – studuje dopravní školu a brigádně jezdí s Českými drahami. Jak se tahle kráska dostala k železnicím, co tvrdí o sociálních sítích a mnohem více se dozvíte v tomto rozhovoru.
Studujete dopravní školu. Co Vás k tomuto pro ženu méně tradičnímu oboru studia přivedlo?
Mám k vlakům vztah odmalička. Bavilo mě jimi jezdit na výlety a pozorovat je na nádraží. Ve školce jsem si hrála jak s panenkami, tak s dřevěnou železnicí. Ale zajímat jsem se o vlaky začala až na druhém stupni základní školy. Přivedl mě k tomu kamarád, který je z nádražácké rodiny. Dozvídala jsem se od něj zajímavé informace a díky tomu mě to začalo bavit víc a víc. Takže volba střední škola byla jasná. Chtěla jsem na dopravní průmyslovku se zaměřením na železnici, a tak se taky stalo. Uteklo to rychlostí blesku, nyní mi zbývají už jen dva měsíce do maturity. Poté mám v plánu pokračovat na vysokou školu také se zaměřením na železnici, konkrétně bych ráda studovala v DFJP v Pardubicích.
Pracujete pro České dráhy. Co je náplní Vaší práce?
Ano, již přes rok brigádně pracuji pro tuto firmu. Odborné zkoušky jsem si udělala hned po 18. narozeninách. Je to zodpovědná práce zaměřená na práci s lidmi. Podle mého názoru, byste měli především umět komunikovat, to patří mezi ty top dovednosti, které musí člověk ovládat na této pracovní pozici. Vlakvedoucí má na starosti v první řadě bezpečnost cestujících. Poté se stará o připravenost soupravy, což obnáší např. správné sepsání zprávy o brzdění, aby vlak mohl vůbec odjet, zkoušení funkčnosti třeba dveří a evidování případných závad. Při samotné jízdě vlaku kontroluje jízdní doklady a odbavuje cestující. Samozřejmě bychom toho našli mnohem víc, co musí vlakvedoucí dělat. Zde jsem nastínila jen ty základy.
Co se Vám na práci na železnici líbí, a co naopak vidíte jako negativum?
Líbí se mi to prostředí. Lokomotivy, vozy, výhledy a všechno! Ráda cestuji a díky této práci mám tu možnost i v práci cestovat a poznávat nová místa. Také mi dělá radost to, když mohu někomu udělat radost já, např. pomůžu s kufrem, nebo se usměji a popřeji pěkný den. Jsou to maličkosti, ale na některých cestujících jde vidět, že jim to opravdu zvedne náladu, a to je nejdůležitější! Nenapadá mě nic konkrétního, co bych vyloženě neměla ráda. Já jsem s tou prací spokojená, v 19 letech jsem si nemohla přát nic lepšího!
Jakmile dokončíte školu, plánujete zůstat v železničním sektoru? Můžete prozradit, jaká je například Vaše vysněná pracovní pozice?
Jak jsem již zmiňovala, po škole chci dál studovat. Nedokážu si představit být v jiném prostředí než v tom železničním, tudíž nepředpokládám, že bych z dráhy někdy odešla. Ráda bych ale zůstala pracovat v provozu. Ještě na druhém stupni ZŠ jsem se rozhodla, že bych jednou chtěla být výpravčí/dispečer. Dokonce jsem si i sehnala tu červenou čepici, co výpravčí nosí. Také by se mi líbilo si udělat licenci na strojvedoucího. Bavilo by mě příležitostně jezdit někde na lokálkách, ale to je opravdu daleká budoucnost. Každopádně tomu nechávám volnou ruku. Kdyby se časem naskytla nějaká zajímavá nabídka, tak se nebráním ničemu, pokud by mě to upoutalo.
Díky svému Twitter účtu se stala železniční influencerkou. Co Vás k založení účtu na Twitter vedlo a baví Vás komunikace na sociálních sítích?
Nepovažuji se za železniční influencerku, jsem klasický teenager, co sdílí na sociálních sítích svůj život. Můj život je tvořen z 80 % železnicí, těch 20 % tvoří obyčejný život 19leté dívky. Jen jsem se nedostala ještě do fáze, kdy bych s tisíce lidmi chtěla sdílet svůj soukromý život, proto je jednoduší přidávat fotky vlaků a psát o nich. Na Twitteru je spousta zajímavých lidí se stejným koníčkem, jako mám já. Baví mě číst jejich názory, co se týče železnice, ale i jejich názory mimo tuto oblast, např. ty politické. Několikrát jsem přemýšlela, že si zruším všechny sociální sítě, což jsem párkrát zkoušela, ale nikdy mi to nevydrželo déle jak týden. Vždy toto rozhodnutí padlo na základě ostatních lidí. Někteří se dokážou chovat opravdu hnusně i k 17leté holce, která zveřejnila jen fotku vlaku.
Komunikace je na denním pořádku každého člověka, co žije v této době. Za mě je to velmi jednoduché. Můžu se během pár sekund spojit s lidmi z úplně jiných měst, zemí. A zároveň je jednoduché se proslavit na internetu. V mém případě stačilo být holkou, co má ráda vlaky, ale i přes to si nemyslím, že bych byla slavná nebo něco v tom smyslu. I když musím říct, že se mě pár lidí zeptalo, zda to jsem já, když jsme se potkali třeba ve vlaku, a říkali mi, že mě znají právě ze sociálních sítích. Nikdy nevím, jak reagovat, když se toto stane. Nedochází mi, že když něco přidám na internet, že to opravdu vidí opravdoví lidé a opravdu mě někdo zná. Nakonec bych jen dodala, že sociální sítě nejsou realita a můžou zničit vše během pár sekund. Buďte opatrní, jak se vyjadřujete, nebo co přidáváte. Nikdy nevíte, kdy někdo něco proti Vám použije.