foto: Archiv/Místopředseda Sechter: Způsob komunikace o digitálním spřáhle vytváří v Evropě hluboké dělící čáry
V exkluzivním rozhovoru pro RAILTARGET místopředseda Dopravní sekce Hospodářské komory, Jan Sechter uvedl, jakými hlavními tématy se v oblasti dopravy komora zabývá, nastínil jeho pohled na přínos účasti českých firem na mezinárodních veletrzích a vyjádřil se k tématu automatického digitálního spřáhla. Zdůraznil také nutnost efektivní a korektní komunikace mezi podniky a vládou.
Jste nově ve funkci místopředsedy dopravní sekce Hospodářské komory. Mohl byste nám přiblížit tuto funkci a také, co obnáší?
Děkuji za otázku. Hospodářská komora sdružuje naše podniky na základě dobrovolného členství podle jednotlivých oborů. A v těchto oborech a sekcích mám možnost pracovat. Dopravní sekci jsem rozšířil o okruh tří pracovníků, expertů, kteří se nyní dopravě věnují. Já to mohu posoudit z hlediska zahraničních vztahů Evropské unie. Pro železniční dopravu jsme vydefinovali tři důležitá témata. Energetika v dopravě a záležitosti týkající se evropského rozsahu, jako je například digitální spřáhlo, zařízení pro železniční nákladní dopravu. Pak také například platformu pro bezpilotní letectví, která zde zatím pro naše podniky, členy Hospodářské komory, nebyla. Takže skutečně bohatá činnost.
Dále bych se Vás rád zeptal na veletrh InnoTrans. Jak jej hodnotíte? A především mě zajímá česká účast.
InnoTrans, mezinárodní veletrh dopravní techniky se střídá s veletrhem TRAKO v Gdaňsku. Z pohledu železničního průmyslu jsem jej zažil poprvé. A měl jsem dobrý pocit z toho, že se „branže sešla“ a z toho, že už dávno veletrh není omezený pouze na železniční dopravu a železniční průmysl, ale účastní se jej velmi správně i všechna návazná odvětví. Od firem IT po satelitní podporu, například některých řešení, která souvisejí s digitalizací. Takže veletrh InnoTrans byl de facto jednou velkou oslavou. Za Českou republiku se účastnilo sedmdesát firem. Samozřejmě ACRI, sdružení našeho železničního průmyslu, je velmi aktivní. A i jednotlivé firmy jednoznačně ukazují, že Česká republika není pouze zemí s nejhustší železniční sítí, spoustou „šotoušů“ a přátel železnice, ale také zemí s velice kvalitním ekosystém železničního průmyslu, který je schopen exportovat a obstát na železničních trzích, a to ne jenom v sousedství, tedy v Evropě, ale i ve světě. Pokud by se měla naše země za pár let vydat cestou vysokorychlostních železnic anebo cestou digitalizací nákladní železniční dopravy, je toto dobrý základ.
Rád bych ještě u tohoto veletrhu zůstal. Jedním z velkých témat bylo i digitální automatické spřáhlo. Mohl byste nám říct, jak tuto problematiku vnímáte? Zda má nějaká úskalí, například financování?
Jako všechny velké Evropské projekty, tato myšlenka má samozřejmě své opodstatnění.
Efektivita železniční nákladní dopravy a její konkurenceschopnost vůči ostatním dopravním módům. Zkrátka držet železnici v tomto konkurenčním poli, na místě, kde je dnes, nebo jej dále zlepšovat. Digitální spřáhlo bez pochyby tento přínos může mít. Ale jako všech ostatních velkých projektů Evropské unie, i u tohoto vnímáme, že už jen samotný způsob, jakým je komunikován, vytváří v Evropě hluboké dělící čáry. Dnešní situace v železniční dopravě není ideální. A celá zelená „tranzice“, to znamená přechod na zelenou energetiku, má své kritické momenty. Zatížení fosilních paliv s uvažovanými novými daněmi, emisní povolenky, které mají rovněž zatížit dopravu, to všechno jsou faktory, jež dopravci předem kalkulují. Vůči silniční dopravě si snaží udržet konkurenceschopnost a teď mají před sebou výzvu, kompletně „přezbrojit“ celý evropský vagonový park.
A to je něco, co náš obor v tuto chvíli nesnese. Evropa se nyní rozděluje na ty, kteří by to zvládli a vidí v tomto kroku konkurenční výhodu, díky které by mohli vytlačit ty, co to finančně úvěrově nebo jiným způsobem nezvládnou. A to v Evropě vytváří velice vypjatou situaci. Každý podnik se potýká s důsledky covidového období. Má-li podnik holdingovou strukturu, je v jiné kondici než třeba podnik ze sousední země. A investici do digitálního spřáhla si může dovolit každý za jiných podmínek.
Takže?
Takže zde vzniká velká diskuze, nejenom technologická a technická „jak“, ale i finanční, která spočívá v tom, kdo to zaplatí. Optimálně jakým způsobem odzdrojovat tento veliký projekt. A jak v čase správně uspořádat sekvenci jednotlivých kroků, co udělat teď, co potom.
A myslíte si, že tento projekt by mohla zaplatit současná energetická krize, která negativně ovlivňuje všechny dopravní sektory, železnici nevyjímaje? A rád bych se ještě potom zeptal, jaký je pohled Hospodářské komory, nebo respektive Vašeho oddělení na současnou energetickou krizi a jestli třeba komunikujete s ministerstvem ohledně nějakých možných řešení?
V Hospodářské komoře jsme energetiku v dopravě vydefinovali jako velké téma. Současná situace na energetických trzích zatěžuje různé dopravní body různým způsobem. Paradoxně největší přínos oproti ostatním zažívá teď vodní doprava. Zde jsou jednotkové náklady na energie oproti objemu přepravy nejnižší. Do Děčína nedávno přijela loď s australským uhlím. To jsou věci, které by za jiné energetické situace, nedávaly smysl. Zabýváme se tím, aby turbulence na energetických trzích byla správně komunikována. Abychom za podnikovou sféru vládě a ministerstvu správně komunikovali to, jakým způsobem krize doléhá na jednotlivé dopravní body a navrhli i řešení. Jedna z obav do budoucna je i ta, že by se systém emisních povolenek měl rozšířit na dopravu, neboť by šlo o novou finanční zátěž. Pokud by doprava byla tímto zatížená, podobně jak jsme zažili u kolísajících cen povolenek, kdy se staly finančním produktem obchodovatelným na burzách. Toto všechno je tím, co dopravu ničí. Protože doprava, zejména nákladní, závisí na dlouhých stabilních smlouvách. To asi zde nemusím zdůrazňovat. A tady veškerá nákladová volatilita jde na účet dopravců. Průmysl nebo zákazníci se neptají, zda Vám zrovna teď povolenky činí problém, či ne. Mají nasmlouvané například své cargo podniky na dlouhou dobu a opět, toto všechno jde na účet dopravců.
Děkuji. Závěrem bych se rád zeptal, zda-li Hospodářská komora plánuje nějaké akce či konference, zejména ty, které by se zaměřovali na železnici?
Do této doby jsme investovali především do debat, kdy jsme si potřebovali udělat přehled, jak tuto situaci vnímají jednotlivé branže, třeba i nákladní osobní doprava, závazková, nákladní doprava objednávaná kraji. Co se týče digitálního spřáhla, tímto směrem se chystáme jít. Myslíme si, že jakýkoliv velký projekt si zasluhuje extrémní pozornost. A teď se vracím k tomu, jak jsem chválil český železniční průmysl, protože participace domácího průmyslu bude na tomto projektu nezbytná. Jde skutečně o velké téma a o to, abychom nekupovali hotový produkt, tedy hotové řešení. Takže určitě to je otázka pro domácí železniční průmysl. Řekl bych, že hospodářská komora hledá cesty, jak o tomto efektivně jednat s vládou. Uvedu poslední příklad a také souvisí s finanční situací, která právě nastala. Debata o na jedné straně přetíženosti železniční infrastruktury a jak ji řešit a na druhé straně, jak zacházet s lokálkami a regionálními tratěmi za současné ekonomické situace. Tam jsme se zúčastnili zmíněných debat. Jak na úrovni branže, tak i debat s Ministerstvem dopravy.
