foto: Archiv/Ministr Kupka exkluzivně: POZE za rok 2021 bude nákladním železničním dopravcům zaplaceno
Redakce RAILTARGET přináší exkluzivní rozhovor s ministrem dopravy Martinem Kupkou z největší události roku železničních nákladních dopravců, konference ŽESNAD.cz. Rozhovor jsme začali tématem POZE. Ministr dopravy totiž právě na konferenci ŽESNAD.cz oznámil nákladním dopravcům, že poplatky za obnovitelné zdroje za rok 2021 jim budou uhrazeny. Ministr dopravy také pochválil ČD Cargo, které se zapojilo do odvozu obilí z Ukrajiny. Další otázky redakce RAILTARGET směřovaly k ETCS nebo zvýšení kapacity českých kolejí.
Před malým okamžikem jste na konferenci ŽESNAD.cz oznámil zcela zásadní aktualitu v ohledu POZE, můžete to přiblížit?
Je to jednak vyhlášení podmínek, které proběhnou v příštím týdnu programu ROCET, právě pro úhradu nákladů pro nákladní železniční dopravu za trakční elektřinu, což bude znamenat významnou pomoc pro všechny železniční nákladní dopravce. Oni s touto podporou počítali. Program ROCET byl vyhlášen už pro rok 2020. Bohužel předchozí vláda s podporou ve svém rozpočtu na letošní rok nepočítala a po dohodě se Zbyňkem Stanjurou jsme finanční prostředky nakonec uvolnili tak, abychom dokázali železničním nákladním dopravcům pomoci a zároveň jednáme s Evropskou komisí o tom, aby bylo možné realizovat platný český zákon, který ale vyžaduje notifikaci tak, aby bylo možné odpustit POZE pro veškeré dopravce, nejenom ty nákladní, ale i dopravce v osobní dopravě, a dokonce i v MHD, kteří využívají trakční elektřinu.
Věřím, že to byla pro všechny dnes skutečně a zpráva dne. Chtěla bych se zeptat, jak vnímáte strategickou roli železnice v rámci aktuální situace na Ukrajině? Kromě humanitární pomoci se nákladní dopravci zapojují i do odvozu obilí.
V té kritické situaci se jasně ukázalo, že železnice plní roli páteřní infrastruktury a chtěl bych také ocenit ČD Cargo, které i na základě mého podnětu, prověřilo možnost pomoci Ukrajině i formou transportu obilí. V tom konkrétním případě se jednalo ale o kukuřici. A skutečně v minulém týdnu se podařilo zrealizovat první přepravu z Ukrajiny k baltskému přístavu a pevně doufám, že se i v těch dalších dnech, kdy se hledají další cesty, bude moci zapojit nejen ČD Cargo, ale další čeští dopravci, protože to znamená konkrétní pomoc. Ale zároveň i příležitost pro české nákladní dopravce.
Vy jste zároveň ve svém příspěvku dnes na konferenci zmínil ETCS a strategické milník rok 2025, takže žádný posun ohledně tohoto termínu, kdy by mělo být ETCS zavedeno na hlavní koridorové tratě, se nepřipravuje?
Nepřipravuje a ten termín určitě držet budeme. Držíme ho i proto, že celá řada dopravců investovala do palubních jednotek ve svých lokomotivách, investovali odhadem více než 10 miliard korun, 5 miliard korun k tomu přidaly evropské fondy a také národní české zdroje. Za těchto okolností je to pro koridorové trati třeba opravdu udržet. Co je ale podstatné zároveň říci, že hledáme způsob, jak pro regionální osobní dopravu, ale případně i drobnou nákladní dopravu, zajistit ekonomicky únosnější podmínky, protože v případě některých vlaků osobní dopravy i některých lokomotiv pro nákladní dopravu je téměř nemožné zajistit tu plnohodnotnou palubní jednotku. A jednáme tedy o nějakém odlehčeném řešení, které by znamenalo větší bezpečnost, ale zároveň únosné náklady.
Dalším velkým tématem této konference byla i kapacita železničních tratí. Chtěla bych se zeptat, zda Ministerstvo dopravy dělá aktuálně kroky ke zvýšení kapacity kolejí a popřípadě jaké?
Těch investičních akcí, které směřují k tomu posílit kapacitu české železnice, probíhá i v tomhle okamžiku několik desítek, ale zároveň je jasné, že do budoucna budeme potřebovat právě to tempo investiční udržet, a to bude znamenat zajistit další finanční prostředky. A v tuto chvíli opravdu prověřujeme. další finanční nástroje, jak zajistit to, aby právě česká železnice dokázala rozšiřovat svoje kapacity díky klíčovým investicím, určitě plánujeme vysokorychlostní tratě, ale plánujeme také odstraňování celé řady těch úzkých hrdel na české železnici od pražského uzlu, brněnského uzlu, teď aktuálně se pracuje na pardubickém uzlu, ale čeká nás samozřejmě také Česká Třebová a další místa. Jen tady během toho odpoledne představili kolegové ze Správy železnic zcela konkrétní plán toho, co všechno se na české železnici v dalších letech musí změnit.
V posledním týdnu křižuje českou železnici první vodíkový vlak. Vy sám jste se této roadshow zúčastnil, proto bych se ráda zeptala, jaký je Váš názor na alternativní vlakové pohony, například tedy na ten vodík a popřípadě, jestli ministerstvo dopravy plánuje nějakou cílenou podporu těchto alternací?
Česká železnice musí být otevřena novým technologiím a je jasné, že míříme k dopravě, která bude co nejméně negativně ovlivňovat životní prostředí. Je to součást naší přirozené odpovědnosti. Dokonce k tomu nepotřebujeme ani žádné další regulace a já bych v tomto ohledu chtěl zároveň už oznámit, že na základě konkrétního zadání drážní úřad připravuje analýzu toho, jak okolní státy upravily legislativu, aby bylo možné vybavit, v tomto případě českou železniční síť také vodíkovými plničkami a další nezbytnou infrastrukturou pro bezemisní železniční dopravu. My máme ověřenou trakční železnici, která představuje pořád ekologicky nejšetrnější způsob dopravy, který známe, ale samozřejmě i do budoucna z hlediska vysokých nákladů na elektrifikaci těch dosud neelektrifikovaných tratí, hledáme způsob, jak to zajistit, třeba například formou vodíkových vlaků či parciálního dobíjení železničních souprav. Ale k tomu bude ta další infrastruktura nezbytně nutná. Mapujeme, jaké jsou legislativní podmínky, abychom v České republice nezaspali.