Mazzola z CER: Vlaky vydělávají víc než letadla, ale nesou nejvyšší náklady. To musí skončit

Zatímco Brusel připravuje svůj další dlouhodobý rozpočet, evropský železniční sektor se snaží dosáhnout více než jen slibů. Alberto Mazzola, výkonný ředitel CER, říká, že rok 2026 bude zlomovým bodem pro financování, digitalizaci a spravedlivou hospodářskou soutěž.

S ohledem na rok 2026, který se evropský železniční sektor dívá dopředu, jaké priority považujete pro provozovatele železniční dopravy a správce infrastruktury v celé EU?

V nadcházejícím roce se priority tohoto odvětví zaměřují na posílení konkurenceschopnosti, odolnosti a propojení Evropy. To znamená zajistit silné financování železnic z prostředků EU v příštím dlouhodobém rozpočtu EU (víceletý finanční rámec EU na období 2028–2034), posílit rámec vojenské mobility a podpořit provádění Evropského plánu vysokorychlostní železnice, včetně financování, povolování, průmyslové kapacity a přeshraniční koordinace.

Dalším klíčovým zaměřením je rozvoj digitálních železničních technologií, jako je ERTMS, při zachování realistického a nákladově efektivního zavádění. Odvětví rovněž pracuje na řešení strukturálních problémů v železniční nákladní dopravě s cílem zachovat intermodální konkurenceschopnost a zabránit zpětnému přesunu mezi různými druhy dopravy.

Současně bude CER i nadále prosazovat prodej jízdenek a práva cestujících, politiku v oblasti klimatu a energetiky, snižování nákladů a implementaci nového nařízení o kapacitě železniční infrastruktury.

Jak CER hodnotí současný rámec politiky EU pro železniční dopravu, zejména z hlediska financování, regulace trhu a spravedlivé hospodářské soutěže mezi jednotlivými druhy dopravy?

Strategie EU pro udržitelnou a inteligentní mobilitu z roku 2020 stanovila ambiciózní cíle, včetně zdvojnásobení vysokorychlostní dopravy do roku 2030 a ztrojnásobení železniční nákladní dopravy do roku 2050. Dosažení těchto cílů je v nedokončeném procesu a vyžaduje značné investice. Současný rámec v několika ohledech zaostává, zejména pokud jde o podporu potřebnou pro prosperitu železnic.

Příležitosti financované z fondů EU zůstávají nedostatečné a přeplněné, zatímco regulační opatření dosud nevytvořila rovnou soutěž se silniční a leteckou dopravou, které stále těží z daňových úlev a nižšího zohlednění vnějších nákladů. Železnice nese vyšší náklady a poplatky za infrastrukturu, přestože je nejčistším způsobem dopravy, a CER tvrdí, že tato nerovnováha musí být napravená

Digitalizace a interoperabilita systémů zůstávají klíčovými výzvami pro evropské železnice. Které iniciativy nebo technologie budou nejdůležitější pro zlepšení výkonnosti a spolehlivosti sítě v roce 2026?

Jedním z nejvíce rozhodujících faktorů pro zlepšení výkonnosti železniční sítě je dnes celoevropské zavedení Evropského systému řízení železniční dopravy (ERTMS). ERTMS je nezbytný pro zvýšení kapacity, zlepšení spolehlivosti a umožnění plynulého přeshraničního provozu. Jeho zavádění nicméně zůstává roztříštěné a bez jednotné správy.

Abychom tyto výhody využili, musíme výrazně urychlit zavádění systému ERTMS v celé Evropě, a to za podpory silného centrálního programového manažera na úrovni EU, který by koordinoval plánování, financování a implementaci. Je potřeba programový manažer se skutečnou pravomocí sladit národní plány, řídit průmyslovou kapacitu a zajistit realistické zavádění by byl zlomovým bodem.

Souběžně s tím technologie, jako je systém mobilní komunikace pro železnice budoucnosti (FRMCS), který nahradí GSM-R, a digitální řízení kapacity, dále zvýší výkonnost. Jejich úspěch ale závisí také na soudržné koordinaci v celé EU, která je založena na programu ERTMS.

Jaký vzkaz by CER rád vyslal tvůrcům politik EU a národním vládám při formování dopravních a infrastrukturních strategií pro příští legislativní cyklus?

S 8 miliardami cestujících a 378 miliardami tunokilometrů přepraveného nákladu ročně po 201 000 kilometrech železničních tratí v EU jsou železnice srdcem evropského dopravního systému. Kromě toho, že díky vysoké energetické účinnosti a téměř nulovým emisím pohání ekologickou transformaci, jsou železnice klíčové pro evropskou mobilitu. A to jak v době míru, tak v době krize.

Kromě toho železnice nabízí jednu z největších ekonomických stop ze všech druhů dopravy. V roce 2023 železnice přímo vygenerovaly 67 miliard eur pro HDP EU, což je více než v rámci odvětví letecké dopravy. S 888 000 zaměstnanci poskytlo železniční odvětví tolik pracovních míst jako odvětví letecké a vodní dopravy dohromady. Každé euro investované do železnice generuje 2,6 eura přidané hodnoty pro EU. Celkově železnice přispívají k ekonomice EU částkou 247 miliard eur, což je ekonomický dopad odpovídající HDP Řecka, a podporují téměř 3,2 milionu pracovních míst, což je více než celkový počet pracovních sil v Irsku.

Umístění železnice do centra dopravní politiky nejen dává smysl, ale stává se také naléhavou nutností, která vyžaduje silnější dlouhodobé investice, rovné podmínky mezi různými druhy dopravy a rychlé zavádění digitálních a zelených technologií.

Tvůrci politik by měli železnici považovat za strategické aktivum – takové, které přináší ekonomickou odolnost, územní soudržnost a významné environmentální přínosy – a toto uznání doplnit konkrétní finanční a regulační podporou.