foto: RAILTARGET/Daniel Kudláček na konferenci FT Safety
Ostravský DK Akord hostil 29. května již 3. ročník konference FT Safety. Akci zaměřenou na bezpečnost v železniční dopravě a městských dopravních podnicích moderoval Radek Erben z České televize. Redakce RAILTARGET byla na místě.
Úvodní slovo si vzal Daniel Kudláček, jednatel společnosti CZ testing institute, která konferenci pořádá. Kudláček uvedl, že cílem konference není, aby „byla vědecká, ale abychom sdíleli zkušenosti z oblasti hromadné dopravy, vyšli z dobré praxe a vzájemně se poučili.“
Následovala krátká zdravice, které se ujali Jan Skipala, ředitel krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje, a Radúz Mácha, ředitel Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje. Skipala popsal FT Safety, jako záruku „bohatých informací z oblasti bezpečnosti, automatizace a digitalizace“. Mácha uvedl, že FT Safety vnímá jako nepřímého pokračovatele dopravní konference Transport, kterou spolu se Sdružením pro rozvoj MSK pořádal mezi lety 1997 a 2019: „Jsem rád, že FT Safety v tomto tématu pokračuje,“ řekl Mácha.
Horké téma BEMU
Marek Redmer, vedoucí oddělení požární bezpečnosti produktů ve Škoda Transportation, mluvil o bezpečnostních požadavcích bateriových vozidel (BEMU), konkrétně o novém kolejovém vozidle Škoda 15Ev3. Redmer hovořil mimo jiné o nutných opatřeních, které museli s týmem řešit v rámci požární bezpečnosti kontejneru trakčních baterií. Opatření zahrnovala například instalaci systému BMS a BTMS pro monitorování elektrických a teplotních parametrů bateriových článků.
Mezi praktická opatření patřila instalace bočních zákrytů nade dveřmi, zavedení systému pro odpouštění přetlaku v případě požáru nebo umístění tlačítek nouzového odpojení kontejnerů trakčních baterií. Na dotaz, zda je na provoz BEMU připravena infrastruktura, odpověděl Redmer, že tomu tak docela není: „Problémem není jen bezpečnost, ale i nabíjení, rekuperace a deponování vozidel,“ uvedl vedoucí.
O řešení mimořádných událostí ve vazbě na elektromobilitu mluvil Jiří Němčík, náměstek krajského ředitele IZS a operačního řízení HZS MSK. Němčík uvedl příklad BEMU, do nichž byly na žádost hasičského záchranného sboru namontovány příruby, na které se dá napojit hasičská hadice, což zvyšuje efektivitu zásahu. „Elektromobilita je směr budoucnosti, ale vyžaduje připravenost,“ řekl Němčík a dodal, že největším rizikem hašením BEMU jsou incidenty v tunelech, kterých je v rámci VRT velké množství.
Drážní inspekce: Strojvedoucí sledoval v pracovní době film
Další prezentace patřila Janu Kučerovi, generálnímu inspektorovi Drážní inspekce ČR. Kučera uvedl, že DI řeší okolo 4500 případů ročně, včetně situací, kdy vlak projede návěstidlo, ale k nehodě nedojde. Tyto situace jsou pro DI důležité proto, aby vydali korektní bezpečnostní doporučení. Na dotaz moderátora, jaká by měla být systémová změna, aby se předcházelo mimořádným událostem odpověděl Kučera: „Mělo by být zakázáno používat mobilní telefon v pracovní době. Řešili jsme i případ, kdy měl strojvedoucí tablet a sledoval na něm film.“
Pavel Vraník, inspektor Drážní inspekce Ostrava, hovořil o tématu ECM (Entity in Charge of Maintenance), tedy subjekt odpovědný za údržbu. ECM odpovídá za to, že vozidla jsou provozována v bezpečném stavu, na což existuje i tzv. Certifikát ECM (Osvědčení o shodě subjektu odpovědného za údržbu. V České republice je aktuálně 87 společností, které tento certifikát vlastní. V roce 2013 byla zavedena povinnost certifikace pro nákladní vozy a v roce 2019 byla tato povinnost rozšířena na všechny kategorie železničních vozidel. Existují však výjimky, např. historické vozy.
Kudláček: Nové normy a vylepšený software na protipožární ochranu
Pořadatel konference Daniel Kudláček, který je zároveň jednatelem společnosti CZ testing institute, představil nové normy týkající se protipožární ochrany drážních vozidel. Jednalo se zejména o novou normu ISO 9829-1, která vyjde během letošních letních prázdnin. Oproti předchozím normám typu EN bude ISO 9829-1 normou celosvětovou.
Kudláček a jeho tým provádí výpočty pomocí speciálního softwaru, do něhož jsou zadávány údaje týkající se požárního rizika, jako jsou množství hořlavých látek nebo součinitele rychlosti odhořívání. „Software postupně vylepšujeme, aby zvládal i dynamické chování. Tím, že do něho nahráváme další a další data, jsme schopni posouvat jej na vyšší úroveň,“ dodal Kudláček.
Jak hacker vykolejil vlaky aneb pozor na kyberbezpečnost
Odpolední blok zahájil Kamil Košťál, jednatel společnosti Key2Business, která se zabývá mimo jiné kybernetickou bezpečností. Košťál uvedl, že se nejedná o tolik populární téma, jelikož pro firmy neznamená rychlý zisk: “Nepomůže vám získat byznys, ale může vám výrazně ušetřit finance nebo zabránit tomu, abyste o byznys přišli,” uvedl jednatel. Podle Košťála je kybernetická bezpečnost důležitá nejen pro ochranu bezpečnosti provozu, ale představuje i konkurenční výhodu, jelikož firmy, které tuto problematiku řeší, mají větší šanci v tendrech, větší důvěru obchodních partnerů apod.
Košťál uvedl řadu příkladů, kdy hackeři napadli dopravní systémy, např. incident v Polsku v roce 2008, kdy mladý hacker ovládal výhybky a způsobil vykolejení dvou vlaků. Dalším příkladem bylo napadení terminálů Deutsche Bahn ransomware WannaCry v roce 2017. Kvůli tomuto kyberútoku došlo ke zpoždění spojů a vyřazení několika terminálů. Podle Kučery je důležité vzít si z těchto případů ponaučení a zvýšit zabezpečení systémů, a to i těch méně nápadných, například infotainment subsystémů.
Když hoří vlak v tunelu
Martin Trčka z Fakulty bezpečnostního inženýrství při VŠB-TU Ostrava spolu s dalšími odborníky připravil dokument specifikující návrh postupu IZS při zásahu v tunelech a na VRT. Dokument mimo jiné uvádí, že jedním z úkolů pro jednotky požární ochrany (JPO) je hašení a chlazení požáru v rozsahu nutném pro vlastní ochranu JPO a ochranu dalších účastníků mimořádné události. Jednou z podmínek pro zahájení zásahu je podle dokumentu uvedení trakčního vedení do beznapěťového stavu.
Z publika zazněl názor od odborníka, který se stavbě tunelů věnuje přes 20 let. Odborník k předloženému návrhu dodal, že hašení vlaku v tunelu je nereálné. Při průměrných dojezdech v horizontu 40-60 minut prý dochází k výraznému nárustu teplot, zejména kvůli uzavřenému prostoru tunelu, kdy i pára vznikající hašením má okolo 200-300 stupňů. Jediné řešení situace podle odborníka je zajištění bezpečné evakuace.
Jak eliminovat rizika, zvládnout krizi a ubránit se lumpům
Daniel Holuscha, student FBI při VŠB-TU Ostrava, mluvil o Business Continuity Managementu, který řeší nastavení procesů a eliminaci rizik. Holuscha uváděl skutečné příklady mimořádných událostí, jako bylo vykolejení vlaku RegioJet z letošního dubna. Holuscha zmínil jednotlivé kroky skutečného postupu v rámci incidentu a představil postup navrhovaný v rámci BCM. Jedním z alternativních řešení byl digitální auto-rebooking, kdy by byla cestujícím automaticky vystavena nová jízdenka příp. poskytnut voucher, a to do 10 minut od incidentu. Odpadla by tak nutnost vyhledávat si nové spoje ručně.
Martina Schneiderová z VŠB-TU Ostrava a Marek Schneider z Ostravské univerzity představili téma připravenosti vlakového personálu a řidičů na krizové situace. Schneiderová zmínila, že mají na tuto oblast certifikovanou metodiku, kterou využívají pro pořádání školení, např. o komunikaci v krizi či zvládání stresu a zátěže. Schneider uvedl příklady vlastností, které jsou v běžném životě žádoucí, ale v krizových situacích mohou naopak škodit, např. přílišná míra empatie. Na závěr uvedli, že je třeba věnovat čas na školení strojvedoucích, ačkoliv je situace na trhu práce nepříznivá a kvalifikovaných lidí není mnoho.
Odpolední blok zakončil Andrej Karafa ze společnosti AWA Tactical, která se zabývá výcvikem bezpečnostní ochrany. Karafa zmínil, že řadě incidentů v MHD lze sice předcházet v rámci prevence, nicméně mohou nastat kritické situace, na něž musí personál dopravního prostředku reagovat. Jedná se například o obtěžování, napadení či krádeže. Podle Karafy je tedy důležité, aby personál absolvoval školení a výcvik, v rámci něhož se naučí lépe reagovat na modelové situace. Konkrétní ukázku možného zákroku předvedl prakticky na jednom z účastníků konference.
