„Jsme zahlceni papírováním!“ Systém ETCS se vleče. Drsná pravda na konferenci Vindobona

Plány na rekordně rychlé spojení Berlína, Prahy a Vídně narážejí na nečekanou zeď. A není z betonu. Na prestižní konferenci Via Vindobona, kde se řešila budoucnost evropských kolejí, padala i ostrá slova.

Plány na dramatické zrychlení železniční dopravy mezi Berlínem, Prahou a Vídní představila konference Via Vindobona. Tento projekt, který kombinuje modernizované tratě a nové vysokorychlostní úseky, umožní zkrátit jízdu z Berlína do Vídně na přibližně 5 hodin v expresním režimu a z Prahy do Berlína na 2,5 hodiny. Současná nejrychlejší spojení trvají více než osm hodin.

Zásadní infrastrukturní stavbou je 30 km dlouhý Krušnohorský úpatní tunel, který výrazně zkrátí trasu mezi Drážďany a Prahou a otevře prostor pro rychlejší, kapacitně efektivní a interoperabilní železniční spojení napříč Evropou.

Via Vindobona jako platforma sdílení zkušeností

Konferenci zahájili profesor Uwe Götze z Technické univerzity v Saské Kamenici (TU Chemnitz) a Rudolf Franz Heidu z ČVUT v Praze, kteří zároveň celým dnem provázeli jako moderátoři.

Rektor ČVUT Michal Pěchouček ve své úvodní zdravici zdůraznil zásadní roli univerzit při formování dlouhodobých dopravních konceptů. Na mezinárodní rozměr projektu navázala Ivona Valhová, generální konzulka České republiky v Drážďanech, která připomněla strategický význam Krušnohorského tunelu pro česko-saskou spolupráci.

Děkan Fakulty dopravní ČVUT Stanislav Novotný označil Via Vindobona za ideální platformu pro sdílení zkušeností o dalším směřování dopravy. Podle Bernharda Rügera z Technické univerzity ve Vídni je propojení Berlína, Prahy a Vídně dlouhodobým procesem, který vyžaduje trpělivost.

Pohled investora a státní správy doplnil Radek Čech ze Správy železnic: „Děkujeme ČVUT za spolupráci i za skvělé studenty, kteří k nám potom chodí pracovat,“ uvedl. Upozornil také na současné dlouhé dojezdové časy na trase Berlín–Praha–Vídeň a zdůraznil, že Via Vindobona může tyto vzdálenosti zásadně zkrátit.

Historie Vindobony a práce s mladou generací

Blok odborných prezentací otevřel Arnd Stephan z Technické univerzity v Drážďanech, který svou prezentaci pojal osobně a s nadsázkou označil Via Vindobona za svůj celoživotní projekt. Připomněl historii stejnojmenného vlaku, jenž poprvé vyjel v roce 1976, i současnou spolupráci s Hospodářskou komorou České republiky zahájenou v roce 2023.

„Musíme mladé lidi nadchnout nejen pro Via Vindobona, ale i pro další projekty na železnici,“ zdůraznil Stephan s tím, že budoucnost oboru stojí právě na nové generaci odborníků.

Na jeho vystoupení navázal Roman Kokšal, CEO Siemens Mobility ČR, platinového partnera konference. Zaměřil se na multimodalitu a propojení železniční a silniční dopravy. Hovořil také o vysokorychlostních tratích (VRT): „Dnes trasu Praha–Brno často absolvujeme autem, což přináší vysokou časovou zátěž i emise CO₂. Vysokorychlostní železnice nabízí výrazně efektivnější alternativu,“ uvedl. Zároveň upozornil, že paralelně s výstavbou VRT je nutné zvyšovat i kapacitu konvenční sítě.

Interoperabilita, digitalizace a regionální doprava

Druhý blok na téma interoperability otevřel Kristian Weiland z Institutu pro železniční technologie v Berlíně. Upozornil na pomalou implementaci systému ETCS a vysokou administrativní zátěž: „Jsme zahlceni papírováním. Potřebujeme jednotný evropský rámec a užší spolupráci mezi státy i univerzitami.“

Lars Müller, ředitel společnosti DB Systemtechnik, zdůraznil potřebu urychlení certifikačních procesů. „Dnes nemáme kapacity na certifikaci ETCS na úrovni vozidel, proto budujeme testovací laboratoře společně s DB InfraGO. Chceme testovat i mimo Německo,“ uvedl. Zmínil také projekt MONOCAB – prototyp autonomního monorail vozidla využívajícího k vyvažování gyroskopický systém. Monocab má pomoci znovuoživit méně vytížené ozubnicové tratě v Německu.

Za výrobce vystoupil Jan Christoph Harder ze Škoda Group, který hovořil o významu jednotných standardů pro železnici: „Interoperabilita je klíčová pro bezpečnou a plynulou dopravu.“ Doplnil, že Škoda Group k ní přispívá například implementací ETCS nebo vývojem bateriových vlaků (BEMU).

Otfried Knoll z Vysoké školy St. Pölten zdůraznil význam lokálních a regionálních tratí. V této souvislosti zmínil vlakotramvaje, tedy vozidla umožňující plynule navazovat z příměstských železničních tratí na tramvajové tratě ve městě. Jedním z měst, kde se tento projekt chystá je rakouský Linec. Knoll také upozornil na potřebu větší flexibility v rámci technických specifikací interoperability (TSI). „Netrval bych na kompletním dodržování všech podmínek, když to pro nas nebude výhodné,“ uvedl.

Konference v úvodních prezentacích a debatách ukázala, že Via Vindobona není pouze otázkou rychlejších spojů mezi Berlínem, Prahou a Vídní, ale také platformou pro spolupráci průmyslu s akademickou a státní správou. Zásadní je přitom kombinace technických inovací spolu s koordinací a sdílením zkušeností napříč Evropou.