foto: Redakce/Jaká bude budoucnost Výtoňského mostu? Na veřejné debatě chyběli zástupci iniciativy NEBOURAT
Ve čtvrtek se v budově Národního technického muzea uskutečnila veřejná debata, jejíž středobodem byl Výtoňský železniční most a jeho plánovaná podoba. Tato událost slavnostně zakončila výstavu projektů na potenciální řešení mostu, v muzeu probíhala od 18. ledna. Celá akce trvala necelé 3 hodiny a zúčastnilo se jí na 60 hostů, a to včetně členů týmu vítězného návrhu, zástupců Správy Železnic a ministra dopravy Martina Kupky. Aktivisti z iniciativy NEBOURAT, která se ostře vyhraňuje proti zbourání mostu, pozvání odmítli.
Výtoňský most je bezpochyby momentálně nejsledovanější i nejvíce medializovaný most v České republice a jeho plánovaná demolice vyvolává u veřejnosti vlnu emocí. Správa Železnic nebere celou záležitost na lehkou váhu a rozhodla se proto uspořádat veřejnou debatu, na kterou pozvala celou řadu odborníků. Akce mohl zdarma zúčastnit kdokoliv, vznést své dotazy a diskutovat na toto téma. Pro zájemce, kteří se nemohli dostavit osobně, vysílala Správa železnic průběh večera online na svých sociálních sítích a webových stránkách. Dotazy rovněž mohli nepřímo klást návštěvníci Národního technického muzea, přišli podívat na výstavu nákresů řešení nového železničního mostu, a to skrze schránku umístěnou přímo ve výstavním sále.
Debata odstartovala v sále Národního technického muzea v 18 hodin a dorazilo na ni několik řečníků, kteří zaujali čestné místo na podiu, a kterých se publikum mohlo po ukončení prezentace dotazovat. Byl mezi nimi ministr dopravy Martin Kupka, architekt Jaroslav Wertig, vedoucí Katedry ocelových a dřevěných konstrukcí ČVUT Pavel Ryjáček, ředitel odboru Úsek modernizace dráhy Správy Železnic Pavel Paidar, zakladatel spolku Výtoň 21 Jiří Grund a autor projektu Vyšehradskej jezdec Pavel Friš.
Na úvod si vzal slovo generální ředitel správy železnic Jiří Svoboda, který účastníky na akci přivítal. Na něj navázal Pavel Paidar, který vyzdvihl význam Výtoňského mostu a důvod nutnosti jeho rekonstrukce. „Skutečně se jedná o nejsledovanější most, a to nejen tou diskusí, která aktuálně probíhá, ale i z hlediska svého umístění v lokalitě mezi třemi velkými nádražími. A dovoluji si tvrdit, že je to v tuto chvíli jeden z nejfrekventovanějších mostů v České republice,“ komentoval Paidar. Neopomenutelnou hodnotu má most i po památkové stránce, díky své historii. „Most je v tuto chvíli starý víc jak 120 let, určitě stav již vyžaduje komplexní rekonstrukci,“ připomenul. Zdůraznil také, že kromě špatného technického stavu mostu, způsobeného jeho materiálem – ocelí, disponuje nedostačujícími dvěma kolejemi. Denně po něm projede okolo 265 vlaků, což se blíží limitu. Budoucí most by měl mít tři koleje, to umožní výrazné zvýšení jeho kapacity. Plánovaná je i výstavba nové zastávky Výtoň, vše za vyloučeného provozu, aby se doba výstavby zkrátila na minimum. Na závěr za Správu Železnic dodal: „I nadále platí, že jsme připraveni určitým způsobem vést dialog o využití stávající konstrukce pro třeba jiné účely, o jejím umístění jinam a vnímáme, že i tato diskuse by měla i nadále pokračovat a počítáme, že i v rámci dalších diskusí bude toto téma stále otevíráno.“
Součástí události byla prezentace všech 12 návrhů ze soutěžního dialogu, z nichž 6 postoupilo do dalšího kola. U každého z nich byl představen koncept a bylo vysvětleno, proč daný návrh prošel do dalšího kola soutěže, či nikoliv, včetně bodů jemu udělených odbornou porotou. Důraz byl pak kladen na vítězný koncept, který byl vybrán technickým kolokviem a následně vyhlášen 18. ledna. Ministr Kupka sdělil, že by byl rád, kdyby vítězný výsledek byl k dispozici, co nejdříve. Můžeme jej prý očekávat během letošního roku.
Ministr dopravy Kupka v průběhu svém projevu akcentoval, jak je důležitá otevřenost a transparentnosti vůči veřejnosti s jednotlivými kroky výstavby nového Výtoňského mostu: „Jasné je, tak jak jsme to spustili i představením před měsícem a půl výsledku té architektonické soutěže, průběhem kolokvia i touto veřejnou prezentací máme zájem na tom, aby se tato informace o tom celém procesu rozhodování dostala ke všem lidem, kteří o to mají zájem, aby se mohli seznámit i s těmi jednotlivými soutěžními návrhy a sami mohli vyhodnotit, jak se s tím týmy popasovaly.“ Zveřejněny budou i výsledky kolokvia, očekávaná doba se odhaduje za 14 dní. Kupka také uvedl, že zásadní pro finální výstavby bude také to, jaké budou výsledky vyhodnocení ekonomických a dopravních efekty. Ve všech případech musí být přitom zohledněno hledisko ochrany památkové péče.
Jiří Grund, zakladatel spolku Výtoň 21, který podporuje za modernizaci této městské části. Iniciativa vznikla před necelým měsícem, členové jsou obyvatelé Výtoně a hlavní cíle je udělat tuto městskou část moderní, čistou a tichou. Ve své prezentaci Grund provedl diváky historií Výtoně a ukázal i původní stavby na nábřeží i most, který byl předchůdcem současného. „Historický vývoj Prahy a Výtoně měl určité důležité milníky a vždycky v těch milnících došlo na lámání chleba, jestli chceme chránit něco, čemu začneme říkat památky, anebo chceme to město modernizovat,“ uvedl Grund. Dodal, že vždy v minulosti šly tyto dva názory vždy proti sobě, ale nakonec převládl směr modernizace. Touto analogií tak vyjádřil podporu k výstavbě nového, moderního mostu. Naznačil taky, že současný most má své „mouchy“ a průjezd vlaku po současném mostě způsobuje „zemětřesení“, což občanům žijící v blízkosti mostu, způsobuje značný nekomfort. Z tohoto důvodu by prý místní obyvatele uvítali nový most s lepším technickým řešením. Mimo jiné i kritizoval Správu Železnic z důvodu nezájmu o Výtoňský most po dobu posledních 30 let a hašení problému „na poslední chvíli“.
Exkurzi do minulosti nabídl zúčastněným i „Vyšehradskej jezdec“, Pavel Friš, který se dlouhodobě zabývá Vyšehradskou historií. I ten ukázal předchozí podoby Výtoňského mostu a svou prezentaci uzavřel slovy: „Jak my jsme si zvykli za těch 120 let na železniční most, který pod Vyšehradem máme, tak jsem přesvědčen, že nové generace si dokážou stejně tak dobře zvyknout i na most, který tam bude v příštích letech.“
Na debatu byl pozván i člen iniciativy NEBOURAT Pavel Štorch, ten se ale akce odmítl zúčastnit, i přes opětovné dotázání organizátorů. Tato iniciativa je známá tím, že dlouhodobě petičně bojuje proti demolici původního mostu a snaží se o jeho zachování. Své rozhodnutí Štorch komentoval slovy: „Iniciativa NEBOURAT se rozhodla večera nezúčastnit, protože událost nepřináší nové informace. Dialog o budoucnosti železničního mostu nikam neposouvá. To, co je nyní potřeba v debatě o mostu udělat není již několikátá prezentace soutěžního dialogu, se kterým se již veřejnost přeci seznámila a který odborná obec zpochybnila v samém základu, naopak je potřeba posouzení všech možností rekonstrukce mostu, o což pana ministra Kupku opětovně žádáme. Rovněž jsme nemohli souhlasit s navrženým formátem debaty. Výzvu nápravy Správa Železnic odmítla. Z těchto důvodů se večera Správy Železnic nezúčastníme a zůstáváme ochotní podílet se na dalším férovém a otevřeném dialogu.“ Paidar za Správu Železnic toto vyjádření okomentoval slovy, že ho neúčast i názor Štorcha mrzí. Dle jeho slov po dialogu volal on sám a prostor pro něj byl v debatě vyhrazen dostatečný. Kupka přitom ve své řeči uvedl následující: „Chceme podrobit kritickému pohledu návrh projektu rekonstrukce toho stávajícího mostu. Je to také odpověď na požadavky iniciativy NEBOURAT.CZ, aby bylo jasné, v jakém stavu ten historický projekt je a zda by bylo možné jej využít pro případnou obnovu toho stávajícího mostu.“ Tvrzení Štorcha také okomentoval slovy, že je dobře, že výstavba mostu vzbuzuje emoce, ale důležitost je konečný výsledek – aby stavba byla funkční, k železniční dopravě a byla v souladu s památkovou péčí.