EU version

Historická železniční vozidla: Víte, že prvním uživatelem motorových ozubnicových lokomotiv byly ČSD?

Historická železniční vozidla: Víte, že prvním uživatelem motorových ozubnicových lokomotiv byly ČSD?
foto: https://cs.wikipedia.org/wiki/Lokomotiva_715#/media/Soubor:T426_003_Tanvald_2011.jpg/T 426.003 v depu v Tanvaldě
12 / 12 / 2021

Lokomotivy řady T426 lze spatřit unikátními v mnoha směrech, především jejich prvenstvím mezi motorovými ozubnicovými lokomotivami nejen u ČSD, ale i ve světě. U nás se nakonec staly jedinými lokomotivami tohoto typu. Díky rakouské konstrukci a výrobě si vysloužily přezdívku „Rakušanka“. Původně patřily na tanvaldskou ozubnicovou dráhu a slovenskou ozubnicovou dráhu Pohronská Polhora – Tisovec.

Lokomotivy paradoxně nespadaly mezi výrobky tuzemského průmyslu. V roce 1961 čtyři takové unikáty vyrobila na objednávku Československých státních drah rakouská společnost Simmering-Graz-Pauker ve Vídni. Stroje řady T 426.0 měly na tratích nahradit staré parní lokomotivy a staly se tak prvními motorovými ozubnicovými lokomotivami na světě. Jeden kus tehdy vyšel na 3 000 000 Kčs. O jejich koupi se začalo uvažovat koncem 50. let, kdy stav jak tanvaldské, tak tisovecké tratě vyžadoval lepších strojů než prastarých parních lokomotiv. Nejprve došlo k nasazení motorových jednotek M 131.1, takový pokus však skončil fiaskem a nastala potřeba situaci urychleně řešit. A jelikož Československo postrádalo výrobce, který by dokázal vyrobit vhodnou lokomotivu, vydal ČKD svolení k dovozu ze zahraničí. Na poptávku zareagovali dva výrobci, jedním z nich byla vídeňská firma SGP. Právě její návrh v podobě lokomotivy s hydrodynamickým přenosem výkonu se ukázal jako vhodné řešení, které dalo za vznik objednávce na čtyři lokomotivy. Stroje s čísly 002 a 004 zamířily na Tanvaldskou trať a přes počáteční potíže se osvědčily. Stroje 001 a 003, které zamířily do Tisovce, se s takovým úspěchem nesetkaly.  Vyšší hmotnost a špatný stav trati jejich provoz znemožňovaly natolik, že byly v letech 1963 a 1964 předány do Tanvaldu.

Po více než 20 let zajišťovala čtveřice lokomotiv téměř veškerou dopravu na zubačce. Stárnutí strojů však způsobovalo stále častější poruchy, které následoval nedostatek náhradních dílů a celková nehospodárnost provozu. Občas se stávalo, že ze čtyř lokomotiv byla provozuschopná jen jedna a z těchto důvodů došlo k jejich postupnému odstavení a nahrazení jinými jednotkami. Stroj 001 skončil jako muzejní u Českých drah a stroje 003 se těsně před šrotací ujala Vědecko-technická společnost Tanvald. Později se obě lokomotivy dočkaly zprovoznění k příležitostným jízdám na Tanvaldské dráze.

Tagy

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace