foto: Karel Schwarzenberg / X/Karel Schwarzenberg
Jednou z mála známých věcí o rodu Schwarzenbergů je, že byli velkými podporovateli železnice. Jeden z největších polistopadových politiků Karel Schwarzenberg dokáže překvapit i po smrti. Redakce RT má k dispozici kopii jeho originálního parte, které se nyní šíří mezi veřejnost k poslednímu rozloučení s veřejností, pořádaném v chrámu sv. Víta na Pražském Hradě. V textu pak kromě délky jména zesnulého překvapí jeho poslední přání.
Málokterý šlechtický rod zanechal takový odkaz na železnici jako Schwarzenbergové, proto se i naše redakce věnuje tématu úmrtí Karla Schwarzenberga. Parte je psáno v honosném slohu jako z 19. století, jak se koneckonců na příslušníka jednoho z největších evropských šlechtických rodů sluší. Čtenáře ale jistě zarazí věta:
„Místo květin si zesnulý přál dary na obranu Ukrajiny,“
Do jaké míry se jednalo o poslední přání Karla Schwarzenberga a do jaké míry autora parte, zůstane asi navždy tajemstvím.
Schwarzenbergové na železnici
Málo se ví, že rod Schwarzenbergů přispěl nebývalou měrou k rozvoji železniční dopravy v Čechách
„Nebudu nikdy proti stavbě železniční tratě, i kdyby mi měla vést skrz ložnici.“ Tato slova vyslovil kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu, když se Karl Watzl, ředitel schwarzenberského panství Postoloprty a dvorní kancléř Schwarzenberské ústřední kanceláře ve Vídni, snažil zamezit stavbě České severozápadní dráhy přes panství Postoloprty v severních Čechách,“ píše ve své diplomové práci s názvem Schwarzenbergové a železnice Vztah primogenitury Schwarzenbergů k železniční dopravě v 19. století Jan Ivanov z Jihočeské univerzity
Více zde
Dráha císaře Františka Josefa
Jižní Čechy byly v 60. letech 19. století opravdu železničně zanedbanou oblastí, vedla zde pouze koňská dráha na Linec. O koncesi výstavby tratě na Vídeň přes Eggenburg a České Budějovice do Plzně a Chebu, s možnou odbočkou z jižních Čech ku Praze se mezi sebou praly dvě největší konsorcia v Habsburské říši Severní dráha císaře Ferdinanda a Společnost státní dráhy, ale kvůli stupňování svých požadavků nakonec uspěl třetí hráč - Schwarzenberské železniční konsorcium. Tento spolek zahrnoval nejmocnější velkostatkáře a podnikatele, kteří měli své statky, případně svou podnikatelskou činnost podél celé trasy. „Povolení ke stavbě dráhy získalo Schwarzenberské železniční konsorcium od císaře 9. srpna 1865 pod podmínkou, že dráha ponese jméno mocnáře – tedy Dráha císaře Františka Josefa. Ovšem trvalo více jak rok, než dráha získala řádnou koncesi. Tu si museli vynutit sám Jan Adolf II. s podnikatelem Vojtěchem Lannou,“ píše Ivanov ve své práci.
Základní kámen ke stavbě byl položen v Hluboké nad Vltavou, kde Schwarzenbergům dodnes patří zámek.
Zdroj: The Guardian