foto: Zdroj: oficiální profil EEC na síti X, se svolením/Panel o budoucnosti železnice na EEC
Polsko chystá největší rozvoj železnice od druhé světové války. Na diskusním panelu v rámci kongresu EEC vystoupili zástupci vlády, firem i odborných institucí, kteří volali po strategickém plánování, stabilním financování a rovnováze mezi vysokorychlostními tratěmi a regionální dopravou.
Železniční sektor v Polsku čekají zásadní změny. Na panelové diskusi „Železnice v Polsku a Evropě“ se sešli zástupci státních institucí, železničních firem i soukromého sektoru, aby diskutovali o budoucnosti vysokorychlostních tratí (VRT), regionální dopravy, investičních výzev i liberalizace trhu po roce 2030. Společným jmenovatelem byla potřeba strategického plánování a stabilního financování, bez kterých nebude možné realizovat ambiciózní cíle v oblasti železniční infrastruktury.
Psali jsme
V polských Katowicích začal 17. ročník Evropského ekonomického kongresu, kde se mimo jiné diskutuje o budoucnosti železniční dopravy v Evropě.…
Rachwalski: VRT nesmí vylučovat lidi
Diskusi odstartoval Piotr Rachwalski, ředitel železniční části VRT v polské státní společnosti CPK, který zmínil společný plán CPK a PKP s názvem Integrovaná železnice. V rámci tohoto projektu Polsko plánuje vytvořit stabilní železniční síť s ohledem jak na velká městská centra, tak na menší regionální stanice. Podle Rachwalskiho se jedná o první velký a konkrétní plán na rozvoj železnice od druhé světové války.
Ačkoliv má Rachwalski na starosti polské VRT, zmínil, že vysokorychlostní tratě nejsou jediný způsob, jak zařídit lepší vlakové spojení v Polsku: „VRT nesmí vylučovat lidi,“ uvedl s odkazem na komplexnost plánu, který si klade za cíl nezvýhodňovat cestující mezi velkými městy a podporovat lokální podniky.
Slova Rachwalskiho podpořil i Krzysztof Pietrzykowski, předseda správní rady polského železničního dopravce Polregio, který uvedl: „Ačkoliv jsou VRT důležité, v rámci investování se nesmí zapomínat na regionální dráhu, která představuje každodenní způsob dopravy pro obyvatele Polska“.
Kuczewska-Łaska: Na 300 km/h nemáme infrastrukturu
O obtížnosti výstavby infrastruktury pro VRT mluvila Małgorzata Kuczewska-Łaska, finanční ředitelka a členka představenstva společnosti PKP Polskie Linie Kolejowe (PLK): „PLK aktuálně CPK nemůže poskytnout infrastrukturu, na níž by mohli testovat svá kolejová vozidla jezdící rychlostí 300 km/h a více,“ uvedla Kuczewska-Łaska a dodala, že bude třeba pro testování využít odpovídající infrastrukturu mimo Polsko. Nová výstavba je podle finanční ředitelky PLK obtížná vzhledem k průtahům ze strany úřadů a nutnosti udržovat stávající železniční infrastrukturu.
Řeč byla také o financování, zejména o nutnosti vybudovat podrobnou nákupní strategii, která zajistí stabilní cenu materiálů v dlouhodobém měřítku. Maciej Olek, člen představenstva a provozní ředitel železniční, energetické a průmyslové výstavby ve společnosti Budimex, uvedl: „Polští dodavatelé jsou na výstavbu VRT připraveni, potřebujeme ale stabilní financování, které zohlední také nutnost snižování emisí v rámci Evropské unie.“
Laska nenechá stroje v křoví, Beroud bude improvizovat
Piotr Laska, člen představenstva společnosti Strabag, připravenost dodavatelů potvrdil: „My, jakožto dodavatelé, jsme hladoví po kontraktech,“ řekl a dodal, že důvodem, proč jejich zaměstnanci pracují mimo Polsko, například i v České republice, je ten, že Strabagu v Polsku chybí kontrakty. Zmínil proto nutnost vytvoření koherentního investičního plánu nejen na rok 2025, ale i na další roky: „Naše stroje musí pracovat, nesmíme je nechat zahálet někde v křoví,“ řekl Laska.
Alan Beroud, ředitel polského národního železničního dopravce PKP, téma financování popsal jako příležitost, v rámci níž bude třeba podchytit moment, kdy investice dosáhnou nejvyšší úrovně, tzv. investičního vrcholu. Beroud uvedl, že při investičním vrcholu bude velmi málo času reagovat: „Uděláme proto přesně to, co Poláci umí nejlépe – budeme improvizovat,“ řekl ředitel PKP s nadsázkou.
Majewski: Liberalizace železničního sektoru je cesta vpřed
Téma financování se prolínalo velkou částí diskusního panelu. Jakub Majewski, ředitel nadace Pro Kolej, ovšem konverzaci vrátil zpět na železnici: „Poslouchal jsem ostatní řečníky a mám pocit, že jsem na panelu, který řeší financování, ale jde přece o panel o železnici,“ řekl Majewski a dodal, že spolu s otázkami financování by se již měla začít řešit větší kompetitivnost v rámci železnice. Ta totiž Polsko bude čekat po roce 2030, kdy se země otevře dopravcům zajišťujícím dálkovou a mezinárodní přepravu.
„Aktuálně máme v železničním sektoru příliš mnoho regulací, které trh spíše uzavírají, než aby nabízely možnosti vhodného financování,“ řekl Majewski s odkazem na blížící se liberalizaci železničního sektoru. „Není to přece o tom, že ty peníze jen utratíme, ale že je železnice dopraví zpátky k nám, a pak můžeme pracovat na dalším vylepšování železničního sektoru,“ dodal ředitel nadace Pro Kolej.
Psali jsme
České železnice čeká největší vlna liberalizace v historii. Největší plánovaný tendr vyjde na 100 miliard Kč. Soutěže mají zvýšit konkurenci…