Dopravní bitva v Plzni. Politici ukázali na problémy s mosty, dálnicemi a veřejnou dopravou

V Plzni se rozhořela debata o dopravních problémech, které sužují kraj. Politici se vymezili proti zastaralým mostům, hrbolaté dálnici D5 a neefektivní veřejné dopravě. Každý z nich představil své názory a navrhl řešení, jak napravit současný stav na silnicích a železnicích. Co všechno zaznělo? RAILTARGET byl u toho.

Hned v úvodu moderátor a předseda Dopravní sekce Hospodářské komory Jan Sechter vyzval zúčastněné řečníky k úvodnímu slovu. Jako první vyzval současného  hejtmana Plzeňského kraje, který stručně rekapituloval, na co je potřeba se zaměřit.  „Priorita jde v posledních letech na opravy mostů, protože technologie 70. let dosluhují. Jdou do nich často větší finanční prostředky, přestože jde o desítky metrů, tak nám to komplikuje jejich nosnost pro integrovanou dopravu.  Důležité bude také propojení severního Rokycanska s D5, dokončovat se bude v příštím volebním období,“ řekl Rudolf Špoták lídr kandidátky za Piráty.

K tomu měl co říci i Pavel Karpíšek, ODS, senátor a krajský zastupitel, který také vyzdvihl oblasti, které je potřeba prioritně řešit.  „Plánování dopravy a její realizace není věcí 4 let. Dlouhodobé projekty vždycky spojují nějakou větší část. V plzeňském regionu výrazně ovlivnila život výstavba dálnice D5, na tu je potřeba napojit síť silnic, tak, aby se k ní pohodlně dostali lidé i zboží,“ zdůraznil.

K prioritám nového krajského zastupitelstva se dostal i Václav Dušek, krajský předseda strany Svobodní a bývalý člen Výboru pro dopravu Plzeňského kraje, který kandiduje z 18. místa kandidátky PRO NÁŠ KRAJ.

 „Potenciální úkol pro nové zastupitelstvo vidím v tom, že stále vozíme vzduch, lidé si těžko hledají cestu k veřejné dopravě. Myslím si, že je to proto, že jim chybí informace a nemají zažité, jak náš systém hromadné dopravy funguje,“ uvedl Dušek. Poukázal tím tak na potřebu do budoucna více informovat potencionální cestující, aby hromadná doprava nejezdila bez pasažérů.

Některé palčivé potíže vypíchl i Aleš Hromádka, kandidující za Přísahu.  „Na co si lidé často stěžují je stav D5 z Plzně na Rozvadov, ta dálnice je hrbolatá, stala se z ní D1 našeho kraje. A kraj by měl tlačit na stát, aby se s tím něco dělo,“ apeloval.

Připojil se k němu kandidát za SPD Jan Šneberk, který poznamenal: „Když se udělá obchvat a sníží se rychlost na 50 km/h tak to není úplně optimální, bohužel to tak dopadlo.“

Michal Vozobule, TOP09, zastupitel města Plzně zdůraznil také finanční stránku.  „Největší objem veřejných financí jde do integrované dopravy. Je pravda, že přelomový tendr, který se podařilo zavést výrazně zkvalitnil cestování po Plzeňském kraji, stejně jako tendry na tratě,“ řekl v průběhu debaty, kterou organizuje RAILTARGET s Hospodářskou komorou ČR v několika krajích. 

Projektový manažer v dopravě, zastupitel města Plzně a Městského obvodu Plzeň 2 – Slovany, Petr Náhlík si s ironií postěžoval na současnou organizaci veřejné dopravy.  „Lidová poslanecká tvořivost zplodí takovou větu, že kraj je povinen odvézt každého školáka, který to má do školy dál než 3 km. Takže jezdíme do kotěhůlek, protože je tam školák, kterého musíme odvézt. Pak děláme průzkumy v terénu a ptáme se řidiče, proč tam jede. A on nám odpoví, že tam jezdil Pepa Vomáčka do školy, ale teď už je na vysoké škole. Takže nám starosta nahlásí žáka, starostové se 4x změní a Pepa má dávno po škole. Teď jsme zjistili, že lepší přehled než starostové, kteří jezdí v autě, mají ředitelé a ředitelky škol. Vykomunikovávat s námi potřebu dopravy je ale agenda starostů,“ Vysvětlil tak neoficiální roli ředitelů a ředitelek škol, kteří mají přehled o svých žácích. Některé spoje tak nemusejí jezdit nadarmo tam, kde je není potřeba.

Náhlík ale už s jistou dávkou vážnosti pak poukázal na kvalitu dopravy v Plzeňském kraji ale také na to, že dopravní problémy se často řeší spíše na vnitřní periferii. „To znamená, není problém na hranici s Německém, je problém na hranici s Jihočeským, Středočeským, Ústeckým a Karlovarským krajem. Proto se podle mě v rámci integrované dopravy povedlo, že máme přesahy i do jiných krajů,“ vyzdvihl přínosy a pokračoval trochu s čísly: „MHD v Plzni stojí ročně 1,4 miliardy korun, to je důvod proč Plzeň nepřispívá na krajskou dopravu. Jen osobáky v krajské železniční dopravě stojí 1,3 miliardy korun a autobusy objednávané krajem 0,75 miliardy. Objem financí, které dávají na krajskou dopravu obce jsou 2 % toho, co dává kraj.“ Starostové si mu totiž prý často stěžují, že hromadná doprava je pro ně drahá a vysvětluje jim tak, že z každých 100 korun nákladů obce platí pouze 2 koruny.

 

K finanční stránce dopravy se vyjádřil i hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták: „Kdybych odložil úctu k nostalgii a tradici a drželi bychom se čistě ekonomických výhod tak v Českém lese vlaky jezdit nebudou a jezdí tam jenom autobusy.“ U autobusů odpadá starost s kapacitou tratí a nutnosti vyhýbání, mají navíc lepší přístup i do náročnějších terénů než je tomu u vlaku.

V debatě došlo i na téma klíčového tématu parkování a celkové dopravní obslužnosti. K nádražím se není často tak snadné dostat, je proto potřeba budovat další infrastrukturu, jako třeba cyklostezky, aby se lidé mohli k hromadné dopravě lépe přiblížit. Právě železnice tvoří podle Jana Šneberka páteřní síť dopravy a kraj by se na ni proto měl v následujícím volebním období zaměřit.

 „Člověk je od přírody líný tvor a vždycky hledá jednodušší řešení. Když se podíváte na ta parkoviště P+R  v Praze, Černém mostě, Zličíně, ta jsou narvaná k prasknutí. Lidem se nevyplatí jet do centra Prahy autem. Za pana Vozobuleho se prodloužila tramvajová doprava až k univerzitě, vedle toho je velké P+R parkoviště a když kolem něj jedu je permanentně prázdné. Je to z jediného důvodu, a to že plzeňská doprava, ačkoli si na ni všichni stěžují ještě není tak katastrofální,“ pochválil hejtman Rudolf Špoták situaci na Plzeňsku. 

Debata byla organizována redakcí RAILTARGET ve spolupráci s Krajskou hospodářskou komorou Plzeňského kraje.