„Doprava u letiště je katastrofa. Stát musí v přípravě trati přidat,“ tvrdí kandidát do voleb Kučera

Michal Kučera má dlouholeté politické zkušenosti na různých úrovních: celostátní, krajské i komunální. Hovořili jsme proto nejen o dopravních problémech v jeho regionu, kde kandiduje za hnutí Pro lepší Louny, ale i o Ústeckém kraji a celostátních tématech, jako jsou VRT či liberalizace české železnice.

Českou republiku čeká velká proměna železniční dopravy – od vysokorychlostních tratí přes elektrifikaci regionálních tratí až po bateriové vlaky. Kde podle vás stát v rozvoji železnice nejvíc zaostává a na co by měl nyní soustředit peníze?

Je nezbytné, aby si stát stanovil priority. První z nich by mělo být zkapacitnění úzkých hrdel na železničních koridorech nebo v železničních uzlech.

Pak je to určitě regionální železnice – tam vidím jako nezbytnou především elektrifikaci a také kombinaci s bateriovými vlaky, BEMU. Tyto projekty už v některých regionech probíhají a je dobře, že se do nich zapojují jednotlivé kraje. Spolupráce státu s kraji je podle mě v tomto směru také prioritou.

Velkým tématem jsou samozřejmě také vysokorychlostní tratě. Stát aktuálně změnil koncepci VRT, přitom původní koncepce byla podle mě vymyšlená správně. Představa byla taková, že vysokorychlostní tratě, lépe řečeno rychlostní tratě, nebudou sloužit jen k rychlému spojení velkých center, ale budou schopné obsluhovat i regiony. Tedy že soupravy mohou z rychlostních tratí sjíždět na regionální tratě a pokračovat dál do jednotlivých měst a obcí.

Tato myšlenka mi přijde v podstatě zajímavější než představa jakéhosi „letadlového“ spojení mezi velkými centry. Překvapuje mě proto, že se k tomuto konceptu vláda nyní vrací. V minulých letech jsme absolvovali celou řadu debat, seminářů i jednání přímo v jednotlivých krajích a argumenty byly výrazně ve prospěch toho, aby se od tohoto „letadlového“ pojetí rychlostních tratí ustoupilo.

Nyní se k tomu vláda vrací bez nějaké hlubší analýzy nebo širší debaty. Uvidíme tedy, co z toho dál bude. V každém případě ale musí být jasně stanovený harmonogram a způsob financování, protože výstavba těchto tratí bude velmi nákladná.

Velkým tématem nejen pro Ústecký kraj, ale i pro celou ČR je nová rychlotrať a zprovoznění Krušnohorského tunelu. Jak se na tuto stavbu díváte? Jaké konkrétní kroky je třeba podniknout, aby se její realizace dále nezdržovala a zároveň nepůsobila zátěž pro okolní krajinu?

Je to absolutní priorita. Myslím si, že jde o jednu z nejzásadnějších dopravních staveb, možná obecně staveb, které Českou republiku v následujícím období čekají. Propojení české železniční sítě s Německem právě prostřednictvím tohoto tunelu je obrovsky důležité.

Samozřejmě s sebou tato stavba nese celou řadu zapeklitých situací. V minulých letech jsem se účastnil debat s obcemi přímo v území, kde má tunel vyústit. Z debat vyplynulo, že některé obce, například Chlumec, stavbu tunelu zrovna nevítají.

Je proto naprosto klíčové všechno dobře komunikovat s lidmi, kteří v dané oblasti žijí. Je potřeba přijmout taková opatření, aby se komfort života výrazně nesnižoval ani během samotné výstavby, ani následně během provozu. Půjde o obrovský objem železniční dopravy, takže je třeba mít vše s místními dobře vykomunikované.

Čeká se také na rozhodnutí EIA. V této souvislosti je důležité, aby byl dopad na krajinu a celou oblast, která je poměrně hustě osídlená, skutečně minimalizován. Relevantní subjekty v území musí mít možnost vznést své připomínky a ty musí být řádně vypořádány.

Zároveň je potřeba dodržet harmonogram a koordinovat ho s německou stranou, protože i tam na tuto stavbu navazují další projekty.

Jak se díváte na probíhající liberalizaci české železnice? Je podle Vás systém zadávání veřejných zakázek transparentní, nebo má mezery?

Já jsem jednoznačně pro liberalizaci jako takovou. Konkurence v osobní železniční dopravě přináší pozitivní věci – tlak na cenu a kvalitu služeb, a s tím spojený celkový komfort pro cestující.

Samozřejmě je ale potřeba nastavit podmínky tak, aby byla kvalita mezi jednotlivými dopravci vyrovnaná. U soutěží musí být nastaveny transparentní podmínky, aby měl zadavatel dostatek času jednotlivé nabídky správně vyhodnotit. Nejnižší cena totiž neznamená vždy nejlepší nabídku, což známe obecně ze všech soutěží. Důraz na kvalitní zadání a kvalitní vyhodnocení soutěže je proto klíčový.

S liberalizací musí jít ruku v ruce také tarifní integrace, tedy jednotná jízdenka, která je zásadní pro komfort uživatele. Věřím, že se to podaří v dostupné době realizovat v celé České republice. U nás v Ústeckém kraji i v dalších krajích už to funguje a lidé si na tento komfort rychle zvykají. Máte jednu jednoduchou aplikaci v telefonu, kde můžete kombinovat různé dopravce a různé módy – železnici, autobusy a další formy veřejné dopravy.

Když mluvíte o jednotné jízdence: v rámci liberalizace se také hovoří o sjednocování požadavků na kolejová vozidla od jednotlivých krajů, což jim může přinést finanční úspory. Jak se na to díváte?

V principu proti tomu nic nemám – určitě to přispívá k větší transparentnosti. Unifikace požadavků dává smysl v okamžiku, kdy není zatěžující pro zadavatele a soutěžitele a je pro ně nějakým způsobem přínosná. 

Kdy podle vás Praha reálně získá přímé železniční spojení na Letiště Václava Havla a co může stát udělat pro to, aby se termín dál neposouval?

Stát by se měl snažit výrazně více. Praha je jedno z posledních velkých evropských měst, které ještě nemá tento typ železničního spojení na letiště.

Pokud se uvádí termín kolem let 2030 až 2031, považuji ho za realistický. Věřím, že k tomu přispějí také zákony, které jsme schválili v minulém volebním období. Musím říct, že jsem rád, že na tom v tomto případě spolupracovala opozice i koalice a že rozhodování bylo skutečně odborné. Mluvím zejména o liniovém zákonu, tedy zákonu o strategické výstavbě, který by měl urychlit nejen výstavbu silnic a železničních koridorů, ale dopravních staveb obecně.

Samozřejmě chápu, že jsou místa, kde existuje vůči urychlování staveb odpor. Nemůžeme ale mít Prahu, která je úplně zakonzervovaná v současném stavu. To, že železniční spojení na letiště stále nefunguje, vidíme každý den. Navíc se rozšiřuje D7 a v okolí letiště je dnes katastrofická dopravní situace.

Věřím proto, že přínos železničního spojení na letiště bude jednoznačný. Následné prodloužení do Kladna může mít význam i pro regionální a příměstskou dopravu. Ve spojení s P+R parkovišti může dále pomoci odlehčit Praze a zvýšit komfort lidí, kteří do hlavního města cestují.

Tím se plynule dostáváme k dalšímu tématu. Jak by podle vás měl stát řešit rostoucí automobilovou dopravu ve velkých městech? Hodně se diskutuje například o P+R parkovištích. 

P+R parkoviště budou fungovat tehdy, když budou dobře dostupná a ideálně v docházkové vzdálenosti od metra nebo jiné kolejové dopravy. To se ale ne vždy daří.

Problémy s dopravou bohužel vznikají často už podstatně dříve, než člověk vůbec přijede na území Prahy – tedy na příjezdových komunikacích. A právě tady by mohly pomoci rekonstrukce regionálních tratí, o kterých jsme mluvili, ale částečně také vysokorychlostní tratě.

Když to vztáhnu na Ústecký kraj, zmínil bych například stanici v Roudnici nad Labem. Ta by podle mě mohla výrazně pomoci s příměstskou dopravou směrem do Prahy. Lidé by nemuseli jezdit po D8 až do Prahy, ale mohli by využít centrální parkoviště v Roudnici a pokračovat vlakem.

Z tohoto pohledu mě trochu mrzí, že se u vysokorychlostní trati počítá se stanicí v centru Ústí nad Labem. V původním koridoru měla být stanice někde u Chabařovic, která by podle mě výrazně lépe obsluhovala celý region – Teplice, Chabařovice i Ústí nad Labem.

Mohla by tam vzniknout velká parkoviště a stanice by do sebe nasávala regionální dopravu směrem na Prahu. Z mého pohledu tedy nejde o úplně šťastné řešení, byť to obyvatelé Ústí nad Labem původně považovali za komfortní. Když ale nyní vidí, jakým způsobem má být trať využívána, včetně nákladní dopravy a provozu 24 hodin denně, část z nich od původní podpory ustupuje. I proto si myslím, že je potřeba se k tomuto tématu znovu vrátit a diskutovat o něm.

Pokud byste jako poslanec mohl v příštích čtyřech letech prosadit jednu konkrétní změnu v české dopravě, která by měla dopad i na Louny a Ústecký kraj, co by to bylo?

O jeden takový projekt se velmi zasazuji, ale bohužel teď spadl ze stolu. Je to rychlostní spojení, respektive odbočná větev rychlostní tratě směrem do Ústeckého kraje.

Někde u Kralup nad Vltavou je plánovaná odbočka směrem na Louny a Most. Ta ale nekončí v Mostě. Může se napojovat na podkrušnohorskou magistrálu, která bude rekonstruovaná, a následně pokračovat přes Karlovy Vary až do Chebu s potenciálem dalšího napojení na Německo.

Pro tento region, který je dlouhodobě strukturálně postižený a prochází transformací, by to mohlo znamenat výraznou pomoc. Nejen z hlediska dopravy osob, ale také z hlediska dostupnosti Prahy a celého prstence kolem Prahy.

Znamenalo by to také odlehčení dálnic a lepší dostupnost práce, kultury, školství nebo zdravotnictví. Samozřejmě se nebavíme jen o osobní dopravě: důležitá je také nákladní doprava, která může do regionu přivést další investice.

Tento projekt nyní vláda zastavila. Díky jednání Ústeckého kraje a dalších představitelů a také díky iniciativě Dostupné město se ale hledá řešení, jak dopravní napojení tohoto regionu znovu posunout.

Já ho považuji za klíčové. Je pravda, že se bavíme o horizontu let 2045 až 2050, ale u dopravní infrastruktury je potřeba uvažovat i v těchto časových kategoriích.

A na závěr – co byste v krátkosti vzkázal voličům před komunálními volbami?

Přál bych si, aby se lidé rozhodovali také podle odbornosti. Aby se dívali na to, jestli jsou věci, které politici slibují, skutečně reálné a realizovatelné. Aby změny, které chceme prosazovat v dopravě, průmyslu nebo třeba v oblasti životního prostředí, byly nejen dobře vymyšlené, ale také realizovatelné a ufinancovatelné.

Takže bych byl rád, kdyby lidé dali přednost těm, kteří možná neslibují bombastická řešení, ale přicházejí s řešeními, která dávají smysl, jsou přínosná a především jsou skutečně možná.

Kdo je Michal Kučera?

Michal Kučera (TOP 09) je poslancem a zastupitelem města Louny, který v komunálních volbách kandiduje na čtvrtém místě za uskupení Pro lepší Louny. V Poslanecké sněmovně je mimo jiné místopředsedou Hospodářsého výboru a členem Podvýboru pro dopravu.

🇨🇿 Michal Kučera je náš lídr a jednička koalice SPOLU v Ústeckém kraji! 💚

🏛️ Michal je poslancem a místopředsedou TOP 09. V uplynulém volebním období se jako předseda sněmovního zemědělského výboru zasazoval o podporu malých a středních zemědělců. Povedlo se například schválit… pic.twitter.com/qD4YAq2F9L

— TOP 09 (@TOP09cz) October 2, 2025