„Děláme to pro lidi,“ komentuje otevření ultramoderního nádraží v ČR jeho duchovní otec, starosta Vsetína Čunek

Vsetín má ultramoderní terminál pro osobní dopravu. Odpovídá všem dopravním trendům. Jak složité bylo dovést tento projekt až k realizaci říká exkluzivně v rozhovoru pro RAILTARGET starosta Vsetína Jiří Čunek. Takové nádraží nemá ani krajský Zlín!

V médiích proběhla informace, že jste duchovním otcem projektu zdejšího dopravního terminálu, který se dnes slavnostně otevřel veřejnosti. Kdy vznikla myšlenka na místní dopravní terminál a jak dlouhá byla cesta od myšlenky až po první kopnutí po případnou finalizaci?

Ano, jsem duchovním otcem projektu, ale vzhledem k tomu, že se to povedlo, těch otců se najde jistě více. Pravdou je, že ta myšlenka vznikla v roce 2015, nebo v roce 2014, kdy jsem se opět stal starostou Vsetína. Ovšem to bylo tak, že já jsem byl zde starostou 8 let, a to od roku 1998 do roku 2006. Následně jsem byl senátorem, vicepremiérem atp. Pak jsem se vrátil jako starosta nabitý zkušenostmi, proto jsem věděl, jak na to. Nemůžete jen tak někoho žádat, ale především musíte vytvořit podmínky pro to, aby projekt mohl vzniknout. A to se stalo v roce 2015. Takže uběhlo ani ne deset let, a je to!

Klíčová pro tento projekt bezpochyby byla komunikace s Evropskou unií a s CEFem. Jak hodnotíte spolupráci s Evropskou unií?

Paradoxně to byla dobrá spolupráce, proto tento dotační program uspěl, a nejen proto, že CEF je jeden z nejstarších programů Evropské unie. Jeho cílem je, aby se státy propojovaly a jezdilo se nejenom pohodlně, bezpečně, ale aby se také propojily regiony. Možná proto se o Evropě říká, že je Evropou regionů. Takže tento program byl poměrně dobře vycizelovaný. Nechtěl jsem využívat žádných převodníků, někoho, koho se ptát. Takže jsem přijel přímo tam, podíval jsem se, v čem jsou základní markery, česky nejdůležitější podmínky, které je potřeba splnit tak, abychom dosáhli maximálního počtu bodů a peněz. No, a vzniklo to, co je zde. 

Základní podmínky byly, že železniční stanice musí být takového uzlu, musí mít dostatečně velkou, ba dokonce definovanou obchodní zónu, a samozřejmě, musí být připojena k autobusové dopravě. To v praxi znamená, že vystoupíte z autobusu a sestoupíte, anebo vstoupíte na nástupiště, kde následně po deseti metrech nastoupíte do vlaku. Tato podmínka byla splněna. Další podmínkou, a pak už jsme věděli, že základní parametry splňujeme, byla bezpečnost a obchodní zóna, která byla vytvořena. Tedy obchodní galerie, kterou posléze postavil soukromník, kterou provozuje. My máme parkovací část.

Ještě jedna důležitá věc. My jsme od roku 1998, v té době se delimitovali České dráhy, zkupovali pozemky, které oni prodávali. Nyní stojíme na pozemku, který si město tehdy koupilo. V současné době pozemek město drahám prodává, anebo dává zpátky, protože v té době tam byly nějací blázni, kteří si mysleli, že nejlepší bude vše rozprodat. Bohužel tento scénář probíhal v mnohých městech.

Další věc je, že vedle nás leží autobusové nádraží, které jsem já v oněch letech neprodal, kdy se prodávala autobusová nádraží, jako např. ve Zlíně. Právě proto nemohou stavět. Příčinou je korupce a řekněme, nerozum těch, kteří ve Zlíně v oné době byli v zastupitelstvu. Dneska je to ještě těžší. To všechno Vsetín nemusel absolvovat.

Poté jsme nabídli drahám, státu, Ministerstvu dopravy ČR studii, kterou jsme si nechali připravit. Následně jsme se domluvili na podobě obchodní zóny, tedy galerie. Především jsme chtěli, aby ladila k nádražní budově a aby byly perony podobného rázu. No, a oni, když viděli, že my jsme splnili všechno, co dotační projekt požadoval, a že máme i pozemky, tak se do toho projektu velmi rádi pustili. Tehdejší pan generální ředitel a současný generální ředitel Svoboda s námi výborně spolupracovali, dokonce ministr Kupka. Nikdo projektu nebránil, naopak byl podporován a díky tomu vzniklo dílo za více než tři miliardy korun.

Můžete v krátkosti popsat, jak složitá byla bruselská jednání. Pro mnoho českých politiků a pro různé organizace, či sdružení je komplikované se orientovat v poměrně složité, evropské organizační struktuře.  

Měl jsem opravdu velkou výhodu, že jsem byl kdysi ministrem pro místní rozvoj, který měl na starosti právě bruselská jednání ve věcí fondů. Některé lidi jsem znal osobně a věděl jsem, kam mám jít. Navíc jsem využil tehdy paní europoslankyni Šojdrovou a další lidi, kteří mě samozřejmě pomohli. Složité to, ale nebylo, protože když víte, co chcete, tak je to snazší prosadit. Brusel se bohužel vyznačuje tím, že úplně neví, co mnozí jiní chtějí. V tom spočívá možná problém, že lidé u nás se stanou politiky a myslí si, že naráz dostali rozum, naráz všechno ví. Já dodnes nemůžu pochopit, jak můžeme volit politiky, kteří předtím tuto práci vůbec nikdy nedělali, ba dokonce nedělali žádnou pořádnou práci a nic za nimi není. Často říkají, “když nás zvolíte, tak už za námi něco bude.” Ale to většinou tak není.

Odráží se to pravděpodobně i v tom, že CEF dal poměrně rekordní částku na tento projekt. Můžete krátce komentovat, jaká částka byla z CEFu a jaká byla z dalších zdrojů?

Z Evropské unie zhruba kolem dvou miliard korun a zbytek byl z České republiky, což znamená přes SFDI, Státní fond rozvoje dopravní infrastruktury. Na místě, kde právě stojíme, tak tuto část financovalo město. Za rohem bude nové autobusové nádraží a za nádražím je prostor, který také financuje město, a to částkou asi 300 milionů korun. To znamená, že město Vsetín financuje zhruba desetinu z celkové částky, které město získalo z Evropské unie a zároveň od státu. Chtěl bych podtrhnout základní věc. Mnoho lidí se domnívá, že když někam doveze slivovici nebo nějaké pití, víno a klobásy, anebo něco, že to zafunguje, jedná se však o omyl, protože musíte splnit základní předpoklady.

A zde byla obchodní zóna, hrana. Hrana to znamená autobusové a vlakové nádraží vedle sebe, bezpečný podchod a přístup k nádraží. My jsme to všechno zajistili, což nebylo vůbec jednoduché. Vezměte si, že zde byl pozemek, který jsme stále chránili a nevěděli jsme, co s ním. Viděl jsem, že je potřeba toho využít a postavit obchodní zónu. Měli jsme ohromné štěstí, že jsme potkali pana Valu z firmy Valatrans, který řekl: “My tady máme kousek našeho pozemku. Vezmeme si a postavíme obchodní galerii podle toho, jak vy chcete.” Ne vnitřek obchodní zóny, ale vnějšek. Chci tím říct, že realizace nebyla pak už těžká, protože takový komfort mnozí jiní, kteří chtějí stavět nádraží, nemají. Celá realizace projektu trvala asi čtyři roky. Následně už projekt měl favorizaci v Evropské unii a u našich orgánů, tedy Ministerstva dopravy a Správy železnic. I oni byli rádi, protože mají málo projektů, které splní požadované markery.

Zmínil jste, že vsetínský dopravní terminál následuje evropské trendy, tzn. že cestující mohou přestoupit z autobusu do vlaku a zároveň si mohou nakoupit. Což zahrnuje občanskou vybavenost, kterou my ženy oceníme. Mohou se vsetínským příkladem inspirovat i další města a využít jej jako vizi pro budoucnost v trendech intermodální dopravy, kterou zde můžeme pozorovat?

Určitě ano, mohou, ale problém mají v tom, že jestli jim jejich předchůdci a jak jsem říkal, z hlouposti nebo z korupce, rozprodali infrastrukturu, pozemky atd., tak je to bude stát hrozné úsilí a strašné peníze. Ve Vsetíně se nám stalo, že jeden podnikatel si koupil nějakou starou budovu hned vedle drah. Město budovu nestihlo koupit, protože se na drahách stala “chyba”, která se stává jednou za deset let. To znamená, že někdo budovu prodal tak jak neměl a zapomněl, že budovu kupuje město. Onen podnikatel budovu koupil asi za dva až tři miliony korun, nic s ní neudělal a městu ji potom prodával, a to je jeden malý pozemek, za sedmnáct milionů korun.

Jednoduše nás vydíral a bohužel měl na radnici svého člověka. V té době to byl jeden z místostarostů, evidentně pro něj pracoval, protože teď pracuje v jeho firmě. Naštěstí již není místostarostou, protože jinak by to bylo velmi komplikované. My jsme podobný problém měli jen jeden, ostatní jich mají deset, padesát. Ale ta cesta následování je dobrá, protože všichni viděli, jak lidé reagují. Jsou nadšení! Cestující přejdou suchou nohou, vejdou do podchodu a buď jdou na druhou stranu města, které se takto propojilo, anebo vyjdou na autobusovém nebo vlakovém nádraží.

Zmínil jste se o nekalých praktikách, které někdy v komunální politice fungují. Vsetín není krajské město, Zlín je krajské město. Jak je možné, že Vsetín má takto krásný terminál a Zlín má nádraží v horším stavu, které dlouhá léta už volá po rekonstrukci, která stále nenastává?

Zlín je přesně typ města, o kterém jsem mluvil. Buď v něm vládli zkorumpovaní politici, anebo politici s menším vlivem. Takoví politici, kteří věcem nechávali volný průběh, tak skrze ně ve skutečnosti vládl někdo jiný. Především to byli podnikatelé, kteří si na místa v zastupitelstvu dosazovali “vlastní” politiky, kterým platili kampaně za pár korun. Ale vím jistě, že není možné, aby tam korupce nebyla, protože tak hloupí politici zase nejsou, aby šli na ruku mnohým podnikatelům jen tak. Znám případ ze Zlína, ve kterém se nešťastně prodávali majetky bývalého národního podniku Svit, tedy bývalých Baťových závodů a následně prodali i autobusové nádraží. Ale pozor, já nemám nic proti oněm podnikatelům, kteří se takto chovají. Oni jednají tržně! Jen vidí nějakého troubu, který jim za pár korun prodá ohromně strategické pozemky. A to se tam také stalo. Dnes s tím Zlín má problém. Bohužel není v zastupitelstvu ani mnoho lidí, kteří by měli vůli, sílu a velkou představivost něco změnit, protože vědí, že jakmile do toho půjdou, tak se budou muset vypořádat s podnikatelským prostředím. Bohužel jde o většinu podnikatelů, kteří o sobě říkají, jak jsou dobří, rovní a chtějí být spravedliví, ale většinou chtějí mít jen kamarády na vysokých postech veřejné správy, aby s nimi lépe komunikovali. Tím pádem vzniká nadržování atd.

Znamená to, že rovný přístup a standardní soutěže, podnikatelská sféra nechce.  Pochopitelně většina, ne všichni. Podnikatelská sféra si chce dosadit svého politika, a tak se stalo, že ve Zlíně je to takto prorostlé. Když jsem byl Hejtman, chtěl jsem např. postavit nemocnici, která je naprosto podle všech odborníků, nikoliv politiků, ale odborníků, jednoznačně levnější a prospěšnější pro zdraví pacientů a personál, ale opravovat starou nemocnici 20 let je výhodnější pro místní podnikatele než stavět novou. Obsadili si své politiky a ti už potom za pomocí médií zhanobili projekt Zlínské nemocnice, který se nekonal. A to je jedna věc za druhou.

Zlín si nové nádraží samozřejmě zaslouží, ale bohužel nemá reprezentaci, která by takový projekt chtěla. Na kraji i ve městě je mnoho lidí, kteří tam chtějí pouze sedět, žít, dýchat, brát hlavně peníze, ale aktivitu a práci vykonat neumí, a nebo nechtějí. Takže v tom je ten problém.

Krátce jste zmínil reakce lidí. Na dnešním slavnostním otevření bylo řádově 2,5 tisíce lidí, což je opravdu obrovské množství lidí, vzhledem k tomu, že byl všední den. Byl tady i velmi nabitý program. Přijela Slovenská strela, byl zde k prohlédnutí Masarykův vůz. Jak hodnotíte zájem a reakce lidí, že se jich dnes tolik sešlo?

Já jsem byl speaker, takže jsem se na návštěvníky díval, ale bohužel jsem mezi nimi tolik nebyl, tak nevím, jestli se to všem líbilo. V každém případě to, že zde vydrželi, a že tady byli, znamená, že asi ano.

Jedna úžasná věc, na kterou jsem strašně hrdý je, že Slovenská strela, která je vynálezem tehdejšího starosty Vsetína, Josefa Sousedíka, který odsud pochází, byla dnes zde na slavnostním otevření. Teprve včera jsem se dozvěděl od historiků, že Slovenská strela nikdy na Vsetíně nebyla. Byl zde jenom podvozek, ale všechno ostatní se vyrábělo jinde. Proto je dobře, že Kopřivnice a majitele Tatry Kopřivnice, i přesto, že je to soukromý subjekt, dokázal Strelu takto zprovoznit. Ještě nedávno nejezdila, ale dnes mohla přijet sem na Vsetín, což je historická událost. Navíc s ní přijel i syn Josefa Sousedíka, což je úžasné.

Doplnili jsme to prezidentským vozem prezidenta Masaryka. Je krásné, že dodavatel prací, společnost Ohla, si vzala všechno na sebe. Takže město v podstatě bylo zbaveno této povinnosti, ve které nejde jen o peníze, zaplatit 100 nebo 200 tisíc, ale musí projít celým procesem schvalování, což je složité. Oni si to vzali za své a ukázali, jak skvěle mohou upravit prostor a realizovat stavbu.

Toto spojení mezi soukromou firmou a námi je skutečně pozoruhodné. Musím říct, že Správa železnic má, buď výjimečné lidi všude, anebo zde měli opravdu výjimečné lidi, pana Kypra a jiné. Dokázali v klidu všechny problémy vyřešit. Stavba se ani na minutu nezastavila, jela podle harmonogramu. Za svůj život ve veřejných funkcích jsem proinvestoval jistě více než 10 miliard, možná ještě více, ale přesto jsem neviděl stavbu tak skvělou. Z toho mám opravdovou radost.

Můžeme říct, že Slovenská strela tím, že zde byla poprvé, tak to byl takový její pomyslný návrat k jejím kořenům. Zaznamenala jsem, že se zde nachází i jedno umělecké dílo, které ztvárňuje Slovenskou strelu. Mohl byste to nějak komentovat, případně zmínit ještě nějaké další designové zajímavosti, které najdeme na vsetínském nádraží?

Na vsetínském nádraží naleznete pozoruhodnost, o které nevím, jestli někde jinde najdete. Jde o galerii, která se tváří, že nepatří k nádražnímu komplexu a ona skutečně nepatří, ale zároveň k němu patří spojovacím tunelem. Protože když vám ujede vlak, a nebo má zpoždění, tunelem můžete navštívit obchodní galerii např. pomocí eskalátorů nebo výtahů, což ocení především senioři. Celé toto propojení je architektonicky velmi dobře uzpůsobené. Dalším zajímavým prvkem je práce firmy MMCT a následně firmy EGOE, která měla na starosti první a druhé nástupiště, jež vybavila dřevem. Tento materiál se nakonec objevil i na samotné nádražní budově. Jde o zajímavý aspekt, který není na nádražích obvyklý. Jedná se o moderní architekturu.  Abychom se cítili příjemně, napomáhá k tomu i podchod, který je z betonu, ale zjemněn obrazy, které vytvořili žáci z místní základní školy a základní umělecké školy. Je báječné, že jsme celý projekt mohli úspěšně realizovat. Kdyby však dráhy nechtěly, nebo kdyby se objevil někdo, kdo tomu nepřeje, tak nemůžeme nic realizovat. To jsou věci, které jsou zde opravdu výjimečné.

Dále bych uvedl, že v nádražní budově bude viset umělecké dílo, na kterém jsme se domluvili. Měl by to být artefakt, který bude připomínat Josefa Sousedíka, vynálezce a mučedníka. Byl zabit nacisty jako šéf odbojové organizace. Nápad artefaktu, se mohl realizovat za pomoci Vsetínského spolku Josefa Sousedíka. To jsou lidé, kteří se zabývají jeho prací a vkládají určité prvky do našeho Vsetína, kde si jej připomínáme. Při jedné z diskusí mě napadlo, že by bylo hezké, kdyby se začalo na nádraží, se kterým je spojen. Navrhl jsem projekt a dotáhli jsme je do konce. To znamená vysoutěžili financování na umělecké dílo, které jsme dnes slavnostně odhalili. Zdá se, že je to samozřejmě jednoduchý počin, ale není, protože se musí vymyslet projekt, někdo musí udělat soutěž, následně jej musí schválit zastupitelstvo atd. Artefakt stál skoro milion korun. Stálo zatím mnoho lidí. umělecké prvky patří do technické infrastruktury.

Dovolím si krátkou úvahu: Jestliže jste duchovní otec zdejšího terminálu, pak dnešní delegace, ať už to byl pan ministr Kupka, pan generální ředitel Správy železnic, anebo pan ředitel SFDI Hořelica, tak jsou pomyslnými kmotry. Dnes byl zde přítomen i pan biskup, který požehnal zdejšímu nádraží. Co byste přál zdejšímu dopravnímu terminálu, kdybyste to měl vyjádřit v několika větách?

Je to jednoduché. Dílo je hezké, a kmotři se na něm opravdu podíleli, a proto nás to těší. Já bych si přál, aby naše nádraží, které nám sloužilo téměř v nezměněné podobě 140 let, aby v nezměněné podobě fungovalo dalších 140 let. Nemyslím si, že zde musí být nutně 140 let, ale jde o to, aby bylo pro lidi příjemné. Nechci, aby bylo jenom prostředkem, zastávkou na cestě, ale aby lahodilo jejich oku a cítili se tady dobře. Místní lidé, aby ho brali jako naše nádraží.

Závěrem se nemohu nezeptat. Vsetíňané mají moderní dopravní terminál, na co se zaměříte v následujících letech?

My na Vsetíně máme už koncepci, jak budou velké stavby pokračovat. Koncepci budeme schvalovat asi za dva měsíce. Z mé zkušenosti vím, že když přijde starosta a něco navrhne, pak přijde někdo jiný a označí to za nesmysl. Podobně se stalo při projektu Zlínské nemocnice. Lidé, kteří projekt kritizovali, většinou neměli žádné zkušenosti ani s veřejnou správou a nerozuměli tomu. Po zvolení si každý myslel, že na ně náhle sestoupil rozum. Ale to není pravda. Věřím, že něco podobného se ve Vsetíně nestane.

A na co se zaměříme? Budeme stavět fotbalový stadion na Ohradě. To je také stavba za nejméně dvě stovky milionů. Dále budeme stavět sportovní halu. Chtěli bychom se zaměřit na opravu náměstí a na sportovní vyžití pro občany. To chceme, aby bylo moderní. Vsetín je město hokeje, proto se budeme věnovat i tomuto aspektu. Rád bych se zaměřil na tato základní témata. Jelikož kandiduji do krajského zastupitelstva, chtěl bych, aby lidé, kteří dosud neudělali nic konstruktivního a pouze zasílali obrázky, přemýšleli, co by skutečně mohli udělat pro náš region. Mám dojem, že si vezmou časopis, prohlížejí si obrázky a pouze předstírají aktivitu. Kdybych byl znovu zvolen, rád bych s podobnými iniciativami pracoval i zde, avšak s cílem skutečného pokroku. Tato snaha může přispět nejen k rozvoji našeho kraje, ale i k dalším důležitým stavbám, které Zlínský kraj potřebuje.

Zdroj: Redakce RT