EU version

DAC je řešením pro spojení celé Evropy, ani jeden ze států nám nesmí vypadnout, říká ambasador Lochman

DAC je řešením pro spojení celé Evropy, ani jeden ze států nám nesmí vypadnout, říká ambasador Lochman
foto: Archiv/DAC je řešením pro spojení celé Evropy, ani jeden ze států nám nesmí vypadnout, říká ambasador Lochman
12 / 12 / 2022

Zajímá Vás téma digitálního automatického spřáhla? V rozhovoru s ambasadorem DAC, Liborem Lochmanem se o tomto tématu dozvíte aktuální informace. Jak to vypadá s testováním a financováním zavedení digitálního automatického spřáhla v Evropě.

Nacházíme se na semináři v Bratislavě věnovanému DAC a já bych se Vás chtěla zeptat dnešní seminář. Proč si vlastně myslíte, že je důležité pořádat tyto akce?

Tak já asi začnu z toho druhého konce, proč je to důležité. Pokud opravdu chceme zlepšit efektivitu a konkurenceschopnost železniční nákladní dopravy, tak si musíme najít vzájemné porozumění, jak toho dosáhnout a ten seminář, který byl dnes pro automatické digitální spřáhlo, právě je o jednom z těch komponentů, který nás k tomu přivedl blíže. My potřebujeme stále a neustále zvyšovat tu znalostní základnu, o čem to je, jak toho chceme dosáhnout a jak jsme to schopni společně přes celou Evropu realizovat, protože to důležité je, že to opravdu musíme udělat společně. Nám nemůže vypadnout žádný ze států, a proto je to dnes na Slovensku, příští týden to bude v Praze, další bude zase jinde. Je opravdu o tom potřeba nejenom mluvit, ale i diskutovat o tom, jak Evropu propojit tímto způsobem.

Vy jste krásně navázal na mou další otázku. Minulý týden se konala konference DAC v Praze, nyní se setkáváme na Slovensku. Do jakých dalších míst zamíříte jako ambasador DAC v příštích měsících, v příštích letech?

Tak já už přeruším to kolečko, mám to víceméně za sebou, protože už jsem viděl Polsko, Česko, Maďarsko, Slovinsko, západní Balkán, který je taky důležitý, přestože není součást Evropské unie, ale musí být také propojen. Proto my se nebavíme v souvislosti se spřáhlem jenom se zeměmi EU, ale i se zeměmi, které mají rozchod také 1 435 mm a které musí být tou železniční nákladní dopravou propojeny, a to je speciálně západní Balkán, to znamená země bývalé Jugoslávie, když to tedy řeknu jinak, a Turecko, takže i tyto jsou důležité.

No a pak jsem také byl pochopitelně v Sofia v Bukurešti, takže to první kolo máme za sebou, ale to bylo takové iniciační. Je potřeba především říct, že i přes více než dva roky, už tři roky téměř, tak ta znalost jižní a východní Evropy je slabá a pokud to máme propojit do toho určitého roku, tak musíme k nám ty lidi dostat.

Během svého vystoupení jste kladl důraz na kooperaci v rámci celé Evropy, což je nesmírně důležité. Doslova jste řekl, že když se nedomluvíme, tak spřáhlo povede v uvozovkách ke katastrofě. Jak hodnotíte celkovou informovanost subjektů na trhu? Je dostatečná?  

Dostatečná určitě není a já jsem to nemyslel opravdu pouze v uvozovkách tu katastrofu, ale reálně. Reálně dojde ke katastrofě, protože na rozdíl od toho očekávání, že tu Evropu propojíme, a lépe, protože budeme schopni efektivněji převážet náklady, my dosáhneme toho, že vytvoříme bariéry, protože pokud se opravdu většina nebo určitá část Evropy rozhodne migrovat k tomu spřáhlu a část to dělat nebude, tak se vytvoří technická bariéra, která převoz zásilek znesnadní a důsledkem toho bude, že ty náklady půjdou zpět na silnici nebo zůstanou na silnici, což opravdu nechceme, takže to bude katastrofa.

Jak hodnotíte ohlasy tržních subjektů na zavádění DAC? Jsou podle Vás pozitivní, nebo se objevují spíše otazníky?

Záleží na tom, koho nazýváme tím tržním subjektem, protože pro mě je tržní subjekt ten, kdo je na úplném konci, uživatel nebo ten přepravce. No a tam musím říct, že na straně toho přepravce on si zvolí dopravní cestu, která pro něj bude nejvýhodnější, takže tam si nemyslím, že je nějaký zvláštní entusiasmus. Oni si budou hledat ty nejvýhodnější přepravní proudy a řetězce a my jim to musíme být schopni nabídnout, takže až jim  to budeme schopni nabídnout například tak, že jim budeme dávat data o zásilkách, což dneska nejsme, protože nemám žádné senzory, spřáhlo nám to umožní, tak poté budeme schopni je získat na naši stranu víc, než dnes.

Řekl jste, že do roku 2025 musí být dokončen vývoj DAC a že musí být zajištěna spolehlivost zajištěna. Je tento plán podle Vás realistický?

To je to, co jsem komentoval i ve svém vystoupení. My máme, nebo budeme mít, jak Carlo Borghini správně řekl, smlouvu v rámci ERJU o to, aby ti, co jsou v rámci konsorcia, skutečně tu technologii do konce roku 2025 dotáhli a měli ji spolehlivě ověřenou v rámci testování. Takže takový záměr tady je. Je na to smlouva, nebo bude na to smlouva a musí se to dodat, protože pokud oni to nedodají, budou penalizováni.

Pokud se mě ptáte na to, zdali to je realistické, spousta těch technický oponentů, inženýrů z dané oblasti řekli: „Za dva a půl roku? To musí být vtip!“ Ale když vezmeme v potaz fakt, že jsou do toho projektu nahrnuty obrovské prostředky a je tam řada expertů, kteří se na tom v rámci konsorcia budou podílet, tak věřme, že mají motivaci tohoto dosáhnout, protože pokud ne, jak jsem řekl, budou penalizováni, ale celý projekt bude také otazníkem, zdali se to podaří po tom roce 2026 posunout o ten krok dál.

Mluvil jste o obrovských investicích, které jsou již dnes do DAC investovány. Můžete blíže rozvést, jak velké tyto investice jsou a kdo je provádí?  

V současné chvíli je to tak, že to co bylo doposud realizováno v posledních dvou, třech letech, tak bylo hrazeno z prostředků Evropské unie, protože to šlo opravdu z podpůrných programů na výzkum, takže ty iniciativy šly odtamtud a částečně i z národních zdrojů, jako například vlak, který se objevil v České republice, který se jmenoval DAC FOR EU, to znamená vlak, který byl financován německým ministerstvem dopravy, aby ověřil určitě prototypy toho automatického spřáhla. V každém případě to jsou buď evropské nebo státní prostředky.

Teď se ta situace trochu změní. Desítky milionů, které se zmiňovaly v rámci technologického vývoje, jdou 50 % z unie, 50 % ze spolupracujících společností. To je opravdu zvrat, kdy je potřeba způsob nahlížení na celou věc změnit, protože to je sektorová iniciativa a sektor to bude financovat, tak si neumíme představit, že by to chtělo selhat, když to tak řeknu, protože proč by do toho potom ty společnosti vůbec dávaly peníze? Protože už to nejsou jenom prostředky daňových poplatníků Evropské unie, ale už jsou to i peníze vlastních společností.  

Tagy

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace