foto: Archiv/DAC je projekt, který změní celé odvětví, říká technický ředitel ÖBB Mark Topal-Gökceli
RAILTARGET vám přináší exkluzivní rozhovor s Markem Topalem-Gökcelim, technickým ředitelem ÖBB. Tématem rozhovoru je digitální automatické spřáhlo (DAC). Jak se liší reakce účastníků trhu v jednotlivých evropských regionech, kdo by měl DAC financovat a jaký je reálný termín pro dosažení všech cílů DAC?
Právě se nacházíme na semináři DAC v Bratislavě. Hovořil jste o potřebě konsenzu ohledně zavedení DAC. Jaká je podle vás reakce účastníků trhu na DAC? Vidíte v tom nějaké rozdíly například podle regionů?
Ve skutečnosti je to zatím pouze identifikováno a existuje řada akcí, jako je ta dnešní, a my jsme rádi a vděční, že tyto akce máme. Zjistili jsme, že někteří naši partneři mají obavy. My máme samozřejmě také obavy. Obavy mohou mít nejen partneři, nebo možná ty strany, které se v tuto chvíli tolik neangažují. Obavy sdílíme všichni, protože existuje mnoho výzev. Technologie ještě není plně vyvinuta, máme spoustu otázek týkajících se provozních postupů. Ty se chystáme vyřešit. A nakonec se objeví otázka migrace a v neposlední řadě financování. Spousta věcí tedy ještě není vyřešena, ale chceme všechny vyzvat, aby s námi na jejich řešení v příštích měsících a letech spolupracovali. To je asi hlavní poselství dnešního dne.
Mluvil jste o tom, že DAC by měl být podporován z veřejných rozpočtů. Myslíte si, že by zavedení DAC mělo být nějakým způsobem dotováno Evropskou unií? Jak by to podle vás mohlo fungovat?
Právě na tom pracujeme. Říkáme tomu "nástroj financování" a samozřejmě se musí jednat o různé zdroje. Uvidíme, že některé investice budou pocházet od samotných společností, protože z toho budou mít nějaký prospěch. Víme také, že to nebude stačit, takže potřebujeme nějaké finanční prostředky, a další financování z veřejných prostředků by mohlo pocházet od členských států a Evropské unie. Jak může tento nástroj nakonec vypadat? Na tom pracujeme, ale jedna věc je jasná, že existuje socioekonomický přínos, pokud jde o přesun na železnici a konečně dekarbonizaci dopravního sektoru. Takže někdo musí do těchto přínosů investovat a mít zájem investovat do DAC i z veřejného sektoru, protože jinak nikdy nedosáhneme iniciativy Green Goal.
Doba návratnosti DAC musí být podle vašich slov kratší než deset let. Myslíte si, že je to zajištěno? Jak toho lze dosáhnout?
Musíme rozlišovat mezi, řekněme opět, socioekonomickou analýzou, tedy analýzou dopadů z hlediska ekonomiky, pokud jde o celkový obraz. V tuto chvíli je zde období 30 let, ale žádná společnost, nikdo z nás nebude investovat s perspektivou, že se mu investice vrátí za 30 let. Takže si musíme být vědomi toho, že je třeba tuto dobu zkrátit, takže říkáme, že to bude méně než deset let, a v desetileté perspektivě můžeme předpokládat, že společnosti budou do této technologie investovat, jakmile budou mít ve svých obchodních případech kladnou čistou současnou hodnotu. Jde tedy o byznys, i když si skutečně myslíme, že jde o projekt, který transformuje celé odvětví. Nakonec jde o obchodní případy společností, a to bude základ pro rozhodování, takže potřebujeme další prostředky a financování, abychom tyto obchodní případy dostali na pozitivní úroveň, a pak uvidíme, zda se nasazení rozběhne. Ale opět musíme nejprve vyřešit spoustu dalších otázek a výzev, jako jsou technologické, provozní atd. Na přípravě nasazení ale také pracujeme.
Jaké jsou podle vás hlavní konkrétní přínosy DAC? Prostřednictvím čeho by mělo být dosaženo návratnosti investic? Myslíte si, že si to společnosti na trhu uvědomují?
Myslím, že někteří partneři tyto přínosy nevnímají, a to z různých důvodů. Protože to není jeden přínos, není stejný ve všech různých zemích pro stejný typ dopravy nebo podnikání, které děláme, takže jsou to různé kategorie rámcových podmínek přínosů v různých zemích pro různé společnosti. Takže "jedna velikost pro všechny" zde nebude fungovat, takže musíme pečlivě zkoumat a analyzovat příslušnou individuální situaci v oblasti benefitů. To je něco, co bude provedeno na druhé úrovni právě teď, protože vzhledem k tomu, že máme první návrh analýzy nákladů a přínosů, udělali jsme to obecně. Nyní však samozřejmě potřebujeme oslovit regiony, společnosti, a to bez společností nemůžeme, takže musíme lépe pochopit, proč ten či onen přínos možná není v té či oné zemi nebo regionu tak obrovský, jak se očekávalo. Ale nakonec přínos existuje, to je jasné. Jeho množství je něco, co musíme dále analyzovat. Na základě toho budou opět vypracovány obchodní případy a snad i připraveno konečné nasazení. Ale opakuji se, do budoucna nás čeká ještě hodně práce, než dospějeme k tomuto bodu.
Váš předřečník Libor Lochman hovořil o tom, že DAC by měl být definitivně vyvinut do roku 2025. Je to podle vás reálné? Lze to stihnout? Jak by podle vás měl být realizován? Pokud jste příznivcem BigBangu, nebo pokud máte představu o hybridním období?
Myslím, že důležité je to, o čem se dnes diskutovalo, že nyní máme představu o projektu 5 v rámci společného podniku European Rails, tzv. zákona o transformačním přístupu, kde máme celkový objem projektu blížící se 100 milionům eur na další kroky vývoje této technologie. Poté, co tuto technologii prověříme, což proběhne v rámci tohoto projektu, můžeme rozhodnout o dalších krocích.
V současné době připravujeme plán nasazení. V tuto chvíli se opět jednalo o to, abychom s nasazením začali co nejdříve, protože okno příležitosti pro nás představuje sektor. Sektor uzavírací dopravy je také pod silným vlivem inovací a jiných druhů dopravy, jako jsou silnice, a my si musíme být vědomi toho, že pokud přijdeme pozdě, železniční systém už nebude mít tuto výhodu. Takže musíme být rychlí, ale na druhou stranu nemůžeme být naivní a něco zde riskovat. Musíme mít solidní argumenty. Bude to v roce 2024? No, to je plán vypracovaný před několika lety. Bude to třeba v roce 2026 nebo 2027? Uvidíme. Takže právě proto na tom musíme pracovat společně. Je to dynamický projekt.
Jedno je jisté, musíme být velmi rychlí a migrační období by mělo být co nejkratší, takže možná začneme v roce 2029 a skončíme v roce 2030, a pak máte opět velký objem dovybavení vagonů a lokomotiv touto teorií Velkého třesku. Takže co se týče migrace, máme v tuto chvíli spoustu scénářů. Musíme je poskládat do správného způsobu a pořadí a na základě okamžiku - nazval bych to "bod nula" - jakmile víme, že technologie je funkční, splňuje všechny požadavky, není pro nás rizikem z hlediska povolovacích postupů, to je ten bod, den D, kdy začneme nasazovat. A doufejme, že to bude velmi brzy.