„Chyby se vrací jako bumerang.“ Zastupitel Prokop bije na poplach kvůli megatendru

Pražský zastupitel Ondřej Prokop (ANO) varuje, aby železniční megatendr Prahy a Středočeského kraje nedopadl jako jiné velké dopravní projekty metropole, které podle něj provázely problémy, zpoždění a rostoucí náklady.

Metro D, Barrandovský nebo Libeňský most. Právě na těchto příkladech ukazuje pražský zastupitel Ondřej Prokop (ANO), proč podle něj nestačí brát železniční megatendr Prahy a Středočeského kraje jen jako další velkou veřejnou zakázku. Soutěž má na desítky let určit podobu příměstské železnice v okolí metropole, a proto podle Prokopa musí obstát nejen technicky, ale i politicky a veřejně. „Nejde jen o naplnění technických parametrů a úředního postupu. Právě proto, že je to tak významná zakázka, musí být celý tendr pod mimořádně pečlivou kontrolou. Čeká nás rozhodnutí, které definuje kvalitu příměstské železnice, komfort cestujících i fungování dopravy v celém regionu,“ vyzdvihuje význam tendru.

Zakázka patří k největším dopravním soutěžím posledních let. Její výsledek se přitom nemá projevit pouze v tabulkách, smlouvách a harmonogramech, ale v každodenním cestování lidí mezi Prahou a Středočeským krajem. Právě proto Prokop odmítá, aby se debata o tendru uzavřela jen do odborných kruhů: „U takto zásadní soutěže je naprosto klíčové, aby byla od začátku důvěryhodná a srozumitelná i pro veřejnost.“

Prokop: Praha pod současným vedením dělá chyby u velkých zakázek pravidelně

Prokop své výhrady zasazuje do širší kritiky současného vedení Prahy. Podle něj se u velkých dopravních projektů opakovaně ukazuje, že se chyby v přípravě městu později vracejí v podobě zpoždění, komplikací a vyšších nákladů: „Moje obava vychází hlavně z toho, že současné vedení Prahy pod Piráty a ODS už opakovaně ukázalo, že důležité dopravní projekty realizuje s velkými obtížemi nebo vůbec. Stačí se podívat na Metro D, Barrandovský most, Libeňský most a další dopravní stavby, kde se chyby v přípravě a průběhu zakázky městu vrací jako bumerang v podobě výrazného zpoždění a zvýšených nákladů.“

Právě proto podle něj není možné brát megatendr pouze jako administrativní proces, který se odehrává mezi zadavateli, dopravci a výrobci. Výsledek soutěže se promítne do každodenního cestování v Praze a Středočeském kraji, a případné špatné nastavení by se podle Prokopa mohlo projevit až ve chvíli, kdy už bude obtížné chyby napravovat: „Myslím si, že je na místě maximální opatrnost a průběžná kontrola každého kroku.“

„Pražská koalice není ochotná k diskuzi“

Jedním z hlavních témat, která megatendr provázejí, je otevřenost celého procesu. Kritici soutěže opakovaně upozorňují na to, že u takto rozsáhlého kontraktu by měli mít zastupitelé i veřejnost k dispozici podrobnější informace. Prokop současný postup za dostatečně otevřený nepovažuje: „Kdyby byl, nemuseli bychom se neustále dožadovat podkladů, kontrolovat správnost dat a ptát se, proč je něco nastavené právě tak a ne jinak.“

Podle něj by mělo být od začátku jasné, proč volí konkrétní nastavení a jaké dopady mohou mít jejich rozhodnutí na budoucí fungování dopravy. Právě nedostatečné vysvětlování podle něj zvyšuje nedůvěru kolem celého tendru. „Má být od začátku jasné, z čeho zadavatelé vycházejí, jaké jsou důvody jednotlivých kroků a jaký dopad to má na budoucí fungování dopravy. Jako opozice musíme být neustále ve střehu, vše prověřovat a ověřovat, zda jsou data pravdivá a platná,“ doplňuje Prokop. Kritizuje přitom i přístup pražské koalice k poskytování informací. „Bohužel, už jsme si zvykli, že pražská koalice nerada sdílí informace a není ochotná k diskuzi,“ dodává.

Vlaky bez ověřené historie? Riziko by nesli cestující

Dalším sporným bodem je otázka vozidel, která by se mohla na vytížených příměstských linkách objevit. Tendr je nastaven tak, že umožňuje účast i dopravcům s vozidly od výrobce, který nemusí mít dostatečné aktuální reference z obdobného provozu. Prokop v tom vidí riziko především pro spolehlivost provozu: „Samozřejmě, jako riziko to vnímám. Nebavíme se o provozu v laboratorních podmínkách, ale o každodenním provozu ve špičkách, vysoké vytíženosti souprav a obrovském tlaku na spolehlivost.“

U příměstské železnice v okolí Prahy není prostor pro experimenty. Jde o systém, na který se každý den spoléhají lidé cestující do práce, škol i za službami. Případná poruchovost nebo provozní nestabilita by se proto rychle propsala do života velkého množství cestujících. „Tady není prostor pro improvizaci. Pokud se něco podcení, neodnesou to úředníci ani politici, ale hlavně cestující, a to výpadky spojů, zpožděními, poruchovostí, v nejhorším případě i ohrožením bezpečnosti,“ varuje Prokop.

Podle pražského zastupitele tak megatendr nesmí být posuzován pouze podle toho, zda formálně splňuje pravidla. Zadavatelé podle něj musí přesvědčivě ukázat, že soutěž je nastavená férově, transparentně a s ohledem na dlouhodobý zájem cestujících.