foto: RAILTARGET/Karel Havlíček
Aktuální poklesy přeprav v nákladní dopravě, vysokorychlostní tratě, ale i český průmysl, to byla hlavní témata exkluzivního rozhovoru, který redakci RAILTARGET poskytl místopředseda sněmovny, Karel Havlíček na konferenci Železnice Pardubice.
Pane Havlíčku, my se dnes setkáváme na konferenci Železnice Pardubice, kterou již dlouhá léta organizuje Váš stranický kolega pan poslanec Martin Kolovratník. Já bych se Vás proto hned na úvod zeptala – velkým tématem železničního sektoru jsou bezpochyby vysokorychlostní tratě, jak vnímáte aktuální síť vysokorychlostních tratí? Protože vím, že jste v minulosti hovořil o tom, že možná některá ramena bude nutno revidovat s ohledem na finance a zároveň jste zmínil, že jste velký fanoušek PPP projektů. Jsou právě VRTky projektem, který by byl realizovatelný prostřednictvím PPP?
Určitě ano. Ono nám, popravdě řečeno, nic jiného ani nezbude, protože náklady, které se budou vynakládat obecně na dopravu budou vysoké. Ještě když k tomu připočtu výdaje spojené s energetikou, obranou a tak dále, jenom to, co je navíc k tomu, co se běžně počítalo, tak budou na úrovni 2 000 miliard korun. Beru-li čtyři jaderné bloky, krát dva, tak když to vezmu v ceně peněz, tak si pochopitelně musíme dopočítat z čeho to všechno zaplatíme.
Takže samozřejmě ani doprava se nevyhne dalším PPP projektům, které v té první fázi trochu odlehčí od cashflow. Navíc samozřejmě je to zajímavé i z toho pohledu, že to někdo spravuje po dobu třeba 25 let. U železnic je to samozřejmě složitější, protože se jedná o náročnější stavbu. Musíme si také vše vyhodnotit z úhlu pohledu údržby a dalších věcí. Ale já jsem fanoušek PPP projektů.
Vy jste zmínil ještě jednu zásadní věc, a to je český průmysl, který by se měl podílet na těchto strategických stavbách. Jak toho docílit?
Tak, že se to musí včas připravovat. Nestačí přijít až v momentě, kdy se začíná stavět. Zejména u těch náročných železničních staveb, jako jsou VRTky a dalších, tak to bude o různých homologacích, certifikacích a tak dále. Firmy na to musí být připraveny a my už dneska pro ně musíme vytvářet zázemí. Musíme na to nejen upozorňovat, ale vlastně ukazovat, jaké budou požadavky a pochopitelně hlídat si, aby české firmy ve všech tendrech měly naprosto zásadní postavení. Aby to nedopadlo jako u jádra, kdy vlastně tato vláda sice potvrdila KHN, Korejce, ale dneska se někde plácá kolem 18-20% účasti českého průmyslu. Docela zjevně to nevypadá na nic vyššího, a to já považuji za naprostý skandál, to je špatně.
Já si vzpomínám, když jsme tehdy vyhlásili program, ještě za naší vlády, vysokorychlostních tratí a začaly se připravovat studie potvrditelnosti, tak v tom momentě, během několika týdnů u mě byly francouzské a britské firmy a naprosto logicky už uvažovaly o tom, že by mohly být integrátorem. České firmy pak subdodavatelem. Takhle ne, já jsem toho názoru, že české firmy musí sehrávat první ligu se vším všudy. To jak v oblasti telematiky, tak v oblasti oceli. Taky je třeba si uvědomit, že budeme potřebovat kvalitní štěrk, který nám chybí. Takže budeme muset oživit těžbu kamene v České republice. Je tady obrovská výzva pro český průmysl.
Psali jsme
Velký mezinárodní partner, EBRD, se ujímá přípravy české rychlotratě mezi Brnem a Přerovem. Společně se Správou železnic zrychlí výstavbu…
VRTky samozřejmě přinášejí, jak jste zmínil, široké spektrum různých subdodávek související i s jinými sektory, stejně tak je to i u nákladní dopravy. Zatímco vidíme nárůst cestujících v osobní dopravě, tak nákladní doprava a vlastně i komodity, které nákladní doprava historicky přepravovala, klesají, trh se dramaticky mění, jak vnímáte úbytek přepravy nákladu.
Máte absolutní pravdu, není to jen v České republice, je to i jinde v Evropě. Je to v důsledku zběsilé dekarbonizace, protože se převáží méně oceli, méně uhlí a když se podíváte na výsledky společností, tak to jde dolů. Logicky se na to musí reagovat provozními úsporami a pochopitelně je otázka, kde se to zastaví.
To znamená, že já rozumím tomu, že třeba trh poklesne o 10-15 %, což si myslím, že je reálné. Uděláte nějaké provozní úspory a v zásadě to může fungovat dál. Kdyby ten trend byl i nadále takový, tak se to pak samozřejmě nevyvíjí dobře, protože potom se to pochopitelně projevuje i na jednotkových cenách. A sami dneska dobře víme, že jedním z problémů železniční dopravy je nejenom propustnost trati, ale samozřejmě i to, že velmi často jsou dražší. Nejsou konkurenceschopné.
Samozřejmě na stole je to, že by proběhla regulace tak, že by se některé materiály musely převážet po železnici. Přiznám se, nejsem toho fanouškem, protože to pochopitelně sice na jedné straně může prospět určité části dopravy, ale pak dojde ke zdražení zadávajícím firmám. To znamená, že to nemusí být v součtu vždy pozitivní. Já jsem spíše toho názoru, motivovat. To znamená dělat určité úlevy pro firmy, které si tuto dopravu objednávají. Na to si myslím, že by se tady mechanismy daly nalézt.
Kdybychom se ještě měli podívat na digitalizaci a nejnovější technologie. Dnes tady byla prezentovaná technologie autonomních vlaků. Fandíte této myšlence?
Ano, já jsem to viděl, jak to tam kolega prezentoval, líbilo se mi to. Samozřejmě, že je to budoucnost. O tom asi není žádná. Chce to technicky dotáhnout. Obecně digitalizace je zcela zásadní, ať už je řeč o ETCS, diagnostice, 5G a autonomní řízení. Já jsem rád, že u nás máme firmy, které tím žijí. Máme zde srdcaře, kteří to umí nejen popsat a povrchně o tom mluvit, že by se jim to líbilo. To asi každému z nás, ale zásadní je, že to dokážou po technické stránce dát dohromady. My tady máme nejen, řekl bych historickou zkušenost se železnicí a s budováním technologií na železnicích, ale máme v současnosti skvělé firmy, které by nám mohl závidět kus světa. Tak toho využijme.
A zase jsem u byznysu. Máme zde potenciál to překlopit a generovat přidanou hodnotu. České firmy budou také hodně zaměstnávat. Je nutné si uvědomit, že tady vedle automobilového průmyslu, energetiky, třeba zbrojařského průmyslu, vzniká další zajímavá oblast, a to jsou dodavatelé v oblasti železnic. Jsem toho názoru, že lze vytvořit skvělý ekosystém a infrastrukturu napojenou na startupy, spinoffy a tak dále. Budeme možná mít další vizitku českého průmyslu.
Má poslední otázka bude opravdu odlehčená. Protože řada našich čtenářů je velkými fanoušky lokálních tratí, stejně jako Vy, můžete prozradit jaká lokálka je taková Vaše opravdu srdcová záležitost?
Ano, mě si všichni spojí s lokálkami, protože je mnoho let využívám a tím, jak jsem v politice více vidět, tak se o tom i často mluví. Velmi populární je můj pes Betina, která je dnes hvězdou sociálních sítí, asi nejsledovanější pes na sociálních sítích. A ta mě právě doprovází na lokálkách. Chvíli jedeme, chvíli jdeme pěšky, pak zalezeme do nějaké nádražky. Obecně projíždíme různé tratě.
Znám se už i s lidmi na tratích, se strojvedoucími, s průvodčími. Často hovoříme s výpravčími. Nejradši mám dvě, které jezdím nejčastěji. Jedna je dobříšská větev. Od Mníšku jedu buď na Dobříš nebo na druhou stranu. Tu mám rád. Mám moc rád i trať České Budějovice – Nové Údolí přes Lipno. Tam jsou úžasné části přírody, je možné se tam hezky procházet. Máme to tam moc rádi. Docela rád mám také trať Řevnice-Karlštejn směrem na Beroun.