Česká republika je připravena na ETCS. Ministr Kupka v rozhovoru představil scénář jeho postupného zavedení

Česká republika stihne zahájit provoz nového systému ETCS na hlavní železniční síti od ledna 2025. Po úspěšném dokončení zátěžových testů plánuje ministerstvo postupné zavádění ETCS na 620 kilometrech železnice.

Pane ministře, termín leden 2025 stíhá Česká republika zavádění ETCS?

Děláme všechno pro to, aby od ledna příštího roku na 620 kilometrech hlavní sítě fungoval režim ETCS, tedy vyšší zabezpečení české železnice ve výhradním provozu. Věřím, že se podaří tento termín, který je známý od roku 2017, naplnit.

Znamená to, že vše by mělo proběhnout ve čtyřech jednotlivých týdnech, od 1. 1. příštího roku, k postupnému zavádění ETCS po jednotlivých koridorech?

Určili jsme náběhovou křivku, která by měla zabránit případným komplikacím, protože nejde pouze o zavádění výhradního provozu. Zároveň jde také o organizaci vypínání stávajícího národního zabezpečovače v místech, kde už bude fungovat pouze výhradní provoz.

Kdybyste měl v krátkosti shrnout, jak vypadají zátěžové testy a jaké byly jejich výsledky?

Proběhlo celkem sedm velkých zátěžových testů, při kterých se na budoucích úsecích s výhradním provozem pohybovalo téměř 800 vlaků. To pro nás představuje opravdu významnou informační zprávu – zprávu o tom, jak jsme přichystaní. V posledním testu, který proběhl poslední červencový víkend, se vlaky pohybovaly v úseku mezi Prahou a Kolínem. Na tomto úseku již nedošlo k žádnému přerušení radiového spojení, které pak vede k nouzovému zastavení vlaku. V tomto směru můžeme říct, že se nám daří optimalizovat intenzitu radiového signálu, který v případě Úničovky, pilotního výhradního provozu, ukázal na největší problém celého systému.

 

Ze strany dopravců často zaznívají hlasy o velké finanční náročnosti zavádění systému ETCS. Byly tyto námitky řešeny například i formou dotací či jiné finanční podpory pro dopravce? Máte představu, jaká byla celková finanční náročnost, pokud bychom do financování zahrnuli i infrastrukturu?

Podle našich odhadů společně investovali dopravci, stát a Evropská unie v uplynulých letech do těchto zařízení u samotných vozidel řádově přes 10 miliard korun. Z evropských a českých dotací jsme dopravcům pomohli částkou 7,2 miliardy korun. Co se týče samotné traťové části, hovoříme o investicích v desítkách miliard korun. Do konce roku 2030 nás čeká investice nejméně 30 miliard korun pro doplnění infrastruktury o traťovou část zabezpečení.