foto: ODS tiskové materiály/Blaha (ODS): Nedává smysl, aby železniční doprava byla zatížena POZE
RAILTARGET přináší exkluzivní rozhovor s poslancem z řad ODS, Stanislavem Blahou, který je členem Podvýboru pro dopravu. Jak se dívá na nové vedení Českých drah, co si myslí o zrušení poplatků POZE pro nákladní železniční dopravce a jakou roli by měly hrát hybridní vaky v budoucnosti České republiky? Dozvíte se v rozhvoru.
V posledních týdnech proběhla řada změn ve vedení Českých drah. Novým generálním ředitelem ČD se stal Michal Krapinec, současný šéf ČD Telematika. Jak hodnotíte výběr nového šéfa národního dopravce?
Nechal bych panu Krapincovi ještě nějaký čas na to ukázat své schopnosti a vize o směřování ČD. Má zkušenosti s vedením dceřiné firmy, což je určitě výhoda. Na centrále ho ale čeká nelehká mise. ČD čelí mnoha výzvám: výpadky tržeb z mezinárodní dopravy kvůli pandemii, nebo obnova flotily kolejových vozidel. A v neposlední řadě je to směřování ČD jako pružné a obchodně úspěšné firmy, která musí obstát na dopravním trhu. Není toho málo.
Podporujete zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (POZE) pro nákladní železniční dopravce?
Samozřejmě, a nejen v nákladní dopravě. Nedává vůbec smysl, aby železniční doprava, která je i v evropském kontextu považována za jeden z environmentálně nejšetrnějších druhů dopravy, byla v elektrické trakci zatěžována POZE.
Měla by podle Vás Česká republika podporovat vývoj nových hybridních vlaků, například na vodíkový pohon?
Odklon od fosilních paliv je v železniční dopravě správnou cestou. Taková změna ale i něco stojí, a proto bychom neměli postupovat někdy nešťastně slepou idejí zelené politiky, ale racionálně s ohledem na ekonomickou zátěž.
Cestu vidím v urychlení elektrizace české železniční sítě, která za poslední desítky let probíhá žalostným tempem. Elektrizovaná železnice má mnohem menší ztráty na zásobování vozidla elektrickou energií než jiné technologie (např. skladování energie v baterii ve voze nebo v palivovém článku). Hybridní využití pak dává smysl, pokud se přejíždí mezi jinými typy infrastruktury (elektrizovaná a neelektrizovaná). Tam pak baterie dávají smysl, vhodná je podle mě i vodíková technologie, pokud je možnost získávat vodík levnější.
Je ve hře nějaká speciální finanční podpora pro dopravce jako reakce na zvýšení cen pohonných hmot a energií v důsledku války na Ukrajině?
Dopravci v osobní dopravě, kteří mají uzavřené smlouvy o veřejných službách, mají v těchto smlouvách buď inflační doložku, anebo valorizaci části kompenzace indexem vývoje cen pohonných hmot. Tito dopravci se tak ke svým penězům dostanou, byť s ročním zpožděním. Samozřejmě, pokud by razantní růst cen pohonných hmot pokračoval a nebylo by reálné, aby dopravci do doby valorizace ekonomicky vydrželi, museli bychom přijmout nějaké mimořádné opatření, které by měly být předmětem širší diskuse.
ČR má dlouhodobě obstojně fungující systém veřejné dopravy a jeho zvyšující se náklady znamenají i vyšší zátěž pro veřejné rozpočty. Pokud se nám v těchto nelehkých a vypjatých dobách podaří udržet rozsah i kvalitu veřejné dopravy i při rostoucích cenách energií, pak se jedná o podporu významnou – tím spíš, že sekundárně může dojít i ke zvýšení zájmu o cestování veřejnou dopravou tím, jak rostou náklady individuální dopravy.
České dráhy a ČD Cargo vozí na Ukrajinu nejen humanitární pomoc, ale i zbraně. Může to být podle vašeho názoru potenciální bezpečnostní riziko pro ČR?
Bezpečnostním rizikem pro ČR i celý svět je především Rusko. Rusku je třeba se bránit a pokud to nelze přímo, tak alespoň vojenskou a humanitární pomocí jako v tomto případě Ukrajině. Činnost ČD v této věci je z bezpečnostního hlediska úzce kontrolovaná.