EU version

Ambasador DAC Lochman: Nejbližší dva roky jsou určeny pro dokončení vývoje. Následně zahájíme testování, které ověří, že technologie je zralá na to, aby se dala masivně nasazovat

Ambasador DAC Lochman: Nejbližší dva roky jsou určeny pro dokončení vývoje. Následně zahájíme testování, které ověří, že technologie je zralá na to, aby se dala masivně nasazovat
foto: Archiv/Ambasador DAC Lochman: Nejbližší dva roky jsou určeny pro dokončení vývoje. Následně zahájíme testování, které ověří, že technologie je zralá na to, aby se dala masivně nasazovat
07 / 11 / 2022

RAILTARGET přináší rozhovor s Liborem Lochmanem, ambasadorem DAC o konferenci, která proběhla v Praze a věnovala se právě tématu digitálního automatického spřáhla. Toto téma rezonuje v českém železničním prostoru a pro majitele nákladní vozů a dopravce je naprosto klíčovou otázkou.

Praha se stala pomyslným hlavním městem digitálního automatického spřáhla (DAC), protože se tu dnes odehrála významná konference, na kterou přijely špičky evropského železničního sektoru. Já bych se Vás ráda zeptala, jaké nejzásadnější body a argumenty na konferenci zazněly a jak konferenci hodnotíte z role ambasadora automatického digitálního spřáhla?

Jsem především rád, že se konference odehrála v Praze, poněvadž jestli se máme bavit o tom, jakým způsobem je nějaká znalostní základna o tom, co to je DAC, jaké jsou s tím spojené komplexní problémy, tak je to to správné místo kde to hodnotit, protože máme tady silné zastoupení dopravců a vlastníků vozů v České republice. Díky tomu si myslím podařilo natáhnout zástupce ze sousedních zemí, kteří byli dnes přítomni, abychom mohli prodiskutovat řadu témat. Takže ano, Praha dneska byla hlavním městem toho problému, i když samozřejmě takhle to nelze nastavit do budoucna, protože je potřeba vzít v potaz, je-li to nějakým automatizačním prvkem pro evropskou nákladní železnici, tak se to musí uchopit jako evropský projekt. To je přesně to, o čem jsme se tady dnes bavili, jak nastavit základní dva parametry systému mimo technologii, která víceméně byla rozhodnutá a musí být dovyvinutá v následujících dvou letech. A ty zásadní dva problémy jsou, jak nastavit správně migraci, to znamená ten přechod na spřáhlo ze současné šroubovky a za druhé, způsob, jak pozitivně nastavit byznys case a společně s tím dofinancování z různých fondů, které jsou dostupné, aby ta migrace se mohla uskutečnit.

Dnes se diskutovalo na konferenci o ERJU a hlasování členských států, které mají samozřejmě v rámci této organizace nezanedbatelný vliv. Chtěla bych se zeptat, padla tady dnes i výzva, aby se členské státy více zapojily do ERJU, tak jestli k tomu můžete dát komentář?

Členské státy hrají svoji roli, protože jsou účastny v takovém sboru poradním, takříkajíc Join Undertaking, což je uskupení z padesáti procent EU zastoupené Evropskou komisí a z padesáti procent firmami a členské státy tam mají roli toho, že sledují, co se tam odehrává a co je dobré, co tady dnes i Carlo Borghini naznačil je, že potřebuje, aby u toho měly vlastní povědomí o tom, kudy se ty dvě podstatné věci budou dále odvíjet, to znamená ta migrace, ten způsob byznys case a financování, protože to co se bude tvořit v rámci evropského migračního plánu, tak je potřeba správně uchopit a přenést na národní úroveň. Zase z těch dvou perspektiv, aby to bylo jednotné, harmonizované a aby k tomu byly příslušné prostředky. Netvrdím, že musí být nutně alokované z členských států, o tom se tady vedla debata, ale spíše o tom, aby existoval rozumný pohled na to, jak celý ten problém zafinancovat na evropské úrovni, aby se celý sektor stal ještě více konkurenceschopný, než je tomu doposud.

Mohl byste v krátkosti shrnout navazující kroky, které teď v rámci DACu budou realizovány na evropské úrovni, zmínil jste již ten migrační plán.

Především já se možná ještě vrátím o krok zpátky, když jsme se bavili o ERJU, nejbližší dva roky by měly být určeny k tomu, aby byl dokončen vývoj technologie, aby se přesně nastavily specifikace, aby bylo zahájené testování, které opravdu ověří, že ta technologie je opravdu zralá na to, aby se dala masivně nasazovat. To je první krok. Je potřeba to potom začlenit do technických specifikací pro interoperabilitu pro nákladní vozy, což bude mít na starosti Evropská železniční agentura. Pak se dostaneme k tomu vlastnímu migračnímu plánu a to bude v době mezi lety 2025, 2026, kdy bude potřeba mít nastavený správně migrační plán, ale také byznys plán k tomu, aby i to financování bylo nastavené tak, že v následujících pěti, šesti, sedmi letech k tomu přechodu opravdu mohlo dojít.

Časový plán je poměrně napjatý. Ráda bych se zeptala, není ve hře jen střední Evropa, ale Evropa východní, potažmo Balkán. Jestli byste mohl shrnout, v jakém stavu je vůbec DAC a Balkánské země.

To je velice dobrá otázka. Řekl bych, že čím dál víc na východ a jihovýchod, tak se dostáváme do daleko menší znalostní úrovně o tom, o čem se vůbec bavíme. Tam byznys procesy nákladní železniční dopravy jedou po staru, jako po desetiletí fungovaly. Tam tyto státy, ani dopravci a vlastníci vozů bohužel nemají přímý kontakt na to, co se v rámci European DAC Depolyment programu v rámci střední a západní Evropy. Takže to propojení je tam nižší, a to čím je potřeba se zabývat, a to je i má role jako ambasadora pro střední a jižní Evropu je najít způsob, jak dát kontakty dohromady. Budu mít v následujícím období cesty do Bukurešti, Bělehradu, Sofie právě pro to, abychom našli jádrovou skupinu lidí k tomu, ze strany vlastníků vozů, nákladní železniční dopravy, popřípadě i států, které by dále mohly rozvíjet tu znalostní úroveň a postarat se, aby komunikace probíhala, ale ta připravenost mohla být správně nastavena, protože bez toho opravdu riskujeme, že se nám nepodaří držet termíny, které jsou ambiciózně nastavené z hlediska programových manažerů. 

Tagy

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace