EU version

Aktuálně: Výzvy a příležitosti pro železniční společnosti a dodavatele v období po covidu – sledujte živé zpravodajství

Aktuálně: Výzvy a příležitosti pro železniční společnosti a dodavatele v období po covidu – sledujte živé zpravodajství
foto: Archiv/Konference
30 / 06 / 2022

Dnes probíhá ve slovinské Lublani konference Výzvy a příležitosti pro železniční společnosti a dodavatele v období po covidu. Redakce RAILTARGET je na místě a nabízí Vám možnost sledovat online živé zpravodajství.

9.30 Zahájení konference – hovoří Robert Server, Transpot Association (CCIS), Dragoljub Rajić, director of Rail Cluster for South East Europe a Alice Houserová, šéfredaktorka online magazínu RAILTARGET. Zmiňují témata jako obnova po Covidu, nutnost větších investic do železnice a zlepšení železniční nákladní dopravy, jelikož Slovinsko je takový uzel mezi Balkánem a Evropou. Jedním z témat je potom i počítačová bezpečnost.

9.45 Andreja Mulec Bohinc, SPIRIT SLOVENIJA – Hovoří o slovinské ekonomice a její stabilitě společně s velmi dobrou infrastrukturou. Slovinsko je nejkratší spojnicí mezi Dálným Východem a střední a východní Evropou. Celkově, slovinská ekonomika je exportní (87 % HDP) a vývoz je velmi diversifikovaný, protože partnery jsou Německo, Itálie nebo Francie. Dále je místní klima nakloněné investicím a novým firmám. Navíc se zaměřují na to být co nejvíce ekologičtí a využívat efektivně své zdroje. Jedny z nejdůležitějších odvětví průmyslu jsou ten ocelářský a elektronický, kdy slovinské firmy dokáží přijít s inovativními technologiemi. Vytvářejí jedny z nejlepších chlazení pro počítače na světě. Potom jsou slovinští inženýři velmi schopní i na poli robotiky. Slovinská ekonomika se snaží být moderní a zelená.

10.00 Franc Klobučar, Assistant Director, Slovenian Railways – Slovinsko má program pro železnici na obnovu po Covidu a řádově jde o stovky milionů eur. Evropa si totiž uvědomuje, že železnice je důležitá součást infrastruktury a je potřeba do ní investovat. Hlavně je ekologická a nezatěžuje tolik životní prostředí. Slovinsko se tak snaží, jako člen EU, spolupracovat na Green Dealu. A místní ministerstvo dopravy je odpovědné za rozdělování investic. Momentálně má Slovinsko přes 1200 km železnic, polovinu tvoří páteřní síť. Investice do železnice pak od roku 2016 stále roste a v roce 2021 dosáhla 510 milionů eur. Je důležité v těchto investicích i nadále pokračovat, aby se místní železnice staly kompatibilní s nároky projektu TEN-T. Taky aby mohla železnice pojmout tzv. dlouhé vlaky, které mají až 740 metrů. Přínos by pak měl usnadnit i převoz zboží do ostatních částí Evropy. Součástí bude implementace systémů GSM-R a ETCS, ten bude představovat pro železnici zvýšení bezpečnosti, aby se předešlo nehodám. Tento systém bude později fungovat po celé Evropě a dojde k větší propojenosti. K roku 2030 musíme dosáhnout všech evropských standardů v rámci EU. Jedním z projektů bude vylepšení tratě Maribor – Šentilj. Celková hodnota projektu je 286.6 mil. euro a je téměř dokončen. Součástí jsou tunely, nová meziúrovňová křížení nebo snižování hluku způsobeného projíždějícími vlaky. Objem nákladní dopravy by se pak měl zvýšit o skoro tunu na 8.19 tun. Další zajímavý projekt ke vylepšení tunelu Karavanke, aby se zvýšila jeho bezpečnost a technická úroveň. Hodnota projektu je 79.31 mil. eur. Momentálně se tvrdě pracuje na vylepšení hubu Pragersko, investice je téměř 90 mil. eur a jeho dokončení se očekává v příštím roce. Velkou investicí – 672.60 mil. eur – je pak trať Ljublana-Divača. Bude se jednat především o rekonstrukci stanic na tomto úseku, samotné hlavní nádraží v Ljublani bude vyžadovat 109.86 mil. eur. Nicméně práce pokračují dobře a panuje silný optimismus ohledně tohoto projektu. Potom bude opraveno a vylepšeno i vedlejší autobusové nádraží. Podobných vylepšení se dostane i menším ljublanským stanicím a významně se tak zkrátí doba cestování po městě a okolí. Vize 2050+ bude budoucí projekt, který má za úkol ještě více propojit slovinské regiony. V jeho rámci se plánuje vystavět koridor směrem na západní Balkán a do Středomoří, zdá se to jako velice dobrá a výhodná investice, zejména ten na západní Balkán, který plánuje i Evropská komise. Mohl by se jmenovat Evropský transportní koridor, nicméně je to zatím neoficiální název. Bude pokračovat až do Řecka a Sev. Makedonie, a tak je propojí, stejně jako Srbsko nebo Bosnu a Hercegovinu, se státy jako například Německo.

10.25 Veronica Elena Bocci, DITECFER Coordinator, vice president ERCI – ERCI bylo vytvořeno v roce 2010 a sdružovalo jen několik clusterů, které se postupně rozrůstaly. Clustery jsou totiž nástroj pro provádění Evropské průmyslové strategie Evropské komise. Také nabízí lepší podmínky jak pro zaměstnance (vyšší platy), tak i snazší podmínky pro firmy ohledně vstupu do clusteru. Internacionalizace je klíč k úspěchu clusterů a Evropské průmyslové strategie. Společně dokážeme najít lepší a efektivnější řešení a měli bychom využít tuto spolupráci. Je to projekt S-ACCESS. Spolupracuje se například i s USA. Hlavním nástrojem S-ACCESS jsou přímé obchody (41.67%), ale například tendery ne tolik (4.67%). Partneři tohoto projektu jsou po celé Evropě a cílové trhy jsou USA, Británie a Norsko. S-ACCESS vám pomůže s integrací do clusterů a taky získat lepší zakázky pro Vaši firmu. Pak také zanalyzujeme dosažené výsledky, abychom mohli přinést ještě lepší strategie (dotazník SME). Vidíme, že ty rozdíly mezi clustery a velkými firmami není velký, ale některé problémy jsou řešeny jinak. Zase, problémy technického rázu vyžadovaly nižší náklady oproti velkým firmám. Cíle pro blízkou budoucnost je účast na vybraných konferencí a veletrzích, především USA (CONEXPO, RAILWAY INTERCHANGE nebo APTA EXPO). Díky tomu Vám můžeme pomoci snáze najít kontakty na místní výrobce a dodavatele. Další klíč k úspěchu je využití moderních technologií. Tento cluster je ještě větší a čítá 17 partnerů a také dalších více než 30 organizací. Leitmotiv těchto snah je být moderní, ekologický a efektivní. Technologie, o kterých mluvíme, je umělá inteligence, Blockchain, propojenost, mobilita, robotika, fotonika anebo nanotechnologie. Všechny tyto cíle mohou být naplněny skrze ‚strategické aliance‘ a budete sdruženi do clusteru na základě Vašich potřeb se společnostmi, které mají potřeby podobné. Tak lze najít nejoptimálnější řešení. Těchto skupin je 15. Toto rozřazení opět probíhá na základě průzkumu. Síť Blockchain ještě více usnadní přístup k moderním technologiím – dostanete nástroje, výcvik a pomoc při implementaci. Zkrátka se snažíme co nejefektivněji pomoci. Současně, probíhají i Hack and Match eventy, které slouží k hlubšímu propojení a nalezení odpovědí na další otázky. Pokud se zapojíte do tohoto programu, tak dostanete informace, co potřebujete za technologie, jak a kam investovat etc. Samotné ‚strategické aliance‘ začnou toto léto a později, září 2022, se začne pracovat na celoevropské strategické alianci. To bude pokračovat po dalších 12 měsíců. Posledním klíčem je ClusterXchange. Je to něco jako Erasmus pro podnikatele. Navštívíte jinou zemi, abyste poznali, jak řeší dané problémy, poznáte nové trhy a nové kontakty. První bude v Kodani v říjnu 2022 (3 dny) a další bude v Sasku, také říjen 2022 a také 3 dny.

10.50 Alexander Burrows, Director of Enterprise and Innovation, University of Birmingham – Železnice je sice ovlivňována globálními událostmi, ale je to také šance a možnost pro ekonomický rozvoj. Je ekologická oproti takovým kamionům, ucpávajícím silnice. Měli bychom se zaměřit na digitalizaci, dekarbonizace a inovaci železnice. Birminghamská nádražní stanice je jediná, ze které se dostanete všude po Británii. BCRRE má 50 letou tradici a zaměřuje se na více disciplín, totiž na věci a obory spojené se železnicí. Spolupracujeme s firmami jako SIEMENS, Hitachi, RSSB nebo ALSTOM a pracujeme na projektu VRT pro Británii. Naše kontakty se neomezují pouze na Evropu, ale také do Asie, například Čína či Singapur. Našimi hlavními tématy jsou v oblasti snazší kontroly dopravy na železnici, dekarbonizace železnice, autonomní systémy, kyberbezpečnost, realizace inovací a příprava budoucích generací pro železnici. Cílem je pak přetavit výzkum do reality, aby měl dopad v praktickém životě. Jak tedy realizujeme ty inovace? Na základě výzkumu se rozjede vývoj, potom uvedení na trh a díky tomu získávání informací pro budoucí výzkum. Také se tím snažíme podpořit železniční průmysl, aby skvěle fungoval – tam pomáháme my, jako univerzita, díky svému výzkumu. Ten podporuje inovace potřebné pro železnici a zároveň naplnit potřeby zákazníka. Potom i pomoci snížit náklady, zlepšit efektivitu a umět využívat ty nejmodernější technologie. Hlavně to je oblast digitalizace a dekarbonizace, kde musíme firmám pomoci najít ty nejlepší řešení. Nespolupracujeme pouze s velkými firmami, ale také, jako univerzita, s menšími a středními podniky. Spolu s tím jsme vytvořili BCRRE Rail Innovation Cluster a jsme hrdými členy European Rail Clusters Initiative. K tomu navíc budujeme nové výzkumné centrum na naší univerzitě, abychom mohli pomoci více firmám. Jedním z velkých projektů je UK Rail Research and Innovation Network (UKRRIN), který má za cíl propojit akademickou půdu spolu s průmyslem, aby se nové technologie mohly snáze aplikovat do provozu. Zatím se jej účastní 16 univerzit a 20 firem. Díky tomu se může radikálně zvýšit efektivita britské železnice. A těsně před Covidem jsme založili podobný projekt pro jihovýchodní Evropu – SEERRIN – který funguje obdobně a může se pak propojit s UKRRIN. To pomůže celému regionu. Pak také pomůže s financováním, získáváním správných odborníků, inovacemi, přístupy na nové trhy, se spoluprácí s ostatními firmami, a hlavně, a především být zkrátka nejlepší v železnici. Posledním tématem jsou vodíkové vlaky. Je to takový náš malý projekt. Chtěli jsme dokázat, že tato technologie má na železnici budoucnost a prostě jsme přenesli naše koncepty na vyšší úroveň a vytvořili vodíkový vlak. První prototyp vyjel v roce 2019, další následoval 2020 a ten jel už 80 km/h a minulý rok se nám podařilo přijít se sériově vyrobitelným vlakem, který dosáhl rychlost až 120 km/h. Vodík se uchovává ve formě plynu, kvůli prostoru, a ten pak jde do palivového článku, který vodík převede na elektřinu a pak je tam i baterie. Ta má pomoci s prodlevami mezi článkem – je až několika sekundová potom, co strojvedoucí zmáčkne plyn. Palivové články jsou již poměrně malé (200kg). A teď pracujeme na konverzi dieselových lokomotiv na vodíkové a ty by mohly jít do provozu na začátku příštího roku. Modernizace je důležitá, můžeme totiž stavět na tom, co už máme než neustále kupovat nové lokomotivy.

11.20 WONROS Technologies – Naším cílem je snížit hluk, který jde z železnice do okolí a podařilo se jej eliminovat brzdami umístěnými přímo na trati. Také snižují opotřebení brzd vlaků až 8x. Za to jsme dostali ocenění od Evropské komise v roce 2004 (European Business Award for the Enviroment). Hlavními benefity tohoto řešení je zvýšení životnosti železnice až o 300 %, také snižuje celkové vibrace. Používáme CHFC (Compostie Hardly-Fluid Compounds), tedy lubrikant, který má více než 40 % pevných látek, což je klíč k efektivitě a pak nižší spotřebě. Konkurence má většinou 3-5 % těchto pevných látek. A velký benefit je ten, že nedochází ke zvýšení brzdných drah vlaků, v některých případech dokonce k jejich zkrácení. Toto řešení je doopravdy bezpečné, navíc díky menšímu opotřebení se investice do této technologie může vrátit již během 2 let, meziročně se dá ušetřit tisíce až desetitisíce eur.

11.35 Alex Berzokić, MIND Park – V MIND Parku je například ocelárna, hliníkárna či výrobna SIEMENS a náš tým se tak snaží dodat ta nejlepší řešení v oblasti infrastruktury. Členy jsou již zmiňovaný SIEMENS, pak IME-AUTOLIFT a AMM. To vše na 60 000 m2. Dalšími prvky Parku je napojení na hlavní dálnici, pak se plánuje napojení na železnici, stavba letiště a logistického hubu. MIND Park je součástí MIND Group, které pomáhá firmám v Srbsku s různými problémy a úkoly, jako bezpečnost, HR, IT anebo vstup na zahraniční trh. Zajistíme firmě potřebný support, aby mohla vzniknout a fungovat. Nesmím opomenout ani kantýnu, naši lidé nám nejsou lhostejní. Tu jsme nedávno nově vybudovali a denně obslouží 400 strávníků. Dále jsme pro naše zaměstnance vybudovali i školku. Pak se soustředíme na řešení ve výrobě, od projektování, přes produkci až po nátěr. Našimi partnery jsou ALSTOM, BOMBARDIER, ABB nebo ŠKODA Group. Máme i QA institut, kde jsou testovací laboratoře a výzkumná pracoviště. S tím souvisí budoucí plány pro vědecko-technologický park jako centrum pro výzkum a spolupráci v Srbsku. Bude mít za úkol tedy propojovat (např. univerzity a firmy) a dokáže přinést zdroje a vybavení pro takovou činnost. Zároveň zde existují i vzdělávací programy pro potřeby srbského průmyslu (CNC operátor, svářeči, zámečníci, mechanici) – to je součást MIND EDU. Jdeme ještě výš skrze univerzity, abychom mohli získat ty nejlepší talentované lidi a momentálně máme více než 30 studentů na stáži. Také organizujeme různé akce pro studenty, jako například hackathon.

11.50 Marko Radović, RCSEE/BSN – V dnešní době naše organizace čítá 55 členů z 12 zemí. Snažíme se propojit místní průmysl a udržovat spolupráci. Na základě toho pak pracovat na zvýšení efektivity, i díky prezentaci místních produktů a inovativních technologií. Pak pořádáme v rámci clusteru další internacionalizační aktivity, jako workshopy, obchodní mise a snažíme se podněcovat spolupráci v clusteru. To pak firmám pomáhá se zviditelnit. Organizovali jsme i veletrh SEE Mobility, který byl prvně v Bělehradu (2017), kdy přijelo 25 vystavovatelů z 11 zemí. Minulý rok to bylo již 40 vystavovatelů z 16 zemí, přišel i ministr dopravy, velvyslanci z Británie či Polska. Naše obchodní mise se zaměřují na uzavíraní bilaterálních a multilaterálních dohod mezi firmami. Snažíme se také prezentovat na veletrzích jako cluster, ovšem uvidíme, jaká bude budoucnost těchto aktivit. Covid je výrazně zpomalil. Jsme členy ERCI – snažíme se spolupracovat mezi clustery po Evropě, a tak jim pomoci je protlačit na globální úroveň, hlavně malé a střední podniky. Kooperace je zásadní pro dosažení těchto cílů.

12.00 Závěr konference

Děkujeme Vám za sledování živého zpravodajství a přineseme Vám z konference i zajímavé rozhovory, forky a videa. Sledujte náš web a sociální sítě. 

Budeme se těšit na viděnou u příštího živého zpravodajství! 

Tagy

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace