foto: Wikimedia commons / CC BY-SA 4.0/Čáslav místní nádraží, motorový vůz 810
V devadesátých letech byl mezi Čechy o jízdu vlakem čím dál menší zájem, z našich vozů dýchal socialismus a České dráhy se topily v dluzích. Trvalo ještě dlouho, než se úroveň cestování po železnici zlepšila natolik, že ji Češi vzali na milost.
Po sametové revoluci byla česká železnice v dezolátním stavu. Velká část převáženého nákladu i cestujících se přesunula na silnice, dráhy volající po obnově tak přicházely o potřebné příjmy a byly čím dál víc zadlužené. O pozvolném rozvoji naší železnice v devadesátých letech informuje ČT v reportáži, poskládané z řady dobových záznamů.
Cesta vlakem jako poslední možnost
„Hrozí propouštění zaměstnanců, letos by se to mělo týkat devatenácti tisíc lidí,“ hlásila reportérka v roce 1991 v souvislosti s upadajícím zájmem o cesty vlakem a tíživé finanční situaci odvětví. O rok později prognózy předpokládaly propad až o 3,5 miliardy korun a reportér výstižně komentoval situaci: „Za současného stavu je skutečně až neuvěřitelné, že nákladní i osobní doprava vůbec ještě funguje.“
Psali jsme
Tohle vyrazilo dech i největším skeptikům. První české vlaky na baterky mají za sebou rok v ostrém provozu a jejich bilance je…
Vtipkování na účet Českých drah je i dnes do určité míry „národní zvyklostí“, začátkem devadesátých let ale byla úroveň tuzemského cestování vlakem spíše k pláči. Pozůstatky socialismu se promítaly třeba na nepoužitelnosti toalet na palubě. „Voda netekla nikde a nikde nebylo ani stopy po toaletním papíru, po papírových ručnících nebo mýdle,“ doprovází komentář v reportáži záběry na špinavou toaletu ve vlaku, která by zastrašila i otrlejší jedince. Bylo tedy jasné, že pokud nedojde ke změně, bude jízda vlakem pro většinu Čechů jen noční můrou a nádražím se budou raději obloukem vyhýbat.
Na komfortní cestování vlakem Češi čekali dlouho
Modernizace se začala rozjíždět až po rozdělení Československa a vzniku samostatných Českých drah, i když to byl stále jen velmi pozvolný rozjezd. V průběhu 70. a 80. letech na trať vyjelo 680 nových motorových vozů řady 810 a právě ony dominovaly českým neelektrizovaným tratím ještě na přelomu tisíciletí. V devadesátých letech totiž České dráhy zakoupily pro celou republiku jen asi sedmdesát nových motorových vlaků řad 842 a 843, a tak se většina cestujících ještě dlouho musela spokojit s hlukem, těžkým vzduchem, a hlavně ikonickými koženkovými sedačkami. A v regionech, kde kapacitu nepokryly ani motoráky ze sedmdesátých let, byli nasazováni i jejich předchůdci z let 50. a 60.
Obrovským kontrastem pro náš zaostalý vozový park bylo v roce 2004 Pendolino, první vysokorychlostní vlak, jenž původně pendloval mezi Prahou a Děčínem a v roce 2005 už po trati spojoval Prahu s Ostravou. Vymykal se neobvyklým futuristickým vzhledem, komfortem pro cestující a samozřejmě nadstandartní rychlostí. V regionech ale situace stále nenaznačovala zlepšení. „Jedeme tak jedenkrát za rok, ale je to teda strašné,“ stěžovala si pro ČT pasažérka stísněná v uličce přeplněného vlaku v roce 2007.
Bez státních a evropských dotací by to nešlo
Naději na změnu přislíbily v roce 2009 smlouvy mezi kraji a Českými drahami na zajištění dopravní dostupnosti. Regiony se v nich zavázaly ke spolufinancování obnovy vozového parku, navíc si ČD mohly pro stejný účel za určitých podmínek žádat o evropské dotace. Postupně se tak na trati objevovalo čím dál víc elektrických jednotek CityElefant v okolí Prahy a Ostravy, pro Liberecký kraj a Vysočinu ČD pořídily motorové vozy Regioshuttle. Od roku 2012 kraji začal projíždět motorový RegioShark a o rok později potom elektrický RegioPanter.
Od té doby už rozvoj naší železnice postupoval čím dál rychleji. Cestování vlakem volí stále více lidí, komfort jízdy je nesrovnatelný se stavem ještě před patnácti lety. I tak je ale průměrný věk českého vlaku stále kolem třiceti let. Většina osobní železniční dopravy je dnes financovaná z veřejných rozpočtů, o regionální dopravě si rozhodují kraje samy. Nezanedbatelný je i podíl soukromých dopravců, kteří mají v součtu víc než desetiprocentní podíl na trhu.
Zdroj: ČT24, Hospodářské Noviny