foto: CC BY-SA 4.0/Hydra, ilustrativní
Loučení s legendárními motoráky řady 854 vyvolalo mezi čtenáři nečekaně ostrou debatu. Zatímco jedni se těší na nízkopodlažní komfort a moderní technologie nových „Lišek“, druzí pálí ostrými. Střet odhalil i nečekané výtky: od bolestí zad kvůli nešikovně řešené klimatizaci až po kritiku „zchoulostivělé“ generace.
Nedávno jsme vás informovali o blížícím se konci legendárních motorových vozů řady 854, přezdívaných Hydra. Loučení s těmito stroji, které po dekády tvořily páteř rychlíků na neelektrizovaných tratích, však nenechalo naše čtenáře chladnými. Pod článkem se rozpoutala vášnivá debata, která ukazuje, že moderní RegioFoxy to u konzervativních cestujících a techniků nebudou mít vůbec lehké.
Psali jsme
Konec legendárních „Hyder“ vyvolal na sítích bouři. Zatímco fanoušci soptí nad „šrotováním”, zastánci moderny mají jasno: éra vysokých schodů…
Hydra do šrotu? Raději export na východ
Jedním z nejsilnějších argumentů, které v diskusi zazněly, je zpochybnění samotného rozhodnutí poslat tyto vozy do šrotu. Čtenář upozorňuje, že Hydry prošly nákladnými rekonstrukcemi a jejich technický stav ani zdaleka neodpovídá termínu „starý krump“.
„Dost dobře nechápu návrh na jejich šrotaci. Mají za sebou rozsáhlé rekonstrukce ve standardech 21. století. Zachován zůstal jen hlavní rám – nejdražší díl vozidla,“ uvádí s tím, že ČD disponují cenným know-how a balíkem náhradních dílů. Podle něj by o tyto stroje byl enormní zájem na jihu nebo východě Evropy, kde by výnos z prodeje převýšil cenu šrotu.
Klimatizace vs. páteř: Je moderní RegioFox skutečně pohodlnější?
Diskuse se stočila i k přímému srovnání s nastupující generací vozů RegioFox. A kritika byla místy velmi ostrá. Diskutující poukazuje na konstrukční rozdíly. Zatímco Hydra má motor ve vlastní strojovně, moderní vozy jej mají pod podlahou. „V létě vás zespodu hřeje motor, seshora fouká chladný vzduch. Velmi nepříjemné pro člověka s nemocnou páteří,“ varuje Štěpán a vypráví své subjektivní pocity z cestování. Kritika padla i na nesoulad oken s uspořádáním sedadel nebo výšku nástupní hrany, která může být paradoxně problémem při cestách do zahraničí.
Psali jsme
Už žádný šrot a desítky let staré motoráky. Do Prahy a Středočeského kraje dorazila druhá vlna revoluce. Osm moderních jednotek RegioFox v barvách…
„Národ chcípáků?“ Nízkopodlažnost jako jablko sváru
Nejkontroverznějším tématem se stala tolik prosazovaná nízkopodlažnost. Pro mnohé je to symbol pokroku, pro jiné důkaz „pohodlnosti“ dnešní generace. Ćtenář Martin se ptá, zda pracující lid skutečně není schopen vyjít pár schodů. Ještě ostřeji se vyjádřil diskutující Renda: „To samé je v autobuse....samá nízkopodlažnost a stejně ten důchodce musí udělat krok do autobusu a pak se sune na sokl na sedačku, aby si sednul. Lidé jsou dnes tak líní, že nejsou schopni udělat ani krok navíc. Naše mámy zvládly s kočárkem schody v Karose a dnes? Ty nové vlaky, proč bych se tam měl cítit jako v letadle?“ Podle něj se z moderních vlaků vytrácí prostornost a vzdušnost, kterou Hydry se svým interiérem nabízely.
Konec druhého života, nebo nová éra?
Pro řadu fanoušků železnice je odchod Hyder i osobní záležitostí. „Je zvláštní, že člověk pamatuje jejich minulý život, pak rok 97, když přijel první přestavěný vůz, a teď i konec jejich druhého života,“ uzavírá s nostalgií.
Navzdory vlně nostalgie se však najdou i tací, kteří modernizaci vítají s otevřenou náručí. Pro cestujícího s kočárkem, vozíčkáře nebo seniora se špatnou pohyblivostí je nízkopodlažní RegioFox vysvobozením z „vysokohorské turistiky“, kterou nástup do Hydry často připomínal. Moderní jednotky navíc nabízejí zásuvky pro dobíjení elektroniky, stabilnější Wi-Fi a tichý chod, který v kombinaci s novým interiérem dělá z vlaku pojízdnou kancelář pro 21. století.
Z diskuse jasně vyplývá jedno: Ačkoliv modernizace přináší nezbytný komfort a přístupnost pro všechny, „železniční srdcaři“ budou na Hydry vzpomínat jako na poctivé stroje, které měly duši a prostor, jenž se v éře nahuštěných sedadel hledá jen stěží.