V jubilejním 10. dílu seriálu Železniční velikáni se podíváme na příběh krotitele elektřiny Františka Křižíka. Muže, který vyrostl v jednoho z největších vědců své doby. Běžný smrtelník je jen stěží schopen porozumět genialitě chlapce, který se dokázal z okraje společnosti propracovat až na její absolutní vrchol.

Komplikované mládí

Píše se rok 1847 a my se nacházíme v západočeském městě Plánice. Na prahu národních revolucí, které čekají Rakouské císařství v příštím roce, zde přichází na svět chlapec, který dostane jméno František. Je jediným dítětem ševce Václava Křižíka a jeho manželky Marie. Po studiu v nedalekých Klatovech, kam se jeho rodina dříve přestěhovala, odchází František v pouhých 12 letech do Prahy, kde nastupuje na tamní reálku. Jeho rodina je chudá a nemůže si dovolit financovat Františkovo studium, byť se ho snaží maximálně podporovat, a tak nakonec sežene bydlení u rodinných známých.

Na živobytí si tak musí vydělávat mladý František sám. Rozhodne se doučovat, ale to mu zabírá takřka veškerý volný čas. Nemůže se tak dostatečně věnovat škole, a tak není překvapením, když propadne z němčiny. František ví, že toto není správná cesta, přestupuje na českou reálku a stěhuje se ke své sestřenici. Zde už se mu studuje o poznání lépe, ale opět ho začnou limitovat finance. Úspěšně se dostane do maturitního ročníku, ale k maturitě jít nemůže, nemá totiž peníze na zaplacení poplatku, který by mu umožnil maturitu složit.

Navzdory chybějící maturitě je přijat na pražskou techniku, ale jen jako mimořádný posluchač. Přednáší mu zde i jedna z největších vědeckých kapacit své doby, fyzik Václav Zenger. I nadále si ale na studia musí vydělávat sám. Doučuje, opisuje noty a následně se dostane k práci, která mu změní život.

Životní šance

Je rok 1868 a 21letý student pražské polytechniky hledá další práci. Shodou okolností a náhod se setká s jistým panem Holubem, který za sebe hledá náhradu v továrně Markus Kaufmann, odkud sám odchází. Slovo dalo slovo, a ještě téhož roku nastupuje František k této firmě. Jeho prvním úkolem je opravit porouchaná železniční návěstidla v dalekém Sedmihradsku Nejen, že toto zařízení František opraví, ale dokonce ho i vylepší a modernizuje. Františkova neobyčejná kreativita dostává konečně možnost se projevit a je po zásluze odměněna. Když roku 1870 prodá svůj patent na návěstidlo, které se v případě poruchy automaticky postaví do polohy stůj, což je neocenitelný krok v otázce bezpečnosti železnice, dostane za něj 1000 zlatých a tím získá prostředky k tomu, aby si mohl vzít za ženu svou životní lásku Pavlínu Štulíkovou, se kterou bude mít celkem 7 dětí. Ale nepředbíhejme.

Nyní je rok 1872 a František je doporučen ke stavbě klíčového železničního projektu té doby, Severní dráze císaře Ferdinanda, ve funkci referenta pro službu telegrafů a bezpečností. František je v práci úspěšný a v roce 1875 dosáhne povýšení, které mu umožní finančně zabezpečit svou rodinu a vydat se v roce 1878 na světovou výstavu v Paříži. Ta mu takříkaje otevře oči. Naprosto ho tam fascinuje oblouková lampa, kterou zde představuje ruský vynálezce Pavel Nikolajevič Jabločkov. Tento zážitek rozhoduje o tom, co bude jeho životní náplní v následujících letech.

Po návratu domů ještě téhož roku začíná vymýšlet řadu vylepšení na této lampě, aby si ji v roce 1880 nechal patentovat a získal tím nesmrtelnost. Za tuto lampu získá František v roce 1881 zlatou medaili na elektrotechnické světové výstavě v Paříži. Zde na hlavu porazí největší vědecké kapacity své doby; Edisona a jeho žárovku, Bella a jeho telefon, či legendárního Siemense a jeho dynamo. Ne vše v Křižíkově životě je však růžové. Roku 1879 umírá Františkův otec, což je pro citlivého fyzika velká rána, kterou je ale pevně rozhodnut překonat. Ještě v roce 1880 zakládá v Plzni ve spolupráci s podnikatelem Ludvíkem Piettem, který mu pomůže uvést lampu na rakouský trh. Po dalším úspěchu na výstavě v Mnichově se dopustí riskantního kroku, prodá totiž licenci na výrobu obloukové lampy do Anglie, Francie a Německa, což mu vynese dostatek peněz na osamostatnění svého podnikání.

Roku 1883 přesídluje Křižík zpět do Prahy, usídlí svou novou firmu do budovy Staré Daňkovky v Karlíně a během příštího roku zahajuje výrobu. Zároveň myslí i na propagaci svého díla. Když zdarma zajistí osvětlení technické výstavy ve Vídni, získává další medaili a pocty, kterých je ale výrazně více než zakázek, což je pro mladého podnikatele problém.

Štěstěna se však znovu otočila k Františkovi čelem již roku 1887, když dostane za úkol osvětlit ulice Jindřichova Hradce. Příštího roku se obloukovkami rozsvítí nejen Jindřichův Hradec, ale i nedaleký Písek.

Elektřina na kolejích

To už ale ambiciózní František myslí na další projekt. V okolních státech se totiž začala rozmáhat naprostá novinka – elektrické tramvaje. Ty Františka fascinují a on se rozhodne je darovat i své drahé Praze. Zpočátku však nemá štěstí, exkluzivní smlouvu na provoz dopravy po Praze mají totiž koňské dráhy. Jedinečná příležitost se Františkovi naskytne roku 1891, kdy se má v Praze konat hospodářská, kulturní a společenská výstava. Na té zajišťuje Křižík osvětlení a mimo jiné při této příležitosti vybuduje elektrickou tramvaj, která povede z Letné až do královské obory nad Výstavištěm, kde se má výstava konat. Co na tom, že je linka dlouhá pouhých 800 metrů, Pražané si ji zamilují a linka zůstane v provozu i po konci výstavy, na které Křižík mimo jiné představí i svou světelnou fontánu. Ta se stane synonymem krásy.

Je to obrovský úspěch, který Františkovi vynáší mnoho nových zakázek. Uběhne ale ještě řada let, než Křižík uvede roku 1906 do provozu další tramvajovou linku, která spojí Florenc s Karlínem, Libní a Vysočany.

Nyní se ale musíme vrátit o několik let zpět. Píše se rok 1889 a  vídeňské ministerstvo železnic zamítá projekt železnice z Vodňan přes Týn nad Vltavou, Bechyni, Tábor a Vlašim do Kutné Hory. Na nátlak místních starostů je nakonec z původně zamýšlené trasy realizován jen úsek spojující Tábor s Bechyní. Když Sněm království českého převezme záruku za stavbu dráhy, je rozhodnuto, že se stavba uskuteční. Zároveň padne rozhodnutí, že trať bude elektrická. Ke konstrukci trati je vybrána firma František Křižík. Ta si se zadáním poradí, a když je roku 1903 slavnostně zahájen její provoz, je rozhodnuto. Křižík se stává legendou, vždyť právě vybudoval první elektrifikovanou trať v Rakousko-Uhersku. Pramálo teď záleží na tom, že vlak jede průměrnou rychlostí sotva převyšující 20 km/h, zatímco například v Anglii některé vlaky jezdí rychlostí převyšující 100 km/h.

Noví lidé, nová doba

Na tento Křižíkův úspěch však nemohou navázat další. František je zastáncem stejnosměrného proudu, podobně jako třeba Američan Edison. Nyní už ale vyrůstá nová generace vědců v čele s Emilem Kolbenem, přesvědčená o lepší efektivitě střídavého proudu. Tento spor na našem území rozhodne zakázka na výstavbu ústřední pražské elektrárny v Holešovicích, kterou vyhraje právě Kolben a jeho koncepce. Tato prohra znamená pro Křižíka začátek konce. Nápaditý vědec a jeho firma zažívají úpadek, který je způsoben naprostým nedostatkem zakázek. Ty dovedou firmu postupně až ke krachu a roku 1917 se zklamaný vynálezce stahuje do ústraní.

Své poslední vystoupení pro veřejnost si schová Křižík až na předvečer 2. světové války na Štědrý den roku 1937, kdy během vysílání československého rozhlasu pronese následující slova: „Profesore Einsteine, jsme si tak vzdálení, a přece tak blízcí. Věřím, že věda může sblížit všechny lidi i národy. Věřím přese všechno v šťastnou budoucnost světa. Lidstvo musí nakonec pochopit, že si je povinno úctou a láskou.“ Křižík umírá roku 1941 ve věku 93 let, v ústraní v jihočeském Stádlci nedaleko Tábora u svého syna Jana v barokním zámečku, kde na konci života pobýval, a kde před takřka 30 lety prožil jeden z vrcholů své kariéry. Jeho pohřeb se stane tichou manifestací proti nacistické okupaci Čech a Moravy.

Tím je napsána kapitola jednoho z největších českých vědců. Chlapce, který vyrostl v nuzných podmínkách a svou pílí a intelektem se vypracoval do pozice jednoho z nejuznávanějších vědců své doby. Muže, který přinesl světlo do městské tmy.

 

Zdroj: Česká televize, Techmania.cz