_2.jpg)
foto: Galerie hlavního města Prahy/Umělecká instalace Variace
Historické tabule Pragotron na pražském Hlavním nádraží ožívají díky instalaci Richarda Loskota, která s pomocí umělé inteligence vytváří krátké texty zachycující atmosféru místa. Projekt navazuje na tradici začleňování umění do dopravních staveb a propojuje technologii, pohyb cestujících a kulturní vrstvu veřejného prostoru.
Nové interaktivní dílo na Hlavním nádraží v Praze propojuje umění, technologii a každodenní rytmus pohybu tisíců cestujících. Instalace Richarda Loskota využívá historické tabule Pragotron a díky umělé inteligenci vytváří krátké příběhy zasazené do prostředí nádraží. Podle Správy železnic i Galerie hlavního města Prahy jde o pokračovaní tradice, kdy dopravní infrastruktura nese mimo jiné kulturní hodnotu a kdy technické stavby nejsou jen funkčními objekty, ale i místy, která mohou formovat atmosféru města.
Autor instalace Loskot: Nádraží a jeho život je mou největší inspirací
Dílo nese název Variace/Variety a trvale obohacuje prostor pražského Hlavního nádraží. Podle tiskové zprávy vzniklo jako výsledek soutěže iniciované Správou železnic, přičemž tři miliony korun poskytl pražský program Umění pro město. Instalace je umístěna na zdi u výstupu ze severního podchodu směrem na Žižkov. Umělecké dílo se tedy nachází v místě, kterým denně procházejí tisíce lidí.
Základem jsou původní listovací tabule Pragotron, známé z desítek českých nádraží. Loskotova instalace však místo čísel vlaků a časů příjezdů a odjezdů zobrazuje krátké věty. Jednotlivé řádky se na tabuli objeví, vydrží tam však jen chvíli, texty pak umělá inteligence generuje podle pevně připraveného scénáře. Každá věta má svůj konkrétní čas, kdy se ukáže, a celý systém tak tvoří nenápadné vyprávění rozprostřené do celého dne.
Autor instalace Richard Loskot vysvětluje, že jej inspiruje právě prostředí nádraží a pohyb lidí: „Dílo pro nádraží a jeho život je pro mne velkou radostí, protože pohyb, který se tu děje, stejně jako pohled z okna jedoucího vlaku, je mým největším inspiračním momentem.“ Jeho slova podtrhují, že instalace není jen technologickou hříčkou, ale pokusem zachytit atmosféru místa a vtáhnout cestující do jemného, nenápadného dialogu mezi uměním a infrastrukturou.
Svoboda ze Správy železnic: Ikonickému Pragotronu jsme vdechli nový život
Galerie hlavního města Prahy (GHMP) zdůrazňuje, že v Praze má propojování veřejné dopravy a umění dlouhou tradici. Umělecké zásahy se objevovaly již při výstavbě metra v 70. letech minulého století. Podle vedoucí oddělení Umění ve veřejném prostoru GHMP Marie Foltýnové dokládají tyto projekty, že i technický prostor může nést poezii města a být nositelem identity: „Loskotova Variace dokazuje, že umění má své místo i tam, kde se setkává pohyb, technologie a každodenní rytmus cestujících i pěších. Umělecké zásahy dokáží proměnit nádraží, podchody i okolí tratí v místa, která nejsou jen tranzitními uzly, ale také prostorem pro setkání, vnímání a sdílený zážitek.“
Z vyjádření GHMP vyplývá, že instalace má být především impulsem k zamyšlení nad tím, jak lze dopravní infrastrukturu kultivovat a jak mohou i malé zásahy ovlivnit vnímání veřejného prostoru. Nádraží i tratě jsou místa každodenního kontaktu tisíců lidí a role umění zde podle GHMP není pouze estetická, ale i sociální.
Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda pak nový projekt vnímá i jako připomenutí historických artefaktů železnice: „Variace Richarda Loskota přirozeně doplňují jednu z nejrozsáhlejších kolekcí českého umění, která během uplynulých bezmála dvou set let v prostředí železnice vznikla.“ Pragotron vnímá jako ikonu české železnice, instalace podle něj dokládá vztah Správy železnic k péči o historické dědictví. „Jsem rád, že ikonický Pragotron, který provázel generace cestujících, dostává i díky umělé inteligenci nový život,“ uvedl Svoboda.
Je to hovadina, cena se radši neříká, kritizují cestující
Reakce veřejnosti ukazují, že instalace si rychle našla své příznivce i kritiky. V diskuzích se objevují komentáře cestujících, kteří si instalace všimli přímo z nástupiště a označují ji za povedenou: „Dnes jsem si toho všiml z nástupiště, krásný detail a příjemné zkrácení času na čekání na vlak, čtením textů, občas se to té AI podaří,“ píše jeden z fanoušků nové instalace v diskuzi pod facebookovým příspěvkem Správy železnic.
Objevují se ale také skeptičtější hlasy. Část diskutujících upozorňuje, že podobné projekty mohou působit nadbytečně, pokud nejsou vyřešeny technické problémy na samotné infrastruktuře. Jeden z komentářů to shrnuje ironicky: „Je fajn, že všechny tratě máte v naprosto perfektním technickém stavu, a tudíž se můžete konečně zabývat takovými hovadinami…“ Jiný diskutující si stěžuje, že byla instalace příliš drahá: „A že to stálo více než 3 mega se říkat nebude, že?“
Psali jsme
České železnice mají své ikony, které nezapřou svůj vliv na historii a vývoj dopravy. Mezi ně patří i legendární lokomotivy známé jako ”Laminátky”.…
Interaktivní instalace přináší mikropříběhy každodenního provozu Hlavního nádraží
Hlavní myšlenkou instalace je probudit představivost. Krátké texty se snaží zachytit obrazy a mikropříběhy z prostoru nádraží. Většinou se jedná o situace, které lidé často míjejí bez povšimnutí – čekání na vlak či setkání cestujících. Dílo se tak zapojuje do rytmu místa a nenásilně jej doplňuje.
Podle GHMP nejde o umělecký objekt, který stojí vedle provozu, ale o součást každodenního pohybu, který cestující vnímají spíše podprahově. Interaktivní dílo tak kombinuje technologickou nostalgii Pragotronu s moderní umělou inteligencí. Ponechává charakteristický zvuk listování a zároveň přináší nový způsob vyprávění. Díky tomu rozšiřuje sbírku umění, která se v železničním prostředí buduje už téměř dvě století, a ukazuje, že i tradiční prvky infrastruktury lze citlivě proměnit tak, aby obstály v současném kontextu.
Zdroj: Tisková zpráva Správy železnic, tisková zpráva GHMP