foto: Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0/Budova se dočkala částečné rekonstrukce
Nádraží Královské Vinohrady, dnes téměř zapomenutá zastávka pražské železniční historie, stálo nedaleko ústí vinohradského tunelu v Bělehradské ulici. I když na něm vlaky přestaly zastavovat již v roce 1944, jeho historie a strategický význam ve své době jsou dodnes fascinující kapitolou pražských dopravních dějin.
RAILTARGET nyní zabrousil do historie. Předmětem zájmu se nám nyní stala legendární, i když zapomenutá stanice na Vinohradech.
Zrození stanice a první vinohradský tunel
Vinohradský železniční tunel byl vyražen mezi lety 1869 a 1871, a už od 19. září 1871 zde začaly jezdit vlaky Dráhy císaře Františka Josefa na trase z Prahy do Vídně. Tehdy ještě pouze po jedné koleji. Druhá kolej přibyla s rozšířením nákladní dopravy, kdy 15. srpna 1872 došlo k propojení pražských spojovacích drah směrem na Smíchov. Až o mnoho let později, 1. října 1888, začala stanice Královské Vinohrady sloužit také osobní dopravě.
Zastávka Královské Vinohrady nebyla umístěna náhodně. Nacházela se v místě, kam směřovaly důležité městské osy. Jedna z těchto os je dnešní Londýnská ulice, kterou určuje směr vinohradského tunelu. Druhou tvořila Wimmerova alej, táhnoucí se podél hradeb od Koňské brány ke Zvonařce.
Psali jsme
Železniční stanice na pražském Smíchově se v následujících letech promění v moderní dopravní terminál. Jeho součástí bude i stávající…
Důležitou roli sehrály také Nuselské schody, které vedly pasažéry k nádraží, a tramvajové spojení. Koněspřežná tramvaj měla svou konečnou nad schody a později, v roce 1904, se elektrická tramvaj přesunula přímo pod schody k nádraží. Přemostění Bělehradské ulice a prodloužení tramvajové trati na náměstí Bratří Synků pak poskytlo další přímé spojení s Nuslemi.
Druhé a třetí tunely: Konec jedné éry
Se stavbou druhého a třetího vinohradského tunelu přišla změna, která znamenala konec pro zastávku Královské Vinohrady. Dne 1. června 1944 zde vlaky přestaly zastavovat, a o měsíc později, 3. července, byla stanice definitivně zrušena. Přestože v 60. letech byla ještě jednosměrně využívána pro vlaky směřující z Prahy do Berouna, její role v osobní dopravě byla již minulostí.
Dnes bývalá staniční budova slouží jako sídlo Technické ústředny Českých drah. Přesto se zde stále dochovaly pozůstatky, které připomínají někdejší provoz. Patří mezi ně například dlažba prvního nástupiště.
Psali jsme
Masarykovo nádraží dostalo nový rozměr. Policisté se přestěhovali do moderní služebny s prvotřídním zázemím, která má za úkol zvýšit bezpečnost…
I když nádraží Královské Vinohrady dnes už neslouží svému původnímu účelu, jeho stopy v pražské krajině stále existují. A jeho příběh zůstává důležitou připomínkou dynamického rozvoje pražské železniční a městské infrastruktury.
Zdroj: Steam, Miluju Prahu