„Vyžírky si berou koláče domů, sbalte si raneček buchet od maminky!“ Drsná diskuse o cateringu RegioJetu nebere konce

„Bože, to ti lidi jezdí kolem světa, že je tam tolik hladu?“ ptají se ironicky čtenáři v nejnovější vlně diskusí. Zatímco šéf žlutého impéria Radim Jančura hrdě sází na stůl statistiky o milionech prodaných káv a „sladké dálnici“ z koláčů dlouhé 25 kilometrů, v kupé jeho vlaků se ambiciózní gastroturistika občas mění v test trpělivosti cestujících.

Redakce RAILTARGET nedávno otevřela Pandořinu skříňku exkluzivním příběhem paní Jany, která místo vysněného cheesecaku hodinu zírala do prázdna. Reakce čtenářů na sebe nenechaly dlouho čekat. Pod článkem se strhla lavina, která ukazuje, že cesta žlutým vlakem je buď gastronomický ráj, nebo „boj o přežití” s prázdným žaludkem.  

Rekordní žně RegioJetu: Milion koláčů a moře kávy

RegioJet se proměnil v gigantickou pojízdnou kavárnu. Podle oficiálních statistik stevardi loni rozlili neskutečných 350 000 litrů kávy a absolutním králem se stalo cappuccino s více než 600 tisíci objednávkami, uvádí společnost v tiskové zprávě. „Naše vlaky jsou prostě tou největší kavárnou,“ libuje si Jančura. Jenže právě tato popularita se stává pastí. Systém „káva a voda zdarma“ totiž funguje jako magnet, který při plné kapacitě vlaku občas trochu kolabuje, personál někdy nestíhá nebo dochází zásoby. 

„Digitální válka“ o poslední cheescake ve žlutém vlaku

Pro miliony lidí je koláč za 10 Kč symbolem příjemného zpříjemnění cesty, pro jiné je to ale často zdroj „čisté frustrace“. Cestující popisují tzv. „digitální válku“  - téměř vteřiny po otevření systému v aplikaci rozhodují o tom, zda si stihnete zakoupit svůj oblíbený pokrm, nebo naleznete ikonku vyprodáno. „Je to boj. Koukáte do mobilu a hypnotizujete ikonku košíku. Jakmile to zešedne, sushi už neuvidíte,“ popsal nám jeden z cestujících trochu s nadsázkou.

Diskuse pod naším článkem doslova vybuchla a naše redakční schránky se začaly plnit náloží vašich příběhů. Rozhodli jsme se s vámi o některé autentické zážitky podělit, protože realita v terénu je často barvitější než tiskové zprávy. „Kávy jsem se nedočkala ani při jedné z cest. Bylo nám sděleno, už před Pardubicemi, že je rozbitý kávovar. Čekací doba na cokoli jiného byla více než hodinu,“ stěžuje si paní Eva, která jela trasu do Vídně a zpět s podobnou zkušeností. Ještě bizarnější zážitek přidala Katka, u které narazila logika servisu na časoprostor: „Já nedostala ani to kafe. Prý to bude trvat 90 minut, než mi ho donesou. Do cíle přitom zbývala už jen hodina. Paní v kupé si ho objednala a fakt jí ho za tu dobu nedonesli.“

„Gastronomický očistec“ a marné dotazníky

Mnozí cestující si stěžují, že realita servisu je na hony vzdálená nablýskaným tiskovým zprávám. Jan, který cestoval ve třídě Relax, neskrýval své rozčarování: „Měli jen gulášovku a salát s řepou. Chudák stevard to musel opakovaně říkat každému cestujícímu a snášet uštěpačné narážky. Pokud pan Jančura není schopen zajistit občerstvení, tak ať ho raději ani nenabízí. K výtce v dotazníku spokojenosti se navíc nikdo nikdy nevyjádří.“

„Vezměte si raneček buchet od maminky,“ kontrují zastánci žlutých vlaků 

Abychom však nebyli nespravedliví, velká část cestujících se žlutých barev zastává. Podle nich jsou stěžovatelé jen „vyžírky“, kterým jde o požitky za pár korun, a zapomínají na to, že hlavní je doprava z bodu A do bodu B. „Lidé si to pletou se supermarketem. Viděla jsem paní, jak si kupuje jeden koláč pro sebe a čtyři domů. Pokud si cestující pletou vlak s nákupním centrem, tak se nedivte, že na ostatní nezbyde,“ upozorňuje Jana. „Taky si můžu přibalit sváču, pokud nechci bídně zhynout hlady a žízní za 3 hodiny ve vlaku. To dá rozum. Pro někoho tři hodiny bez jídla mohou být galeje," dodává další.

Další čtenářka, Světlana, vrací diskusi k „poutnickým“ kořenům:  „Člověk si musí vzít slovník, aby pochopil, co je koláč a co cake. Máme to zapotřebí? Raneček buchet od maminky nebo krajíc chleba si může přibalit každý. Cestování není jen o jídle, ale o poznávání světa.“ A ozývají se i tací, pro které je Jančura stále králem železnice v porovnání se státním dopravcem. „Stále jsou lepší než ČD! V porovnání s nimi bych s RJ jezdil dál, i kdyby neservírovali vůbec nic,“ nebral si servítky cestující Tomáš.

Zatímco někteří cestující sepisují stížnosti, jiní se nad celou „hladovou kauzou“ upřímně baví a poukazují na to, že Češi si z vlaků udělali levné jídelny. Do diskuse se s vtipem zapojila Nela, která situaci glosovala trefným dotazem: „Bože, to ti lidi jezdí kolem světa, že je tam tolik hladu?“ Podobně to vidí i Miroslav, který si rýpl do motivace některých pasažérů: „Tak nevím, jestli se tam někteří nechodí jen levně najíst,“ naráží na fakt, že ceny u Jančury jsou často nižší než v běžných automatech na nádraží.

RegioJet už nyní slibuje jarní menu a nové dorty s letními chutěmi. Dálkové vlaky IC RegioJet pokračují celkově v dynamickém růstu. V uplynulém roce přepravily téměř 7,2 milionu cestujících, což představuje meziroční nárůst o 19 % oproti roku 2024. Roste nejen počet cestujících, ale také objem výkonů a zájem o doplňkové služby. Výrazně se zvyšuje i popularita prémiových čekáren RegioJet Lounge, jak informoval dopravce v tiskové zprávě.