foto: Wikimedia Commons / public domain/Havárie si vyžádala pouze jednu oběť
V roce 1895 se osobní vlak v Paříži vymkl kontrole, prorazil nádraží a skončil visící nad náměstím. Díky pohotové reakci brzdaře se podařilo zabránit mnohem větší tragédii. Obětí byla žena trafikanta, kterou zasypal pád zdiva.
Píše se 22. října 1895, na jednu z kolejí francouzského nádraží Montparnasse běžně přijíždí vlak v čele s lokomotivou č. 721. Kromě jednoho poštovního a tří zavazadlových vozů táhne i deset osobních vagónů a v nich 131 cestujících včetně Alberta Christophe, správce mocného bankovního domu Crédit foncier i s jeho rodinou. Vlak ve Versailles nabral zpoždění, proto se strojvůdce Guillaume-Marie Pellerin rozhodne před zastavením v Montparnasse zrychlit, aby jej dohnal.
Dominovým efektem se na sebe od této chvíle začnou sypat nešťastné náhody. Brzdy Westinghouse, kterými byl vlak opatřen, nejsou v dobrém stavu a vlak tedy nezačne zpomalovat dle předpokladů. Strojvůdce upozorňuje konduktéra, ten ale naneštěstí vyplňuje úřední formuláře a na upozornění nestihne včas zareagovat. Poslední, ke komu se dostane výstraha je brzdař v zadní části vlaku, který jediný stihl reagovat a zatáhl za ruční brzdu. Předešel tak téměř zázrakem velké tragédii, která se mohla odehrát a vlak alespoň částečně přibrzdil.
Psali jsme
V pondělí večer došlo na železničním přejezdu Lipka u Vimperku na Prachaticku ke srážce mezi vlakem a automobilem. Naštěstí při…
Sekundy před neštěstím zvládne obsluha vlaku přední části vyskočit na nástupiště. Vlak již naštěstí snížil díky brzdaři rychlost na asi 30 km/h, stále ale zdaleka nezastavuje. I s cestujícími pokračuje po koleji, která vyrovnává mírný svah a na svém konci je tak zvednutá o několik metrů nad úroveň ulice. Nárazníky vyrazily okna a probouraly zeď, s sebou vzaly k zemi i elektrické rozvody, všechny hodiny na nádraží se tak zastavily na 16:00, píše 100+1.
„Osobní vlak táhla lokomotiva, která vypadala, že přestala dbát na úsilí svého strojvedoucího a projela obrovskou rychlostí oním koncovým nádražím, prorazila nárazníky na konci koleje, projela fasádou budovy a málem celá vypadla z výšky druhého podlaží na náměstí Rennes vprostřed Paříže. Lokomotiva s sebou naštěstí v tom obrovském pádu strhla jen tendr,“ psal tehdy čtrnáctideník Le Génie Civil.
Rána naštěstí probudila zvířecí instinkt v koních, kteří byli na ulici zapřažení do tramvaje. Ti se dali na útěk, možná i díky tomu nikdo v tramvaji neutrpěl žádné zranění. Vlak zůstal částečně stát na kolejích, lokomotiva s tendrem visely za římsu nádraží do ulice zabořené do dlažby. Jedinou obětí se nakonec stala paní Aiguillardová, žena trafikanta, který zrovna v tu chvíli šel nakoupit večerníky. Spadl na ni kus zdiva a zanechala tak za sebou dva sirotky, o které se následně finančně železniční společnost postarala.
Psali jsme
Existují místa, která se stala známá tak trochu z donucení. Vydejte se s námi za tragickým příběhem, na jehož konci zůstali…
Po drsném zastavení kupodivu z vlaku vystoupili cestující maximálně s modřinami i díky tomu, že si lehli včas na zem, když vlak nezastavoval ve stanici tak, jak měl. Novináři tenkrát v článcích uváděli rychlost okolo 50-60km/h, pozdější šetření ale ukázalo, že vlak jel asi 30 km/h a v udávané rychlosti by z nádraží musel vyletět mnohem dál, než tomu reálně bylo.
Pokutou 50 franků byl potrestán strojvedoucí Guillaume-Marie Pellerin, jelikož zrychlil, aby vyrovnal zpoždění. Důsledkem toho brzdil pak příliš pozdě a pravděpodobně prudce, což dopomohlo selhání brzd. Do služby se vrátil hned, jak to bylo možné. Ve svém oboru měl 19 let zkušeností. Konduktér Albert Mariette zaplatil pokutu 25 franků, jelikož nedával pozor a neštěstí nezabránil. Vina za celou událost ale padla opravdu na pokažené vzduchové brzdy. Tragédie mohla mít přitom mnohem větší přesah. Pokud by brzdař vlak nezpomalil, lokomotiva by pravděpodobně strhla větší část soupravy, která vážila 250 tun.
Zdroj: 100+1