foto: olomouckyrej.cz/public domain /První vlak přijel do Prahy v roce 1845 z Olomouce.
Před 180 lety vyjel na trať první pravidelný vlak spojující Prahu a Olomouc. Slavnostní okamžik z léta 1845 odstartoval novou éru dopravy, která změnila tvář měst, ekonomiku i každodenní život lidí.
Přestože zahájení provozu první vlakové linky připadá na začátek září, první vlak dorazil již 20. srpna. Tisíce Pražanů přišly uvítat moderní zázrak techniky, v ulicích hrála hudba a zněly salvy děl. Příjezd parní lokomotivy Bohemie na nádraží Praha, dnes Masarykovo nádraží, provázela skutečně slavnostní atmosféra. Nebylo to však jen o oslavách. Pro mnohé obyvatele šlo o nezvyklý pohled – stroj chrlící páru a kouř budil zároveň obdiv i respekt. Ještě dlouho se tradovalo, že se lidé parní lokomotivy báli. Tato velkolepá jízda byla jen ochutnávkou toho, co mělo následovat. Jen o dva týdny později začaly vlaky z Olomouce vyjíždět pravidelně.
K 1. září stejného roku se pak uvádí zahájení pravidelného provozu na této trati. Pro budovatele železnice ovšem tehdy práce nekončila – pokračovali se stavbou dál, aby dosáhli Drážďan. A dokázali to. I když se v počátcích velkolepého projektu někdy v roce 1841 měl údajně rakouský konzervativní kancléř Metternich skepticky vyjádřit, že „nového spojení do Drážďan využijí především darebáci a revolucionáři k šíření podvratné činnosti…“. Klemens von Metternich ovšem skončil ve funkci ministerského předsedy v době revolučních bojů roku 1848 a tak už se nestihl vyzkoušet, zda vlakové spojení Vídně a Drážďan opravdu začalo přivážet podvratné myšlenky.
Psali jsme
Ruský nákladní vlak skončil v plamenech. Klíčová trať na Krym se zablokovala. Ukrajinské drony udeřily s chirurgickou přesností a Moskva…
Praha - Olomouc: Pravidelná vlaková linka
Zatímco srpnový příjezd byl slavnostní ukázkou, pravidelný jízdní řád začal platit 1. září 1845. Od tohoto dne mohli lidé mezi Prahou a Olomoucí cestovat vlakem každý den. Tam a zpátky denně jezdily dva spoje a cesta do Prahy dlouhá 250 km trvala necelých 8 hodin, výrazně rychleji než do té doby hojně využívané koňské spřežení.
Trať byla součástí tzv. Severní státní dráhy, která navazovala na už existující soukromou Severní dráhu císaře Ferdinanda. Císař Ferdinand V. dal stavbě souhlas v roce 1842 a už o tři roky později se po kolejích rozjela první pravidelná doprava. Spojením Prahy a Olomouce to však neskončilo, okamžitě začaly nové práce na prodloužení tratě až do Drážďan.
Psali jsme
Lokomotiva řady T 678.0, přezdívaná „Pomeranč“, patřila k ikonám socialistických železnic – masivní, spolehlivá a s oranžovým nátěrem. Přesto…
Tři muži, kteří stáli u zrodu železnice
Za vznik pravidelné dopravy mezi Olomoucí a Prahou nestáli jen technici, ale i panovník. Císař Ferdinand V. roku 1841 rozhodl o tom, že výstavbu drah převezme ze soukromých rukou stát. A hned o rok později potvrdil stavbu Severní státní dráhy a poskytl projektu státní záruku i prestiž. Bez jeho souhlasu by trať vůbec nevznikla.
Generálním inspektorem Severní dráhy císař pověřil italského inženýra Aloise Negrelliho, který měl v té době zkušenosti s budováním železničních tratí ve Švýcarsku. Součástí vlakové trati bylo i hloubení prvního tunelu na švýcarském území. Roku 1846 je Negrelli pověřen stavbou přes kilometr dlouhého mostu přes Vltavu, který byl posléze po autorovi pojmenován Negrelliho viadukt.
O železnici, příjezd prvního vlaku i o pravidelnou vlakovou linku se zasadil i český rodák, Jan Perner. Perner patřil vůbec k prvním českým železničním inženýrům. Do konce 30. let 19. století stihl vystřídat několik projektů – stavbu úseků mezi Brnem a Břeclaví, mezi Osvětimí a Ostravou i neúspěšnou štaci v carském Rusku.
Psali jsme
Známý železniční most táhnoucí se napříč Prahou. Negrelliho viadukt je dodnes nejdelším železničním mostem v České republice. Jak přežil více…
Zkušený Perner vrchní inženýr státních drah
Stále mladý, ale na svůj věk velmi zkušený Perner byl pak 1. března 1842 přijat na pozici vrchního inženýra státních drah. Z této pozice řešil nejen samotnou dráhu spojující Vídeň, Olomouc a Prahu, ale pomáhal i s plánováním výstavby dnešního Masarykova nádraží, konkrétně se samotným umístěním nádraží a polohou kolejiště. Architektem nádraží byl rakouský železniční inženýr Anton Jüngling, samotnou stavbou pak byli pověřeni bratři Kleinové a Vojtěch Lanna, stejně tak jako stavbou vlakové trati Praha – Olomouc.
Když 20. srpna 1845 přijel první vlak z Olomouce do Prahy, stál sám Perner jako strojvůdce lokomotivy Bohemie v čele soupravy. Jenže vrchol Pernerovy kariéry měl smutnou dohru. O necelé tři týdny později utrpěl při služební cestě vlakem do Českých Budějovic smrtelné zranění a ve třiceti letech zemřel.
Psali jsme
Železnice se stala bojištěm. Ukrajinské drony útočí na ruské tratě a depa, Rusko zas ničí ukrajinskou infrastrukturu. Každý zásah znamená…
Jak vlak měnil města i životy lidí
Železnice nepřinesla jen nové možnosti cestování, ale změnila i každodenní život lidí. Cesta, která koňským povozem trvala několik dní, se zkrátila na pár hodin. Najednou tak bylo možné rychleji doručovat poštu, přepravovat zboží i cestovat za obchodem, vzděláním nebo rodinou.
Významný dopad měl vlak i na města ležící na trase. Pardubice se díky železnici staly moderním centrem, kde vznikaly nové podniky a továrny. Kolín začal růst jako důležitý přestupní bod a brzy se zařadil mezi významná průmyslová města. Olomouc si upevnila svou roli dopravního a správního centra Moravy a získala snadnější spojení s Vídní i Prahou. A Praha se zařadila do evropské dopravní sítě, která ji přiblížila velkým městům monarchie i světu.
Praha - Olomouc: Odkaz po 180 letech
Příjezd prvního vlaku mezi Olomoucí a Prahou byl pro tehdejší společnost podobně přelomový, jako jsou pro nás dnes nové technologie. Koleje přinesly rychlost, propojení a možnosti, které si lidé do té doby neuměli představit. Když si připomínáme 180 let od této události, nejde jen o výročí jedné tratě. Je to připomínka začátku éry, která změnila česká města, hospodářství i každodenní život lidí. Ať už cestujeme moderními rychlíky, nebo regionálními spoji, navazujeme na odkaz Negrelliho či Pernera – mužů, kteří české železnici otevřeli cestu.
Zdroje: RAILTARGET, Olomouckyrej.cz, rozhlas.cz, idnes.cz