„V Brně ji vytáhli z kopřiv – a stále válí". Ceckatá vibruje okny dál

Říká se jí Bardotka, Zamračená nebo Ceckatá. Lokomotiva T478.1 a 2 patří mezi legendy české železnice a její přezdívky dokonale odrážejí humor železničářů. Jaký byl její osud a proč na ni fanoušci stále nedají dopustit?

V našem pravidelném seriálu historických kolejových vozidel, se nyní podíváme na lokomotivu původních řad T478.1 a 2. Lokomotiva známá také jako „Bardotka“, se stala legendou české železnice nejen díky své technické vyspělosti, ale i díky přezdívkám, které si získala mezi železničáři. Bardotku také bezesporu řadíme mezi jeden příklad úspěšné a bohaté produkce motorových lokomotiv u nás.

Bardotka, Zamračená, Ceckatá. Přezdívek mhoho, lokomotiva jedna

Zajisté je možné si všimnout, že si legendární lokomotiva vysloužila hodně, často humorných, pojmenování.  A nemá jenom jedno. Zajímavé je, že každý kout republiky měl pro ni vlastní jméno.Podle profilu střechy pod horním reflektorem, který působí jako by se lokomotiva mračila, se jim říká Zamračená, a to především v Praze a Středočeském kraji.

Další přezdívkou je Bardotka podle populární herečky 50. a 60. let Brigitte Bardot. Tvary lokomotivy z boku totiž připomínaly některým železničářům poprsí, proto se nabízelo dát lokomotivám přezdívku podle slavné herečky.  Takovou přezdívku si nejčastěji dostala v jižních Čechách. „Na dráze se jí říkalo řasto i ceckáč nebo Ceckatá,“ ironizuje další železniční fanda. Na Moravě se jí prý zase přezdívalo Berta. Měla i charakteristický zvuk motoru. Ať už se říká Bardotka, Zamračená nebo Ceckatá, jedno je jisté – tento stroj stále budí zasloužený respekt a obdiv. 

Když jsme u těch humorných přezdívek, neodpustíme si jednu vsuvku. Podobně humorných pojmenování ze železničního prostředí známe totiž více. Máme taky Karkulku, Prasátko, Hruvínka, Banány, Bardotku, Ušatou ale také Hašišbednu či Šukafon a mnohé další.

Bardotka: V kopřivách dlouho neležela

A teď trochu technikálií. „Lokomotivy s maximální rychlostí 100 km/h a s výkonem 1 103 kW (1 500 koní) měly elektrický přenos výkonu. Vybaveny byly motorem K 6 S 310 DR a trakčním dynamem TD 802. Výroba probíhala v závodě ČKD v pražské Libni. Prototyp T 478.1001 opustil továrnu v listopadu 1964. V letech 1967 až 1971 probíhala sériová výroba,“ konstatuje tisková zpráva společnosti Českých drah s tím, že hlavně v 90. letech byly lokomotivy modernizovány.

Obdržely např. elektronické regulátory řízení nebo elektrické topení, které nahradilo parní agregát. Lokomotiva byla v pravidelném provozu u ČSD a ČD do roku 1986, kdy byla odstavena.  Po následné opravě v brněnském depu byla uvedena do provozuschopného stavu a v roce 2002 byla prohlášena chráněnou památkou. Nyní vyráží na historické a nostalgické jízdy.

 

Lokomotiva přezdívaná Bardotka

Navštivte dnešní setkání těchto krásek v #CDMuzeum v Lužné u Rakovníka. #CeskeDrahy #CDNostalgie pic.twitter.com/rTEdaIcvpC

— České dráhy (@ceskedrahy_) October 7, 2023

 

Bardotka nebo Ceckatá: Nostalgické jízdy táhnou

Její oblíbenost dokládá i široká škála komentářů na její adresu, především ze strany železničních nadšenců. „Její zvuk byl suprózní, vibrovala nám doma i okna,“ napsal například Lukáš ve facebookové skupině. „Ta je roztomilá,“ uvedla Michaela. Jak jsme již výše předslali, dnes se s lokomotivou můžete svést na některé zážitkové historické jízdě. Reakce jsou často velmi pozitivní.

„Občas se svezu muzeálními kusy i na hlavním tahu Praha – Pardubice – Česká Třebová- Brno. Aneb, jak to definoval jeden nádražák – prostě tím, co v Brně vyhrabali z kopřiv. Nicméně hlavně, že to jede, a často dokonce bez zpoždění,“ píše další uživatel. „Já jsem vláčkem jela a byla jsem moc spokojená. V kupé seděli 4 pánové, znalci historických vlaků a dozvěděla jsem se hodně zajímavého. O tomto vláčku a skoro o všech akcích v republice. A kančí guláš za 1.“ říká pozitivně.