foto: ČD Nostalgie /Bardotka, Zamračená, Ceckatá
Říká se jí Bardotka, Zamračená nebo Ceckatá. Lokomotiva T478.1 a 2 patří mezi legendy české železnice a její přezdívky dokonale odrážejí humor železničářů. Jaký byl její osud a proč na ni fanoušci stále nedají dopustit?
V našem pravidelném seriálu historických kolejových vozidel, se nyní podíváme na lokomotivu původních řad T478.1 a 2. Lokomotiva známá také jako „Bardotka“, se stala legendou české železnice nejen díky své technické vyspělosti, ale i díky přezdívkám, které si získala mezi železničáři. Bardotku také bezesporu řadíme mezi jeden příklad úspěšné a bohaté produkce motorových lokomotiv u nás.
Bardotka, Zamračená, Ceckatá. Přezdívek mhoho, lokomotiva jedna
Zajisté je možné si všimnout, že si legendární lokomotiva vysloužila hodně, často humorných, pojmenování. A nemá jenom jedno. Zajímavé je, že každý kout republiky měl pro ni vlastní jméno.Podle profilu střechy pod horním reflektorem, který působí jako by se lokomotiva mračila, se jim říká Zamračená, a to především v Praze a Středočeském kraji.
Psali jsme
Motorová lokomotiva „Karkulka“ se stala ikonou československé železnice. Vyráběná v 60. letech 20. století, proslula spolehlivostí a svým…
Další přezdívkou je Bardotka podle populární herečky 50. a 60. let Brigitte Bardot. Tvary lokomotivy z boku totiž připomínaly některým železničářům poprsí, proto se nabízelo dát lokomotivám přezdívku podle slavné herečky. Takovou přezdívku si nejčastěji dostala v jižních Čechách. „Na dráze se jí říkalo řasto i ceckáč nebo Ceckatá,“ ironizuje další železniční fanda. Na Moravě se jí prý zase přezdívalo Berta. Měla i charakteristický zvuk motoru. Ať už se říká Bardotka, Zamračená nebo Ceckatá, jedno je jisté – tento stroj stále budí zasloužený respekt a obdiv.
Když jsme u těch humorných přezdívek, neodpustíme si jednu vsuvku. Podobně humorných pojmenování ze železničního prostředí známe totiž více. Máme taky Karkulku, Prasátko, Hruvínka, Banány, Bardotku, Ušatou ale také Hašišbednu či Šukafon a mnohé další.
Psali jsme
Motorové vozy, přezdívané ”Hašišbedna”, budí pozornost nejen svým netradičním designem, ale i netypickými technickými řešeními. Původně rumunský vlak,…
Bardotka: V kopřivách dlouho neležela
A teď trochu technikálií. „Lokomotivy s maximální rychlostí 100 km/h a s výkonem 1 103 kW (1 500 koní) měly elektrický přenos výkonu. Vybaveny byly motorem K 6 S 310 DR a trakčním dynamem TD 802. Výroba probíhala v závodě ČKD v pražské Libni. Prototyp T 478.1001 opustil továrnu v listopadu 1964. V letech 1967 až 1971 probíhala sériová výroba,“ konstatuje tisková zpráva společnosti Českých drah s tím, že hlavně v 90. letech byly lokomotivy modernizovány.
Obdržely např. elektronické regulátory řízení nebo elektrické topení, které nahradilo parní agregát. Lokomotiva byla v pravidelném provozu u ČSD a ČD do roku 1986, kdy byla odstavena. Po následné opravě v brněnském depu byla uvedena do provozuschopného stavu a v roce 2002 byla prohlášena chráněnou památkou. Nyní vyráží na historické a nostalgické jízdy.
Bardotka nebo Ceckatá: Nostalgické jízdy táhnou
Její oblíbenost dokládá i široká škála komentářů na její adresu, především ze strany železničních nadšenců. „Její zvuk byl suprózní, vibrovala nám doma i okna,“ napsal například Lukáš ve facebookové skupině. „Ta je roztomilá,“ uvedla Michaela. Jak jsme již výše předslali, dnes se s lokomotivou můžete svést na některé zážitkové historické jízdě. Reakce jsou často velmi pozitivní.
„Občas se svezu muzeálními kusy i na hlavním tahu Praha – Pardubice – Česká Třebová- Brno. Aneb, jak to definoval jeden nádražák – prostě tím, co v Brně vyhrabali z kopřiv. Nicméně hlavně, že to jede, a často dokonce bez zpoždění,“ píše další uživatel. „Já jsem vláčkem jela a byla jsem moc spokojená. V kupé seděli 4 pánové, znalci historických vlaků a dozvěděla jsem se hodně zajímavého. O tomto vláčku a skoro o všech akcích v republice. A kančí guláš za 1.“ říká pozitivně.