foto: Památník koncentračního tábora Flossenbürg/Protektorátní železnice
Omezený provoz, vlaky plné strachu, uhláky bez střechy, mráz pod deset stupňů. I tak vypadala tvář protektorátní železnice, která kromě běžných cestujících musela ustupovat náletům, sabotáži i německým příkazům.
Vlaky ve stínu války: Omezení, příděly a přetížené tratě
Nyní jsme prozkoumali podrobně všední dny protektorátní železnice. Od protektorátu uplynuly desítky let, ale musíme mít na paměti, že i v téhle době se lidé přepravovali do práce, škol, a to navzdory omezení provozu ve prospěch německé armády, náletům, neustálým sabotážím.
Protektorátní železnice: 877 lokomotiv do Říše
Některé tratě byly přerušené a velkou výzvou také byla povinnost předat kolejová vozidla Německým říšským drahám (DR), které měly podrobné seznamy všech vozidel. Asi dobrá špionáž. „Celkem jsme museli předat Němcům 877 lokomotiv, 136 motorových vozů, 158 přípojných vozů, 117 čtyřosých, 2 160 osobních a služebních vozů a také 23 500 nákladních vozů. A třetí obří problém plynul z toho, že na odstoupených územích byl soustředěn významný díl průmyslové výroby. Chybějící uhlí ze severočeských pánví pocítila i dráha,“ popisuje detaily magazín Železničář. Okupanti, kteří přijeli za pověstného počasí začali totiž vládnout i dráze.
Psali jsme
Vysokou mobilitu, žádaný luxus i nepřekonatelnou ochranu. To vše dokázal zajistit Vůdci jeho speciální vlak Amerika, který však i přesto nalezl…
Nařízením vlády ze dne 13. července 1939 byly ustanoveny Protektorátní dráhy Čech a Moravy se zkratkou BMB-ČMD. Od května 1939 nad chodem železnice (řízena pěti oblastními ředitelstvími v Praze, Plzni, Hradci Králové, Brně a Olomouci) dozírala kancelář říšského protektora. Velmi záhy poté bylo nařízeno používat úředně německý jazyk včetně výlučného dvojjazyčného označení stanic, vývěsek, jízdních řádů. Do 1. března 1940 musely zmizet veškeré znaky ČSR. Změny přišly i v návěstních předpisech, jejichž principy platí dodnes. Nejpodstatnějším rozdílem bylo, že doposud zelenou barvu signálu „výstraha“ vystřídala barva žlutá a bílou barvu návěsti „volno“ nahradila zelená barva.
Psali jsme
Byl jiný než ostatní – štíhlý, rychlý a drze elegantní. Východoněmecký Delfín prorážel na Vindoboně železnou oponu a vozil vyvolené do Vídně,…
Židé vyloučeni, transporty v mrazech: Tvář železničního holocaustu
Jak všichni dobře víme, druhá světová válka byla spojená s holocaustem. Takže ani represe Židů na dráze na sebe nenechala dlouho čekat. Židé byli vyloučeni i ze služeb drah. „Hrůzné transporty Židů do vyhlazovacích táborů začaly křižovat protektorátní železnice hned od ledna následujícího roku. Celkem bylo na východ nedobrovolně odesláno vlaky 86 933 Židů!,“ přibližuje hrůzné detaily magazín Železničář. Převozy okolo 15. ledna se děly při více než desetistupňových mrazech, a to v otevřených uhlácích!
Sabotáže, výluky, mráz: Těžké roky pro běžné cestující
Investice v souvislosti s přepravou civilistů byly znát jen tam, kde se zaváděla válečná výroba a kde vznikaly nové zastávky. Důležité také zmínit, že velmi vážné dopady měly od roku 1944 nálety spojeneckých bombardovacích svazů. „Na nejbombardovanější místo v Sudetech – závod na výrobu syntetického benzinu STW v Záluží u Mostu včetně sousedního nádraží – dopadly bomby skoro dvacetkrát,“ uvedl magazín. V poslední fázi války nesmíme zapomínat ani na sabotáže, nálože na tratích, partyzánské skupiny. Co se týká běžných cestujících, byla v tomto období doprava značně redukována. „Priority zněly: převážet utečence a zásilky z východu nebo posílat pracovní sílu na budování zákopů na Moravě“.