foto: Tom Patterson, Nathaniel Vaughn Kelso / wikimedia commons/ public domain/Mapa všech tratí Transsibiřské magistrály
Prolitá krev a až příliš obětí. To se skrývá za Transmadžuskou železnicí, která byla důvodem nejednoho konfliktu. Ovlivnila geopolitiku východní Asie a byla znamením moci.
Mezi jedny z nejdelších tratí patří opět železnice na území Ruska. Železniční trať je napojena na Transsibiřskou magistrálu a cestující se po této dráze dostanou až do čínského Pekingu. Provoz byl zahájen roku 1901. K plnému zprovoznění došlo ale až roku 1903, krátce před dokončením Bajkalského obchvatu, který byl pro inženýry projektu velice náročným a složitým úkolem. Řeč je o Transmandžuské železnici. Koleje jsou postaveny v čínské oblasti Mandžuska.
Díky této trase je možné objet Mongolsko a cestující si nemusí dělat hlavu se zařizováním víza, které je pro vstup na mongolské území potřebné. Jedná se určitě o dobrou vychytávku, jelikož máte o jednu starost méně. Vlak Vodskok, který má mezi Moskvou a Pekingem přímou linku, vás odveze do jedné z metropolí, a to bez přestupu. Trať železnice vede přes město Harbin, je dlouhá okolo 9 050 kilometrů a lokomotiva musí na trase překonat sedm časových pásem.
Psali jsme
Stalinův sen, vězeňská noční můra. Ano, řeč je o mrtvé trati. Uprostřed nehostinné sibiřské tajgy se nacházejí pozůstatky opuštěné železnice.…
Impozantní železnice jako důvod válečných konfliktů
Výstavba této části tratě přispěla k rusko-japonské válce, které vypukla roku 1904 a skončila o rok později. Rusko dostalo povolení na Mandžuském území stavět. Japonci ale dostali obavy z možné ruské okupace. Jedním faktorem bylo Ruskem vymáhané monopolní právo, což se Číně nelíbilo a spojila se s Japonskem a USA. Když spory vyvrcholily ve válečný konflikt, bojovalo se právě o území Mandžuska a ve hře byl také poloostrov Liaodong. Rusové toto území nedokázali udržet a po ukončení válečných bojů drželi vládu nad poloostrovem Japonci. Nejenom že Rusko přišlo o území, ale ztratilo také o železnici v úseku Changčunu a Lüshunu. Úsek je stal Jihomandžurskou železnicí.
Transmandžuská železnice nekončícím terčem válek a neshod
Železniční trať vyvolala další ozbrojený souboj, a to roku 1929. Jednalo se o čínsko-sovětský konflikt. Jeho příčinou bylo obsazení železniční tratě čínskou armádou, což se Rusům samozřejmě nelíbilo. Japonsko se rozhodlo pro okupaci Mandžuska a využilo tak oslabených sil ruské armády. Rusko tedy nabídlo prodej sovětské části Transmandžuské železnice. Japonsko odkoupilo Čínskou východní železnici za 140 milionů jenů. Čína byla z prodeje vynechána, což pro kupce znamenalo neoficiální vládu nad Mandžuskem. O území byl velký zájem a Rusko ho chtělo zpět. Roku 1945 mělo Rusko v Mandžusku opět vliv a nad celou Transmadžuskou železnicí drželo opět pevnou ruku Rusko s Čínou.
Kde se Transmandžuská železnice odděluje
Trať vede až do města Chita, kde se následně její cesty rozchází. Ruská hraniční kotrola probíhá v zastávce Zabaikalsk, která je od Moskvy vzdálená 6 661 kilometrů. Na další stanici, Manzhouli, jsou cestovní doklady kontrolovány čínskými úředníky. Vlak dále na své cestě pokračuje přes město Čchang-čchun a jízdu končí v Pekingu.
Psali jsme
Ruský obrněný vlak s přezdívkou „Zelený duch“ děsil nepřátele svou rychlostí a smrtonosnou přesností. Železnjakov byl jeden z nejobávanějších…
Zdroje: slashgear.com, academia-lab.com,