Tajemná sova na Národní: Nejstarší "dopravní značka" Prahy slouží už 200 let

Neviditelná pro oči spěchajících, ale věrná symbolem po staletí. Malá socha sovy u Paláce Platýz na Národní třídě kdysi řídila dopravu kočárů a koní. Tahle historická "značka" nemá nic společného s dnešními výstražnými tabulemi, ale její význam přežil věky. Víte, co hlídala a proč se stala ikonou pražských dějin?

Nejstarší dopravní značka v Praze pomáhá svým významem již více než 200 let. Mnozí by si mohli myslet, že se její provedení bude alespoň lehce podobat dopravním značkám dnešní doby. Není tomu ale tak. Unikátní značení, malá sova, se nachází u vchodu do Paláce Platýz na Národní třídě, v srdci Prahy. Tento malý, nenápadný symbol přežil staletí a stále je svědkem každodenního ruchu v centru hlavního města. Přitom si ho mnozí lidé sotva všimnou. RAILTARGET se to snažil prozkoumat. 

Historie dopravní značky: Proč právě socha sovy?

V 16. století sloužil Palác Platýz jako zájezdní hostinec, který poskytoval přístřeší mnoha lidem na cestách. Zájezdní hostince byly klíčovým bodem na obchodních a poutních cestách, kde se cestovatelé mohli zastavit, odpočinout si a využít různé služby během svých dlouhých cest. Kromě jídla a noclehu nabízely také stáje pro koně, jelikož i ty potřebovaly odpočinek. Hostince se nacházely na hlavních cestách mezi jednotlivými městy. Nesloužily ale pouze jen pro cestovatele, místo pro zábavu zde nacházeli i místní obyvatelé.

Pro kočáry a koně byla sova v minulosti velmi důležitým symbolem. Když kočí přivážel vůz k hostinci, zaparkoval ho na dvoře, který fungoval jako dnešní parkoviště. O tom, zda bylo místo volné, informoval vrátný, který stál u vjezdu. Vrátný, sloužící u Platýze, měl ale neobvyklého mazlíčka, a to ochočenou sovu. Věrná přítelkyně vždy byla po boku vrátného a dohlížela na hladký provoz dvora. Jednalo se o raritu, kterou nebylo možné vidět nikde jinde. Po smrti vrátného nechal tehdejší majitel paláce vyhotovit sochu této sovy. Tu následně umístil k vratům, aby i nadále informovala o stavu plnosti dvora. Pokud seděla vzpříměně, s hlavou nahoře, bylo ve dvoře volno a kočí mohl v klidu zaparkovat. V případě, že sova visela hlavou dolů, musel povozník najít místo jinde.

Historie dopravních značek: Odkud se vlastně vzaly?

Používání značení cesty začalo už v dávné historii. Jednalo se především o označení cest pomocí kamenných milníků a rozcestníků. Využívány byly především na hlavních tazích, které obchodníci využívali pro své cesty nejvíce. Jelikož se technologie vyvíjely rychlostí blesku, bylo potřeba vymyslet označení z důvodu bezpečnosti jízdy. Proto se 1. prosince 1908 konal v Paříži mezinárodní sjezd automobilových klubů. Výsledkem bylo povinné zavedení výstražných silničních signálů.

 

 

Na našem území se dopravní značky začaly systematicky využívat až v období první a druhé Československé republiky. S umisťováním značek se začalo 1. listopadu roku 1935. O tři roky později se využití značek rozrostlo a byly používány pro mnoho druhů významů. Od této doby zůstaly v podstatě stejné. Měnily se barvy a provedení, ale jejich významy už zůstaly. Samozřejmě že v průběhu let přichází stále nové a nové, ale nejedná se o inovativní změny.

Zdroje: milujuprahu.cz, kudyznudy.cz, youtube.com, silnicniseminar.cz