foto: Správa železnic/Ilustrační foto
Pražská železnice přilákala další investice. Správa železnic (SŽ) vybudovala vysokorychlostní mobilní infrastrukturu, díky níž se Vítkovské tunely konečně zbavily hluchých míst.
SŽ o dokončení projektu informovala v tiskové zprávě. Stavba vznikla ve spolupráci se společnostmi AŽD a APMS představuje významný krok ke zlepšení kvality i dostupnosti mobilních služeb pro cestující. Projekt se týká především železničních koridorů vedoucích z Prahy směrem na Brno a Ostravu. Celkové náklady přesáhly 70 milionů korun, přičemž financování zajistila Evropská unie.
5G na pražské železnici
Hlavním cílem projektu bylo vybudování infrastruktury pro vysokorychlostní mobilní síť 5G, která cestujícím umožní kvalitnější připojení během jízdy. Nová infrastruktura je zároveň připravena na budoucí zavedení rádiového systému FRMCS (Future Railway Mobile Communication System), jenž společně se zabezpečovacím systémem ETCS v budoucnu nahradí současný systém GSM-R.
Psali jsme
Ztracený signál v tunelu, zamrzlé maily a videohovor bez obrazu? České dráhy slibují změnu. Do Pendolin, railjetů a InterPanterů nasadily…
Projekt je součástí dlouhodobého plánu pokrytí hlavních evropských železničních koridorů v Česku mobilním signálem. „Z pražských Vítkovských a Krasíkovských tunelů zmizela takzvaná hluchá místa, takže se z obou lokalit už dovoláte,“ uvedl generální ředitel Správy železnic Tomáš Tóth. Podle něj nová infrastruktura přispěje také ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti železničního provozu.
Modernizace českých železničních tratí
Součástí projektu byla instalace vyzařovacích kabelů a optického propojení. U portálů tunelů vznikly technologické základny, do nichž mobilní operátoři umístí aktivní vysílací zařízení. Kromě instalace vlastní technologie budou v budoucnu zajišťovat také mobilní služby pro cestující.
Správa železnic plánuje ve spolupráci s mobilními operátory v následujících letech rozšířit program posílení mobilního signálu do celkem 158 lokalit podél čtyř hlavních železničních koridorů. Půjde o tratě Praha–Cheb, Praha–České Budějovice, Praha–Děčín a Přerov–Břeclav. Generální ředitel společnosti AŽD Zdeněk Chrdle, která byla zhotovitelem stavby, označil projekt za technicky i organizačně mimořádně náročný. „Práce bylo nutné provádět v noci a ve velmi krátkých intervalech nočních výluk za přísných bezpečnostních opatření,“ uvedl během tiskové konference.
NKÚ kritizuje ETCS
Projekt realizovaný v rámci Národního implementačního plánu zároveň připravil infrastrukturu pro budoucí rozvoj systému ETCS. Právě tento evropský zabezpečovací systém je v poslední době předmětem debat o jeho přínosech i nákladech.
Psali jsme
Zavedení zabezpečovacího systému ETCS, který je dnes v zemích EU standardem, je nutné instalovat i na česká kolejová vozidla a infrastrukturu.…
Seznam Zprávy uvádějí, že na některé nedostatky ETCS upozornil také Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle jeho zjištění systém sice významně přispívá ke zvýšení bezpečnosti železniční dopravy, sám o sobě však nevede ke zkrácení jízdních dob ani ke zvýšení kapacity tratí. Ministerstvo dopravy dlouhodobě zdůrazňuje, že hlavním cílem zavádění ETCS je právě vyšší bezpečnost a spolehlivost železničního provozu.
Podle NKÚ se zatím nepodařilo naplnit některé další očekávané přínosy. „Aby po tratích mohlo jezdit více vlaků najednou a také rychleji, je nutno změnit stávající systém řízení vlaků a zavést v tuto chvíli technicky nejvyspělejší úroveň systému,“ uvedl úřad.
Ministerstvo dopravy se závěry kontroly polemizuje. Tvrdí, že díky zavádění ETCS se již na některých tratích podařilo zvýšit traťovou rychlost a poprvé dosáhnout rychlosti 160 km/h v běžném provozu. ETCS zároveň patří mezi finančně nejnáročnější železniční projekty posledních let. Samotná Správa železnic odhaduje, že vybavení převážně regionálních tratí tímto systémem si vyžádá více než 48 miliard korun.
Nejvyšší kontrolní úřad proto ve své zprávě z 15. června doporučil důsledně posoudit celkové náklady projektu a stanovit priority při vybavování jednotlivých úseků železniční sítě.