EU version

Sovětská estetika zkázy. Na okraji Krakova tiše hnijí parní obři

Sovětská estetika zkázy. Na okraji Krakova tiše hnijí parní obři
foto: atlasobscura.com / public domain/Pohřebiště Kraków-Płaszów
30 / 10 / 2025

Na okraji Krakova, pod nánosem prachu a rezavého šrotu, tiše hnijí parní obři, kteří kdysi vládli železnicím. Vlakový hřbitov Kraków-Płaszów je mrazivou připomínkou zaniklé éry.

Vlakové hřbitovy nejsou jen technickou raritou, ale i silným symbolem. Jen zarůstají travou, mezi pražci rostou keře a po rezivějících lokomotivách zůstává ticho. Bývalé železniční areály, kdysi plné pohybu a strojů, dnes připomínají spíš kulisy opuštěných světů. V našem seriálu jsme se na některá taková místa podívali bližší optikou. Najdeme jedno takové i v Polsku – jedno z nejzajímavějších leží na okraji Krakova. Nádraží Kraków-Płaszów, dříve důležitý uzel a depo, se postupně proměnilo ve zvláštní hřbitov. Hřbitov vlaků, techniky, i jedné éry, která skončila zapomenutá.

Kraków-Płaszów: Vlakové pohřebiště jako zapomenutá kapitola polských železnic

V polském Krakově, v areálu kdysi rušného nákladního nádraží Kraków-Płaszów, dnes vládne jiný režim – ticho a chátrání. Nádraží vzniklo v roce 1908 a za nacistické okupace bylo výrazně rozšířeno. Po pádu komunismu ale jeho část upadla v zapomnění. Plán na vytvoření železničního muzea tu zůstal jen na papíře, a tak historické lokomotivy i vagony pomalu rezaví. Jinými slovy dnes lze mluvit o zapomenutém hřbitově vlaků.

Pohřebiště v Krakově, szlakkolejowy.com / public domain

Vlakové pohřebiště: Chátrající technické monumenty 

Najdete tu opravdové technické monumenty. Například TY 51, nejtěžší polskou parní lokomotivu inspirovanou americkými konstrukcemi, která se vyráběla v 50. letech. Nebo Tkt48-167, stroj známý svou spolehlivostí, který sloužil na tratích v horách jižního Polska. Ta byla vyrobena v roce 1956 a sloužila v Suché Beskidzké a poté v Jasłu. Později, v roce 1987, byla lokomotiva instalována jako památník v samém centru Lokomotywownie Kraków Płaszów. V některých opuštěných vagonech se stále skrývají fragmenty minulosti – třeba staré jízdenky ze šedesátých let. Pohřebiště je také domovem stovek vlaků z éry Sovětského svazu, které pocházejí z poloviny 60. let, kdy země byla ještě součástí Varšavské smlouvy.

Na místě se nachází i jedna z rezavých lokomotiv TKw2 , pruská parní lokomotiva, vyrobená v roce 1924 v počtu 1242 kusů. Po první světové válce Polsko obdrželo 37 kusů těchto strojů, po druhé světové válce dalších 129.

Polské vlakové pohřebiště je přístupné

Procházet se tímto místem je zážitek, který vyvolává směs úžasu a melancholie. Zarůstající vegetace, rozpadlé stroje a pocit, že tady zůstal otisk doby, která už je dávno pryč. Hřbitov vlaků se nachází poblíž zmíněné stanice Kraków Płaszów. Je možné se k němu dostat pěšky podél budov stanice na ulici Prokocimska. Žádná z železničních společností si nenárokuje vlastnictví opuštěných vagonů a lokomotiv.

Pohřebiště v Krakově/ urbex.nl / public domain

V našem seriálu o železničních hřbitovech jsme psali již o  pohřebišti těžkých kolosů v Rusku, v České Třebové a  nezapomněli jsme ani na vrak trolejbusu, který chátrá na Kokořínsku a rozpadlé depo na okraji Budapešti v Istvánteleku

Zdroj: Urbex.plwiadomosci.onet.pl

Tagy