foto: atlasobscura.com / public domain/Pohřebiště Kraków-Płaszów
Na okraji Krakova, pod nánosem prachu a rezavého šrotu, tiše hnijí parní obři, kteří kdysi vládli železnicím. Vlakový hřbitov Kraków-Płaszów je mrazivou připomínkou zaniklé éry.
Vlakové hřbitovy nejsou jen technickou raritou, ale i silným symbolem. Jen zarůstají travou, mezi pražci rostou keře a po rezivějících lokomotivách zůstává ticho. Bývalé železniční areály, kdysi plné pohybu a strojů, dnes připomínají spíš kulisy opuštěných světů. V našem seriálu jsme se na některá taková místa podívali bližší optikou. Najdeme jedno takové i v Polsku – jedno z nejzajímavějších leží na okraji Krakova. Nádraží Kraków-Płaszów, dříve důležitý uzel a depo, se postupně proměnilo ve zvláštní hřbitov. Hřbitov vlaků, techniky, i jedné éry, která skončila zapomenutá.
Psali jsme
Rozpadlé depo na okraji Budapešti připomíná scénu z hororu. V Istvánteleku chátrá přes sto vlakových kolosů — od parních obrů z války…
Kraków-Płaszów: Vlakové pohřebiště jako zapomenutá kapitola polských železnic
V polském Krakově, v areálu kdysi rušného nákladního nádraží Kraków-Płaszów, dnes vládne jiný režim – ticho a chátrání. Nádraží vzniklo v roce 1908 a za nacistické okupace bylo výrazně rozšířeno. Po pádu komunismu ale jeho část upadla v zapomnění. Plán na vytvoření železničního muzea tu zůstal jen na papíře, a tak historické lokomotivy i vagony pomalu rezaví. Jinými slovy dnes lze mluvit o zapomenutém hřbitově vlaků.

Vlakové pohřebiště: Chátrající technické monumenty
Najdete tu opravdové technické monumenty. Například TY 51, nejtěžší polskou parní lokomotivu inspirovanou americkými konstrukcemi, která se vyráběla v 50. letech. Nebo Tkt48-167, stroj známý svou spolehlivostí, který sloužil na tratích v horách jižního Polska. Ta byla vyrobena v roce 1956 a sloužila v Suché Beskidzké a poté v Jasłu. Později, v roce 1987, byla lokomotiva instalována jako památník v samém centru Lokomotywownie Kraków Płaszów. V některých opuštěných vagonech se stále skrývají fragmenty minulosti – třeba staré jízdenky ze šedesátých let. Pohřebiště je také domovem stovek vlaků z éry Sovětského svazu, které pocházejí z poloviny 60. let, kdy země byla ještě součástí Varšavské smlouvy.
Na místě se nachází i jedna z rezavých lokomotiv TKw2 , pruská parní lokomotiva, vyrobená v roce 1924 v počtu 1242 kusů. Po první světové válce Polsko obdrželo 37 kusů těchto strojů, po druhé světové válce dalších 129.
Psali jsme
Masivní, hlučná a spolehlivá. Oranžový kolos T 678.0 měl být chloubou socialistických kolejí, jenže přišla zrada z Moskvy. Výrobu stopla dohoda,…
Polské vlakové pohřebiště je přístupné
Procházet se tímto místem je zážitek, který vyvolává směs úžasu a melancholie. Zarůstající vegetace, rozpadlé stroje a pocit, že tady zůstal otisk doby, která už je dávno pryč. Hřbitov vlaků se nachází poblíž zmíněné stanice Kraków Płaszów. Je možné se k němu dostat pěšky podél budov stanice na ulici Prokocimska. Žádná z železničních společností si nenárokuje vlastnictví opuštěných vagonů a lokomotiv.
.jpg)
V našem seriálu o železničních hřbitovech jsme psali již o pohřebišti těžkých kolosů v Rusku, v České Třebové a nezapomněli jsme ani na vrak trolejbusu, který chátrá na Kokořínsku a rozpadlé depo na okraji Budapešti v Istvánteleku.
Zdroj: Urbex.pl, wiadomosci.onet.pl