„Slaboduchý nápad! Drncá to, nedá se větrat.“ Chrochtadlo padlo kvůli SSSR

Dva prototypy motorového vozu, známého jako Chrochtadlo, měly změnit osobní a rychlíkovou dopravu na českých tratích. Přes promyšlenou konstrukci a kapacitu pro 70 cestujících však projekt padl za oběť centrálně řízenému hospodářství. Zavzpomínejte na unikát, který dodnes fascinuje železniční fanoušky. Původně byly označeny řadou M 474.0, kvůli nárůstu hmotnosti při výrobě obdržely řadu M 475.0. 

Unikátní motorový vůz M 475.0: Naděje české železnice, která padla   

RAILTARGET nyní zabrousil opět trochu do historie a připomněl si téma jednoho své doby věhlasného vozidla. „Jezdíte rádi motoráky a tiše trpíte tím, jak jsou nepohodlné?  Těžko se už uvěří tomu, že všechno dnes mohlo být úplně jinak,” těmito slovy začíná dokument o historickém motoráčku na ČT2 s názvem Zašlapané projekty. „Tyto motorové vozy byly skutečně vyjimečné. Ve své době neměly konkurenci. Vzbudily pozornost i cestujících. Nemuseli se držet, když to skákalo,” tak začíná výčet všech pozitivních přívlastků týkající se tohoto motorového vozu. A teď už nebudeme dále napínat. Jedná se o stroj přezdívaný Chrochtadlo. „V té době nabízel cestujícím bezkonkurenční svezení. Byly ale vyrobeny dva prototypy. Přednost dostala výroba pro Sovětský svaz,” zaznívá dále v dokumentu.  

Chrochtadlo: Motorák s nezaměnitelným zvukem 

Motorový vůz M 475 byl součástí rodiny dieslových strojů, které byly vyráběny v Československu a úspěšně jezdily na dráze již před rokem 1948. Vozy byly navrženy pro osobní a rychlíkovou dopravu na důležitějších motorizovaných tratích, případně na trakčně náročných vedlejších tratích. Motorák nutno podotknout vzbudil všeobecný zájem. „Někdo poznamenal, jak motor hezky chrochtá. A od té doby se tomu přezdívá Chrochtadlo,” vzpomíná strojvedoucí Jindřich Vochozka.  

Nároky na nový motorový vůz byly velké. Měl být výkonný, aby byl schopný jezdit i v horském terénu, myslet na pasažéry a mít relativně uspokojivou spotřebu paliva. „Prototypy byly dokončeny v roce 1974, oba vozy byly poslány do ověřovacího depa. Motorové vozy si vedly ve zkouškách velmi dobře,” konstatují. „Co se nám, strojvedoucím, líbilo, dobře seděl na kolejích a na stanovišti strojvedoucího jsme nebyli obtěžováni hlukem spalovacího motoru. Lze říci, že pak po takové delší směně jsme nebyli tak unavení, jako na jiné motorové řadě,” zavzpomínal Vochozka s tím, že to byl přelomový typ s novými prvky, například posuvnými dveřmi a automatickou regulací rychlosti. V té době to dle jeho slov představovalo špičku vývoje motorových vozů nejenom u nás, ale i v Evropě.  

Sériová výroba se nekonala. Prioritou byly dodávky do SSSR   

„Strojvedoucí si navolil rychlost, kterou mu trať dovoluje a automatika sama přidávala výkon, ubírala jej nebo i brzdila při jízdě z kopce,” konstatuje dále. Motorové vozy byly v listopadu 1979 schváleny a bylo rozhodnuto o sériové výrobě. Nicméně v tom samém roce začaly prosakovat zprávy, že výroba je ohrožena. „Nakonec se rozhodlo, že série nebude. Největší problém byl, že bylo velmi obtížné zajistit sériovou výrobu úspěšně vyvinutého motorového vozu především kvůli subdodavatelům, u kterých nebylo možno sériovou výrobu zahájit. Pro výrobce to nebyla lukrativní zakázka, ten se soustředil na dodávky do Sovětského svazu.  

„Do SSSR se vyráběla obrovská série tzv. Čmeláků, zakázky vojenské a pro RVHP. Odmítnutí dodávky komponentů bylo důsledkem nezájmu, proč vyrábět další věci, když výrobce má lukrativní výrobu v tisících kusových sériích. Přednost dostaly dodávky do SSSR,“ zdůrazňuje Rostislav Kolmačka, publicista. Projekt skončil kvůli nedostatečným výrobním kapacitám a nezájmu.   

Chrochtadlo versus 810: Promarněná šance na komfortní cestování   

Chrochtadlo pic.twitter.com/3TXGaxtrhx

— Michal Munzlinger 🤘 (@MichalMunzlinge) November 12, 2023

„Když se rozhodlo, že se Chrochtadla vyrábět nebudou, začalo se s nasazováním vozů řady 810. Ovšem tyto vozy nesplňovaly vůbec požadavky na kulturu cestujících,” zdůrazňuje dále strojvedoucí. Podotýká, že jim začali říkat Skleník nebo Orchestrion. „Dodnes všichni cítíme při cestování ty následky, a ještě dlouho je cítit budeme. Když nejsou prostředky na nákup nových vozidel, tak nehrozí, že by ty naše staré vyhrkané 810ky něco rozumného v dohledné době nahradilo,”uvedl dále publicista a pokračoval, že vnímá postesky lidí, kteří říkají: „Kdo slaboduchý vymyslel tyhle vozy, vždyť se tam nedá sedět, v létě je tam horko, vyvětrat se nedá, drcá to. Dnes už těžko cestujícím můžeme vysvětlit, že to vlastně původně mělo být úplně jinak,” pokračoval Rostislav Kolmačka.  

V Letohradě byly motoráky nasazovány do provozu, jejich provoz byl ukončen v roce 1997 nařízením z vyšších míst. Motorové vozy nevydržely zátěž, byly odstaveny a už se nepoužívaly.