foto: Pixabay.com / free for commercial use //Ilustrativní
Pozitivní trend. Počet usmrcených na železnici se snižuje. Cesta k bezpečnějšímu železničnímu provozu je dlouhá a plná výzev, avšak s pozitivním výhledem. Cílem je skok pod vlak minimalizovat.
Od 1. ledna 2025 začne výhradní provoz evropského zabezpečovače ETCS na vybraných částech některých železničních koridorů v ČR. Ladění systému na vybraných úsecích české železnice běží naplno a je třeba se soustředit na maximální koordinaci příprav. Účastníci setkání Bezpečnostní komise MD též detailně prodiskutovali meziroční srovnání bezpečnostních parametrů na tratích v ČR, pozitivním trendem je především pokles počtu usmrcených na železnici a pokles úhrnu hmotných škod v meziročním srovnání. Taktéž se daří odstraňovat problematická místa na české železnici, což usnadňuje práci strojvůdcům. Skok pod vlak často bývá fatální.
Skok pod vlak. Počet zemřelých osob klesá
„Pozitivním zjištěním v meziročním srovnání na síti Správy železnic z let 2022 a 2023 je fakt, že klesá počet zemřelých osob. Každý lidský život je nenahraditelný, takže dalšímu zvyšování bezpečnosti či například snižování počtu zraněných osob budeme i nadále věnovat pozornost. V porovnání let 2022 a 2023 klesá počet projetí návěstí Stůj. Zde by dalšímu zlepšení mohlo pomoci i dohodnuté pokračování odstraňování problematických míst s opakovanými projetími v koordinaci Drážního úřadu a Správy železnic,“ říká ministr dopravy Martin Kupka.
Počet mimořádných událostí s jízdami drážních vozidel kolem návěstidel s návěstí zakazující jízdu od roku 2018 do konce roku 2022 stoupal, největší nárůst byl v roce 2021, a to o 24 případů. V roce 2023 evidujeme pokles o 44 MU, což je o 25 % méně MU než za rok 2022.
Nejvyšší počet usmrcených osob jsou lidé, kteří jednali skokem pod vlak v sebevražedném úmyslu, nejvíce jich z celkového počtu bylo v letech 2022 (216 z 239) a 2019 (211 z 241). Ostatní usmrcené osoby představují v přibližně 90 % osoby usmrcené při střetnutí na železničních přejezdech.
Nejvyšší počet zraněných osob byl v roce 2020 (276), následuje loňský rok 2023 (226) a rok 2021 (225). Z celkových počtů představují osoby, které jednaly v sebevražedném úmyslu 12 %, při střetnutí na přejezdech a při vstupech do kolejiště v místech veřejnosti nepřístupných představují dalších přibližně 65 %.
Skok pod vlak je často jistou smrtí, varuje psycholog
Co se týká sebevražd, skok pod vlak je často jistou smrtí. „Tento způsob si volí často lidé, kteří chtějí definitivně ukončit život,“ říká psycholožka Daniela Dudová. Jak dodává, skok pod vlak je jistou smrtí. „Buď se potýkají s vážnými psychickými potížemi, nebo se dostali do situace, kde nevidí žádné východisko. Zde nejde o demonstrativní sebevraždu čili ‚volání o pomoc‘. Skok pod vlak je v tomto případě bohužel sázka na jistotu.“
Sebevraždy na železnici
K nejvyšším škodám došlo v roce 2022 (792 mil. Kč). V loňském roce eviduje Správa železnic škody ve výši 558 mil. Kč.
Nejvyšší podíl škod dosahují škody z mimořádných událostí uzavřených s odpovědností dopravců (průměrně 58 %), druhý nejvyšší podíl jsou škody s odpovědností cizích (třetích) osob (průměrně 34 %). Správa železnic se z hlediska odpovědnosti podílí na škodách průměrně 8%.
Průběžně se plní úkol z předchozích Bezpečnostních komisí, kdy Drážní úřad postupně provádí státní dozory v lokalitách s nadprůměrným počtem průjezdu návěsti „Stůj“, V loňském roce se šetření konalo v Poříčanech a Praze-Libni, letos byl zatím provedený státní dozor v Brně. V případě potřeby budou na základě analýzy Správy železnic určeny ke kontrole další místa.
K dalšímu zvýšení bezpečnosti by mohlo pomoci i využívání analýzy faktorů ke vzniku nedovolených jízd drážních vozidel z pera Centra dopravního výzkumu. Strojvůdci zde např. uvidí mapu míst s nedovolenými jízdami, takže se dozví o místech, kde se často chybuje.
Zdroj: Správa železnic; Ministerstvo dopravy ČR