Sedmdesát tun historie: Jak Žehličky formovaly české lokálky

S tvarově nezaměnitelným profilem a retro designem si Žehličky vydobyly mezi lokomotivami jedinečné postavení. Navržené pro posun i osobní dopravu, byly zkonstruovány v Plzni a od roku 1973 patří k charakteristickým strojům jihočeských lokálek. Jaký je jejich příběh a technické pozadí?

Historie výroby a účel Žehličky

V roce 1973 vzniklo šest lokomotiv řady E 426.0 (nyní označených jako řada 113) v plzeňské Škodovce. Tyto čtyřnápravové lokomotivy, určené pro jihočeské lokální dráhy s napětím 1 500 V, dostaly přezdívku „Žehličky“ díky svému tvaru. Záměrem Československých státních drah (ČSD) bylo nahradit předválečné lokomotivy řad E 423.0 a E 424.0.

 

Lokomotiva z předchozího tweetu je opravdu "lego", obrázek lokomotivy, které se říká "žehlička", posílám nyní - to je ta "E 457...". pic.twitter.com/8GRLcBDwZO

— Dispečer železniční (@DispecerZ) January 22, 2020

 

 

Po objednávce vznikla série kapotových lokomotiv odvozených od řady E 458.0 (později řady 110), jejichž design zahrnoval dvounápravové podvozky, vyvýšenou kabinu a jeden polopantograf. Tyto lokomotivy okamžitě zamířily na jih, kde sloužily na tratích z Tábora do Bechyně a na trase z Vyššího Brodu k Lipnu.

Technické parametry a vývoj Žehliček

Žehličky pohání čtyři trakční elektromotory – pro každé dvojkolí jeden. Jejich motory byly původně trvale řazeny do série, což omezovalo výkon a rychlost na 50 km/h. Díky rekonstrukci nyní mohou tři z těchto lokomotiv dosahovat výkonu i rychlosti srovnatelné s řadou 110, a to i na elektrizovaných tratích s napětím 3 000 V. Na jihočeské „Bechyňce“ však této rychlosti nedosahují kvůli specifickým podmínkám trati.

Nasazení v osobní dopravě a retro nátěry

Žehličky byly konstruovány pro posun, ale díky zařízení na elektrické vytápění vozů je ČSD využívaly i pro osobní dopravu. Po nasazení na trati postupně nahradily starší lokomotivy a byly v provozu spolu s řadou 100 z padesátých let. Tyto „Malé Bobiny“ nakonec sloužily pouze jako záložní, zatímco Žehličky převzaly osobní dopravu. V roce 2019 prošel stroj 113.001 renovací v přerovském závodě DPOV a obdržel retro nátěr v kombinaci oranžové a krémové barvy. Lokomotiva 113.002 se dočkala zeleno-krémového retro nátěru s oranžovými pruhy, což evokuje její původní označení E 426.0.

Současné využití a nástup motorových jednotek RegioNova

V roce 2011 došlo k přechodnému nasazení motorových jednotek RegioNova řady 814 na „Bechyňce“. Ačkoliv byly tyto jednotky provozně úsporné, kvůli jejich špatným trakčním vlastnostem se elektrické Žehličky do provozu vrátily v roce 2013. Po dalších změnách jízdního řádu se znovu stabilně objevují na trati od roku 2020, nyní se soupravami s vozy řady Btn z roku 1997, což přináší cestujícím větší komfort.

Žehličky řady 113 představují důležitý milník v historii československých a českých železnic. I po padesáti letech zůstávají symbolem technického pokroku své doby a stále věrně slouží na jihočeských tratích, kde se spojují s historickým odkazem i současnými potřebami osobní dopravy.

ETCS a konec Žehliček 

„Lokomotivy řady 163 a 210 v příštím jízdním řádu už nebudou turnusovány a poslouží jen jako záloha a výpomoc při zvláštních akcích. Například jihočeská řada 210 bude do září nahrazena nově dodanou pěticí RegioPanterů. Staré lokomotivy pak poslouží už jen na záloze v Českých Budějovicích a v Plzni a také např. při zajištění dopravy účastníků hromadných akcí na lipenské lokálce a při podobných mimořádných výkonech," říká Petr Šťáhlavský k osudu Pershingů a Žehliček v srpnu pro Denik.cz  s tím, že konec těchto starších lokomotiv je navázán na modernizaci tratí a zavádění ETCS. 

Zdroj: Železničář