Rozporuplné postoje obyvatel dotčených obcí okolo výstavby VRT. Bazgier popisuje rozjitřené nálady

Výstavba vysokorychlostních tratí budí emoce. Jen úsek z Prahy do Brna se dotýká 97 obcí. Jak se k tomu staví jejich obyvatelé?

Jakub Bazgier, ředitel Stavební správy vysokorychlostních tratí, hovoří v rozhovoru pro server Silnice a Železnice o budoucnosti vysokorychlostní železnice (VRT) v České republice. Podle něj je zaznamenán rostoucí zájem veřejnosti o tyto moderní dopravní projekty, které mají potenciál významně změnit způsob, jakým cestujeme jak v rámci České republiky, tak i do zahraničí.

Bazgier zdůrazňuje, že záměr vybudovat vysokorychlostní železnice má širší společenský dosah. Je klíčové aktivně komunikovat s veřejností a poskytovat jí co nejvíce informací, tak jak činí Správa železnic, (SŽ).

Průzkumy také ukazují, že většina Čechů chápe smysl výstavby vysokorychlostních tratí a vnímá je jako krok vpřed ve vývoji dopravy. Bazgier podotýká, že zejména lidé s vyšším vzděláním oceňují potenciál zrychlení cestování doma i v zahraničí.

Je evidentní, že od doby, kdy ředitel převzal svou funkci letos v únoru, se o tématu VRT začalo více mluvit. Tento dojem pramení z jeho aktivní účasti na různých veřejných setkáních a prezentacích pro média. „Znamená to v průměru až 10 prezentací a setkání pro veřejnost měsíčně. I když to na náš tým klade velké nároky, má to smysl. Budeme v tom pokračovat,“ uvedl v rozhovoru a dodal, že se snaží zapojit co nejvíce subjektů. Zmínil například místní samosprávy nebo širokou veřejnost.

Pro ilustraci lze uvést, že například jen úsek z Prahy do Brna se dotýká 97 obcí. Otázkou je, jak se k výstavbě staví jejich obyvatelé. „Některé jsou principiálně proti, jiné chtějí vyjednávat. Snažíme se vždy nabízet taková řešení, která trať zasadí do daného území, aniž by působila zbytečně robustně, a diskutovat se všemi dotčenými obcemi, hledat společně s nimi optimální řešení detailů vedení trati v okolí jejich obcí,“ podotkl.

Je potřeba si uvědomit, že jízdní řády vysokorychlostních tratí by měly začít platit v okamžiku, kdy budou dané úseky dostavěny. Aktuálně jsou nejdále na severní a jižní Moravě, kde probíhá příprava terminálů a projektová dokumentace. Bazgier zdůrazňuje, že ceny stavby kilometru VRT se odhadují kolem 800 milionů korun. Nicméně data jsou podrobeny revizi ze zahraničí, aby byla co nejpřesnější a konkurenceschopné. „Nemělo by se stát, že bychom u nás například stavěli zásadně dráž,“ zdůraznil.

Spolupráce se zahraničím je klíčová

Bazgier také hovoří o zahraničních zkušenostech, které jsou pro přípravu VRT důležité. Spolupráce s francouzskými kolegy umožňuje přenést do českého prostředí nové poznatky a zkušenosti, což napomáhá efektivnímu plánování a stavbě. Zároveň se snaží zajistit, aby výstavba VRT byla pro české dodavatele zajímavou příležitostí.

Chvíli se zastavil i u možných benefitů. Mezi ně řadí zkrácení dojezdových časů a zvýšení komfortu.  „To povede k rozvoji lokalit, které se stanou snadněji dostupnými. Pokud se podaří zařadit mezi předpokládané uzly i Ústí nad Labem, bude to odtud půl hodiny do Prahy stejně jako do Drážďan. Klademe velký důraz i na prostupnost mezi VRT a modernizovanými konvenčními tratěmi. To znamená, že se celkově zlepší dopravní obslužnost, nejen spojení největších aglomerací,“ uvádí některé z nich. Neméně významný je i přínos environmentální. Rychlá železnice uleví přetíženým dálnicím.

„Jak přesně bude doprava po vysokorychlostních tratích vypadat, to už ale bude věcí jednotlivých dopravců. My jim nemůžeme říkat, jaké soupravy mají nakoupit, kolik spojů vypravit. Ale připravovat by se už rozhodně měli,“ zdůraznil.

Závěrem uvedl, že jako cestující má Bazgier bohaté zkušenosti s vysokorychlostní železnicí a popisuje ji jako velmi komfortní a efektivní způsob cestování. S očekáváním se těší na den, kdy si cestující i v České republice budou moci vychutnat rychlost a pohodlí VRT.

Zdroj: Silnice a železnice