„Revizor si vymyslel čas kontroly!“ tvrdí žena. Pokutu musela zaplatit i s lístkem, DPP důkazy ignoruje

Představte si, že máte v telefonu platnou jízdenku, ale revizor si prostě ‚vymyslí‘ jiný čas kontroly, aby vás mohl pokutovat. Přesně to se stalo mladé ženě v pražském metru. Přestože žena doložila důkazy včetně výpisů hovorů a přesných časů odchdů z práce, DPP se s ní nemazal. Stížnost smetl ze stolu a slepě se postavil za svého zaměstnance.

Revizorova past: Když platný lístek nestačí

Nedávno jsme informovali o příběhu cestující z pražského metra, která se stala obětí neprávem udělené pokuty, ačkoliv měla platnou SMS jízdenku. Tento případ přesně ilustruje, proč v Česku vznikla nová funkce Ombudsmana cestujících.

Co se stalo si před vstupem do metra zakoupila SMS jízdenku. Během cesty na nástupiště přijala urgentní hovor od lékaře. Revizor na nástupišti vyčkal, až hovor dokončí, a poté ji zkontroloval. Přestože jízdenka byla v čase kontroly platná a revizor ji v systému dvakrát ověřil, následně své tvrzení otočil. Začal tvrdit, že ji oslovil už v čase 15:38, kdy jízdenka ještě neplatila, což žena odmítá jako fyzicky nemožné.

„Byla jsem asi na dvou místech najednou,“ brání se cestující

Mladá paní se následně obrátila na Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) s oficiální stížností, kterou naši redakci dala k  k dispozici. Ve své námitce argumentuje především logickými, časovými a faktickými rozpory. V její stížnosti poukazuje na fyzickou nemožnost. Prokazuje, že v 15:35:49 se teprve odpojovala od sítě v kanceláři, takže v 15:38 nemohla být fyzicky dole na nástupišti metra Malostranská. Revizor totiž tvrdil, že ji oslovil v 15.38 dole na nástupišti, ale žena tvrdí, že dolů na nástupiště sjela až v 15.41. A dokládá to hovorem.

Důkazy na stole: Výpis hovorů, svědek i čas odpojení ze sítě

„Pokud by byla pravda to, co tvrdí revizor, musela bych zahájit hovor až dvě minuty po jeho údajném oslovení. On ale zároveň tvrdí, že jsem už byla dole a telefonovala v 15.38, čili už si sám protiřečí. To přece nedává žádný smysl,“ říká žena, která dodává, že se s revizorem na místě handrkovali minimálně dvacet minut. I z tohoto důvodu je podle ní vyloučeno, aby v 15:40 byla už pryč a mohla tedy hovor zahájit na jiném místě. “Prostě nechápu, tvrdí, že v 15.38 mě potkal a já telefonala, a já mám důkaz, že jsem hovor zahájila až 15.40, ale s revizorem to nehne,” soptí.

Verdikt DPP: Kamery nás nezajímají, revizor má pravdu

Ve stížnosti dále upozorňuje na další logický rozpor v postupu revizora. „Pokud by bylo jeho tvrzení pravdivé, proč by vůbec prováděl oba ověřovací kroky, když od počátku věděl, že přijatá jízdenka z 15:40 ho ‚přeci vůbec nezajímá‘?“ ptá se ve snížnosti. Revizor jí totiž nejprve zkontroloval jízdenku v telefonu, která byla platná, následně si její platnost ověřil i ve svém zařízení – rovněž s kladným výsledkem. V obou případech přitom jasně viděl čas jízdenky, který mu zpočátku nevadil. Teprve následně se rozhodl tvrdit, že ženu oslovil už v 15:38, jízdenka byla platná od 15.40.

Žena ve své stížnosti výslovně žádala také o prověření kamerových záznamů, které by jednoznačně potvrdily skutečný čas jejího příchodu na nástupiště. Ale ani to se podle ní neudálo.

„Důkazy z mé strany (čas odeslání dokumentu, důkaz o odpojení ze sítě, čas odeslání SMSjízdenky a čas její platnosti, důkazy o telefonickém hovoru, svědkové v práci a na hovoru, logické nesrovnalosti– jak jsem si mohla poslat před revizorem jízdenku s telefonem u ucha + proč revizor hned nezpochybnil čas přijaté SMS) převažují nad subjektivním a nepravdivým tvrzením revizora, jehož časová osa je logicky a fyzicky neudržitelná a neprokazatelná,” apeluje ve stížnosti žena.

Případ mladé ženy z pražského metra tak není jen osobním sporem mezi cestující a revizorem. Otevírá širší otázku, jak jsou podobné stížnosti posuzovány, nakolik se skutečně pracuje s důkazy a zda má cestující v nerovném postavení vůči dopravnímu podniku reálnou šanci se bránit.