foto: kudyznudy.cz /Hurvínek
Další legendární železniční vozidlo, které se pohybovalo na československé trati je M 131.1. Přezdívalo se mu Hurvínek, nebo také méně poeticky „splašená bedna“. Tento vůz byl v plném provozu přes 40 let.
Po druhé světové válce chyběla v Československu spolehlivá kolejová vozidla. V roce 1946 se proto ministerstvo dopravy obrátilo na tehdy znárodněnou továrnu Tatra Kopřivnice. Požadavek byl jasný, vývoj a následná výroba nového standardního motorového vozu určeného pro vedlejší tratě.
První prototyp nové řady vagonů, který nesl označení M 131.1, vyjel do zkušebního provozu o dva roky později. Následující rok byly vychytávány drobné technické problémy, a nakonec byla zahájeny i sériová výroba. Ta byla nejdříve částečně, a pak kompletně, převedena do Studénky. Mezi lety 1948-1951 a 1954-1956 bylo vyrobeno celkem 549 vozů řady M 131.1.
Vůz disponoval dieselovým motorem Tatra T 301, který umožňoval výkon 114 kW. Tento motor se mimochodem používal i v automobilech Tatra 111. Hmotnost prázdného vozu byla 16,6 tun a maximální hmotnost byla stanovena na 21 tun. Hurvínek nabízel 48 míst k sezení a mohl dosáhnout maximální rychlosti 60 km/hod.
Hurvínek byl zařazen původně do vozů třetí třídy, po změně značení se z něj stal vůz druhé třídy. Sedělo se v něm na dřevěných lavicích. Protože v tomto voze bylo nezávislé topení na naftu, se kterou se v té době poměrně šetřilo, často se ve voze netopilo. V zimě tak byla jízda pro cestující ne úplně příjemným zážitkem. Přesto právě na tyto vozy řada lidí s nostalgií vzpomínala.
Vozy řady M 131.1 patřili mezi ty nejspolehlivější. Hlavním důvodem bylo tom že motor, který byl chlazený vzduchem, potřeboval jen minimální údržbu. Právě tato řada vozidel byla v jeden čas i nejpočetnějším typem hnacích vozidel v Československu.
Z plného provozu byly Hurvínci vyřazeni v roce 1983. Zajímavostí je, že v roce 1973 byl jeden Hurvínek převezen na Kubu, kde jezdil dalších 10 let.