foto: click-mallorca.com/Ferrocarril de Sóller
Pod termínem Ferrocarril de Sóller se ukrývá meziměstská úzkokolejka vedoucí přes pomerančové háje, viadukty a početné tunely. Od roku 1912 spojuje metropoli Palma de Mallorca s městečkem Sóller na severozápadě španělského ostrova Mallorca.
Turisty po trati vozí historický elektrický vláček nejdřív přes ovocné pláně, pak po horách, zkrátka tou nejkrásnější, jiným dopravním prostředkem nedosažitelnou krajinou. Celá cesta se nese v nostalgické atmosféře – vagony se stejně jako před 100 lety v některých úsecích kývají natolik, že se pasažéři sotva udrží na dřevěných sedačkách.
Vlak se dává do pohybu po trojitém zazvonění zvonu na zdi nádraží Palma de Mallorca a klidným tempem míří do první zastávky, malebné stanice Bunyola na úpatí hor. Cesta k ní díky výhledům na pomerančové sady, olivovníkové háje a pohoří uteče jak mávnutím proutku. V Bunyole, stanici jak z filmu natočeném počátkem 20. století, končí klidná rovina, hned za ní vlak vjíždí do Velkého tunelu (Túnel Major) o délce necelých 3 kilometrů. Cestou na Sóllér se trať ubírá do pohoří Tramuntana a vede celkem 13 tunely. Mezi nimi se nabízí výhled na horské krajiny plné strmých svahů a údolí. Podél celého severozápadního pobřeží Mallorky se táhne vápencové pohoří, zapsané od roku 2011 na seznamu Světového dědictví UNESCO, jehož nejvyšší vrchol Pujg Major dosahuje nadmořské výšky 1445 m. Během stoupání na Sóller musí vlak na délce pouhých 7 km zvládnout stoupání 199 m.
Několik kilometrů za tunelem směrem na Sóller vítá cestující vyhlídková zastávka Mirador Pujol deʼn Banya. Po pohledu na romantická údolí a horskou krajinu nepřekvapí, že zastávka vznikla již v roce 1912 jako turistický cíl. Když uplyne čtvrthodinová pauza a projede spoj v protisměru, pokračuje souprava po viaduktu Cinc-Ponts nad hlubokým údolím, nejpůsobivější technickou stavbou sollerské železnice. Čítá celkem pět oblouků o průměru 8 metrů, skrz které valí divoký horský proud Monreals. V posledním tunelu Cinc-cents vlak překvapí otočkou o 180° a zamíří konečně do svého cíle – na nádraží Sóller.
Na železnici se začalo pracovat v roce 1911 díky ziskům z obchodu s pomeranči a citrony, který v té době vzkvétal. Proto se někdy setkáváme s názvem Orange Express.
Tagy