foto: ČD Nostalgie /Papírák
Ikonický vůz první třídy Aa, kterému se přezdívalo Papírák. Na přelomu 60. a 70. let minulého století se jako součást Západního expresu dostal i za železnou oponu.
V roce 1958 z vagonky na pražském Smíchově postupně vyjelo sto kusů prvotřídových vozů přezdívaných Papírák.
Luxus vyráběný v srdci Československa
Ty měly kapacitu 48 osob a mohly jezdit rychlostí až 140 kilometrů za hodinu. Papírákům předcházela výroba vozů z řad ABa a Ba v letech 1951 a 1952. Vozy s označením B byly určeny pro druhou třídu a vozy s označením AB byly kombinací první a druhé třídy, jak uvádí web Vagony.cz. Po vyřazení z běžné provozu, byly některé vozy přestavěny a využity pro jiné účely, například jako nářaďové, nebo stavební.
Všechny vozy třídy Aa byly vyráběné v již zmiňované Vagonce Tatra Smíchov. Ta byla předtím známá jako Ringhofferovy závody na Smíchově a již v této době za sebou měla bohatou historii sahající ještě před vznik první republiky. V 60. letech se mimo jiné stala největším vývozcem tramvají na světě, jak uvádí článek webu Aktualne.cz. Tomu vděčila především dnes již ikonickému modelu T3, který byl vyvážen do velké části zemí východního bloku, jako byly Sovětský svaz nebo Rumunsko.
Firma se po přelomu tisíciletí nejdříve přesunula pod značkou Siemens na Zličín, v roce 2011 však kompletně zanikla. Z ikonických továren tak dnes zbylo jen jejich průčelí a zbytek prostor byl nahrazen nákupním centrem.
Z Prahy do Paříže skrze železnou oponu
Tramvajové vozy však nebyly jedinými dopravními prostředky ze smíchovské Vagonky, které se podívaly za hranice Československa. Právě zmiňované Papíráky byly v letech 1968 až 1971 zařazeny v Západním expresu, jak píše web Cdnostalgie.cz. Ten v té době jako jeden z mála pravidelných spojů jezdil za železnou oponu na trase Praha - Paříž.
Cesta Papírákem v první třídě do Paříže se tak může na první pohled zdát jako nezapomenutelný výlet, nebo i možnost, jak v té době emigrovat za hranice. Je ale zřejmé, že získat povolení k této cestě nebylo vůbec jednoduché. Jak zmiňuje web České televize, k vycestování na Západ byla potřeba výjezdní doložka a devizový příslib, na které se čekalo dlouhou dobu a jejich udělení nebylo žádnou jistotou. K ověření všech náležitostí měl vlak předepsaný čas na prohlídku, jak na československé, tak na německé části hranice. Cesta Západním expresem za hranice, tak byla spíše možností pro hrstku vyvolených, než běžným zážitkem.