EU version

Největší zakázka v historii města u ledu, DPO ticho po pěšině. Proč Ostrava tají důvody zrušení tendru na tramvaje?

Největší zakázka v historii města u ledu, DPO ticho po pěšině. Proč Ostrava tají důvody zrušení tendru na tramvaje?
foto: Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0/tramvaj v Ostravě (ilustrační foto)
02 / 02 / 2026

Dopravní podnik Ostrava tají detaily o zrušení tendru na nákup až 25 nových velkokapacitních tramvajích. Přestože se jedná o jednu z největších zakázek v historii města, DPO zrušení tendru doposud ani veřejně neoznámil.

Postup DPO u jednoho z největších tendrů v historii města je zahalen tajemstvím. Přestože byla zrušena veřejná zakázka, díky níž měla Ostrava získat dlouho očekávané nové tramvaje, DPO ke svému postupu nezveřejnilo žádnou tiskovou zprávu a na přímé novinářské dotazy odpovědělo pouze jednou větou. Redakci RAILTARGET zrušení tendru v první fázi potvrdil jen Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který příslušnou zakázku řešil. Bez jeho zprávy by veřejnost možná ještě dlouho žila v nevědomosti.

U jiných projektů je komunikace DPO otevřená. V případě zrušeného tendru DPO mlčí 

Právě zmiňované mlčení je na celé kauze zarážející. DPO dlouhodobě ukazuje, že v oblasti komunikace umí být aktivní, rychlý a otevřený, jako například při oznámení dalšího kroku k dostavbě tramvajové tratě v Porubě. Podnik tehdy publikoval tiskovou zprávu během několika dnů a detailně informoval o tom, že projekt postupuje do fáze posuzování vlivů na životní prostředí. Stejně transparentně DPO komunikoval i podpis smlouvy na instalaci modernějšího a bezpečnějšího systému do tramvají v Ostravě. V obou případech šlo o pozitivní zprávy, které zapadaly do dlouhodobé strategie modernizace dopravy ve městě.

V případě zrušení tendru na až 25 velkokapacitních tramvají ale nastalo ticho. Na oficiálních webových stránkách Dopravního podniku Ostrava se dodnes neobjevila žádná informace o tom, že zadávací řízení bylo znovu zrušeno. Přitom se nejednalo o marginální zakázku, ale o jeden z největších nákupů v historii podniku, který měl mít zásadní dopad na budoucí podobu tramvajové dopravy v Ostravě i na hospodaření společnosti v následujících letech.

Právě tento kontrast vyvolává otázky. Proč podnik, který jinak dokáže o investicích a technických novinkách komunikovat velmi otevřeně, v tomto případě volí strategii mlčení? Proč nebyla zveřejněna alespoň základní informace o tom, že řízení bylo zrušeno, a z jakých obecných důvodů k tomu došlo?

DPO zaslalo vyjádření, které nic nevysvětluje

Jediné oficiální vyjádření, které se k celé věci podařilo získat, poskytla tisková mluvčí DPO Tereza Šnoblová: „Veřejná zakázka byla ve stavu, kdy by její pokračování vedlo k neúměrnému prodloužení celého řízení.” Další detaily však DPO sdělovat nechtěl a mluvčí vzkázala, že záležitost nebude dále komentovat.

Takto stručné a obecné vysvětlení ale v případě zakázky tohoto rozsahu logicky nestačí. Neodpovídá na otázky, co konkrétně ono „neúměrné prodloužení“ znamenalo, zda šlo o právní spory, změny zadávacích podmínek, námitky uchazečů nebo interní rozhodnutí zadavatele. Stejně tak zůstává nejasné, kdo o zrušení rozhodl, jaké budou další kroky podniku a zda se připravuje nové výběrové řízení, případně v jakém časovém horizontu.

Mlčení DPO škodí jeho reputaci

Výsledkem je situace, kdy se do veřejného prostoru dostávají spekulace, které by bylo možné jednoduše eliminovat otevřenou a věcnou komunikací. Mlčení u takto významné zakázky nechrání DPO před kritikou, naopak ji zesiluje. Vytváří dojem, že se něco skrývá, i když to tak ve skutečnosti vůbec být nemusí.

Pokud chce podnik dlouhodobě vystupovat jako moderní, profesionální a důvěryhodný správce veřejných prostředků, měl by stejný standard otevřenosti uplatňovat nejen u pozitivních zpráv, ale i u rozhodnutí, která jsou problematická nebo kontroverzní. 

Tagy