Největší československá železniční nehoda. Výhybkář se snažil dohnat vlak i na kole

Dnes si připomínáme smutné výročí nejtragičtější železniční nehody v československé historii – srážky vlaků u Stéblové.

Co se stalo?

14.listopadu 1960 v podvečerních hodinách na trati Pardubice – Hradec Králové (dnes označena jako Trať 031), přibližně 1 500 metrů od stanice Stéblová směrem na Pardubice, došlo k tragické čelní srážce dvou osobních vlaků. Osobní vlak 608, jedoucí z Liberce do Pardubic, se srazil s vlakem 653, který jel z Pardubic do Hradce Králové. Srážka byla následována požárem, když žhavé uhlí vysypané z parní lokomotivy vlaku 608 zapálilo naftu unikající z motorového vozu vlaku 653.

Bilance tragédie u zastávky Stéblová

Celkem 118 mrtvých a 110 zraněných, některé zdroje uvádějí 110 mrtvých a 106 zraněných. Viníky nehody byli označeni členové vlaku 608, kteří vyjeli ze stanice Stéblová bez povolení výpravčího. Projeli kolem návěsti „Stůj!“ a pokračovali v jízdě na trať. Všichni zodpovědní byli odsouzeni k několikaletým trestům odnětí svobody.

Však média pod kontrolou komunistického režimu o této tragédii informovala pouze stručně, aby nepoškodila pověst socialistického zřízení. Informace o nehodě byly tedy velmi omezené, a to i v souvislosti s dalšími podobnými tragédiemi, které se v té době odehrály v socialistických zemích.

Podrobnosti k nehodě u Stéblové

Osobní vlak 608, který jel z Liberce přes Hradec Králové do Pardubic, byl tažen parní lokomotivou depa Hradec Králové 354.7128. Osobní vlak 653, který jel z Pardubic do Hradce Králové, byl tažen motorovým vozem M 131.1272, za nímž následovaly čtyři osobní vozy. Ve vlaku byli jeden strojvedoucí a vlak doprovázeli vlakvedoucí a průvodčí.

Co vedlo k tragédii?

Přesný průběh událostí ve stanici Stéblová nebyl nikdy objasněn, ale je klíčový pro zjištění příčiny nehody.

„Ze zadního vozu vystoupil starší průvodčí, z jednoho z prostředních vozů mladší průvodčí. Starší průvodčí pak údajně zahlédl u dopravní kanceláře zelené světlo, které mělo signalizovat „povolení k odjezdu“ a pak „odjezd“ (později změnil výpověď s tím, že viděl jen mihnutí zeleného světla). Tuto návěst předal mladšímu průvodčímu a zavolal: „Nastupte, dává odjezd!“ Protože byla tma, a navíc hustá mlha s viditelností jen asi 50 metrů, nebyl schopen identifikovat, zda světlo opravdu pochází od výpravčího – ten se však zrovna nacházel v dopravní kanceláři,“ popisují na facebookových stránkách města Pardubic.

Oba vlaky se měly na jednokolejné trati křižovat ve stanici Stéblová, která byla vybavena mechanickým zabezpečovacím zařízením s ústředním stavědlem a mechanickými vjezdovými a odjezdovými návěstidly. Přesto došlo k nepochopení signalizace a vlak 608 vyjel, i když neměl.

„Mladší průvodčí, přestože světlo neviděl, předal návěst lokomotivě. Návěst k odjezdu převzal také vlakvedoucí ve služebním voze, přestože on sám pravděpodobně žádné zelené světlo neviděl. Někteří cestující rovněž později uvedli, že zahlédli zelené světlo, ale nebyli si zcela jisti. Původ zeleného světla (pokud opravdu nějaké bylo) nebyl nikdy zjištěn, mohlo pocházet ze svítilny mladšího průvodčího, která měla barevné filtry včetně zelené, méně pravděpodobná je možnost cestujícího se svítilnou, cyklisty nebo svítilny některého výhybkáře (ti však u sebe svítilny neměli),“ popisují dále s tím, že strojvedoucí (přestože ani on zelené světlo neviděl) po opakovaném zavolání „odjezd“ rozjel vlak," líčí drama na kolejích. 

„Topič právě přikládal do kotle a hlásil nedostatek vody, takže si nevšiml odjezdového návěstidla v poloze „Stůj“, přestože to bylo jeho povinností. Rovněž vlakvedoucí nesledoval odjezdové návěstidlo, ani polohu výhybky č. 1 (postavené pro vlak 653 do odbočky na 2. kolej), kterou vlak při odjezdu „rozřízl“. Vlakvedoucí si vzpomněl, že ve Stéblové se má vlak 608 křižovat s protijedoucím vlakem 653, ale domníval se, že křižování bylo přeloženo do stanice Rosice nad Labem. Když výpravčí uviděl, že se vlak 608 rozjíždí, vyběhl z kanceláře a začal mu svítilnou i pískáním na dvě píšťalky dávat návěst „stůj, zastavte všemi prostředky“.

Návěsti dávané vlaku ze stanice měl sledovat starší průvodčí, ten však místo toho kontroloval jízdenky. Jeden z výhybkářů se snažil dohnat vlak na kole, ale neúspěšně. Výpravčí se ještě pokusil telefonicky spojit se stanovištěm č. 10, které mělo na starosti obsluhu závor na přejezdu mezi Stéblovou a Semtínem, a požádat ho o zastavení vlaku 653, ale strážník tratě zvedl telefon až po průjezdu tohoto vlaku. Pak výhybkář ve Stéblové informoval výpravčího ze stanoviště č. 1 (na pardubickém zhlaví), že vlak 608 projel,“ popisují dramatickou tragickou událost.

Důsledky pro železniční dopravu

Nehoda u Stéblové měla nejen tragické lidské následky, ale i velký dopad na bezpečnostní opatření v železniční dopravě. Po této události byly provedeny zásadní změny v pravidlech a kontrolách železniční dopravy. Zavedly se přísnější bezpečnostní postupy, aby se předešlo podobným tragédiím v budoucnosti.

Výsledky vyšetřování ukázaly, že za nehodu byli zodpovědní strojvedoucí vlaku 608, kteří nedodrželi předpisy, a to i přes několikeré varování. Byli odsouzeni k trestům odnětí svobody, což ještě více ukázalo na závažnost tohoto neštěstí.

Dnes, více než šedesát let po této tragické události, si stále připomínáme nehody, které nás v minulosti zasáhly. U Stéblové zůstává vzpomínka na to, jak malé chyby a nedorozumění mohou vést k obrovským ztrátám a změnám, které se nikdy nevymažou z paměti národa. I když jsou železniční nehody vzácné, nikdy bychom neměli zapomenout na tyto události, které nám připomínají, jak důležitá je bezpečnost ve všech oblastech veřejné dopravy.

 

Zdroj: Město Pardubice; ČD