_(geograph-1679880)_2.jpg)
foto: Wikimedia Commons / Public Domain /Lokomotiva na London Necropolis Railway v posledním desetiletí provozu
Železniční trať Brookwood Necropolis Railway byla nejstrašidelnějším vlakovým spojem v britské historii, ale zároveň plnila nezbytné lidské poslání: převáželi se po ní mrtví na hřbitov.
Nedávno jsme psali článek o pohřebním vlaku Abrahama Lincolna. Pohřební vlaky totiž nesloužily jen pro známé osobnosti. Prozkoumali jsme nyní jeden ne úplně tradiční vlakový spoj. Řeč je o železniční trati Brookwood Necropolis Railway, kterou lze považovat za nejstrašidelnější a nejpodivnější v britských dějinách. Nebyly tam žádné kufry. Náklad sestával z rakví. Rakve obsahující mrtvoly.
Psali jsme
Byl to vlak plný smutku – a dnes je prý plný duchů. Pohřební vlak s rakví Abrahama Lincolna se stal nejdelším pohřebním průvodem v …
Brookwood Necropolis Railway: Vyjížděl na trať 90 let
Podle zpravodajského serveru BBC NEWS téměř 90 let vyjížděl každý den vlak po této trati z Londýna a ještě téhož dne se vracel zpět. Odjížděl ze zastávky nedaleko Waterloo, která byla vybudována speciálně pro něj a jeho pasažéry. Trať v délce 37 kilometrů ujel bez zastávky za 40 minut. Cestou na místo určení mohli cestující sledovat malebnou krajinu Westminsteru, Richmond Parku a Hampton Courtu. Trať byla vybrána záměrně pro její malebnou, utěšující scenérii.
Psali jsme
Golden Arrow alebo Zlatý šíp bol výnimočný vlak, ktorý pozostával z dvoch vlakov. Jeden prepravoval cestujúcich z Londýna do Doveru a druhý…
Pohřební vlak: Živí i mrtví cestující
Nutno totiž zmínit, že ve vlaku byli i živí cestující. A ti skutečně potřebovali pohlazení po duši, protože se nejednalo o běžný vlakový spoj. Mnozí z pasažérů byli truchlícími pozůstalými – a ti ostatní byli jejich zesnulí blízcí. Vlak je převážel na hřbitov. Tato železniční linka byla v provozu v letech 1854 až 1941 a přepravovala londýnské mrtvé na Brookwoodský hřbitov nedaleko Wokingu v Surrey. Hřbitov byl postaven zároveň se železniční tratí a v době své největší slávy v letech 1894 až 1903 vlak převezl více než 2000 těl ročně, konstatuje web BBC.
Pohřební vlak: Itinerář. Zvláštní a křiklavé?
Příbuzní a přátelé zesnulých nastoupili společně s naloženou rakví do pohřebního vlaku odjíždějícího v 11:40, zúčastnili se pohřbu, uspořádali pohřební hostinu v jedné ze dvou železničních stanic hřbitova, kde si mohli dopřát pivo či svačinu v podobě sendviče nebo zákusků a následně nastoupit do vlaku jedoucího zpět, který je do Londýna dovezl v půl čtvrté odpoledne.
Toto spojení truchlení s přesně stanoveným jízdním řádem pohřebního vlaku se může zdát zvláštní a křiklavé. A opravdu, nápad provozovat vlak, který by vozil výhradně mrtvá těla a pozůstalé na hřbitov, se lidem zpočátku nezdál vkusný nebo solidní. Kritikům vlak připadal jako příliš technická záležitost nehodící se ke smutečnímu obřadu.
Navzdory výhradám však nakonec vláda projekt pohřebního vlaku povolila. A vlastně ani neměla na vybranou. V polovině 19. století byly londýnské hřbitovy chronicky přeplněné, protože populace města se neustále rozrůstala: v období od roku 1801 do roku 1851 se více než zdvojnásobila, což situaci ještě zhoršilo.
Londýn: Mrtvých těl přibývalo. Nechtěna neobřadná kremace
Každý rok Londýn pohřbíval dalších 50 000 mrtvých – ale hřbitovní prostor zůstával stejný – měří kolem 120 hektarů. To nutilo hrobníky uchylovat se k dost bizarním praktikám, například vykopávat v noci pohřbená těla a pálit je. Jenom těm, kteří si mohli dovolit místo posledního odpočinku na nových, exkluzivních hřbitovech, jako byl například Highgate Cemetery, nehrozilo, že je po pohřbu bude čekat exhumace a zcela neobřadná kremace.
Nakonec parlament nechal hřbitovy ve vnitřním Londýně uzavřít a otevřel sedm velkých hřbitovů na předměstí. Tady byly velké, zelené, ale hlavně volné prostory. Samotný Brookwoodský hřbitov měl rozlohu více než 600 hektarů a vysloužil si přezdívku Londýnská nekropole. V té době to byl největší hřbitov na světě.
Problémem ale bylo, jak se sem dostat. Živí cestující byli jedna věc. Ti mohli dojet na stanici Brookwood, která byla otevřena asi kilometr od hřbitova v roce 1864, aby sloužila nekropoli i běžné železniční lince. Tato stanice je dodnes v provozu.
Ale těla zesnulých pasažérů představovala mnohem zásadnější problém. Převážet mrtvá těla na takovou vzdálenost v tradičních vozech tažených koňmi bylo pomalé a navíc příliš drahé pro většinu Londýňanů. Přivážet těla vlakem společně s truchlícími se proto zdálo být elegantním řešením.
Rakve putovaly z vlaku rovnou do márnice
Myšlenka pohřebního vlaku a příměstského hřbitova se však nakonec neujala tak, jak bylo v plánu. Lidem se nechtělo nechávat se pohřbít daleko od místa, kde žili a pracovali. Navíc volno tehdy bylo jen v neděli, pokud se pohřeb nebo plánovaná návštěva hrobu konala v jiný den, potřeboval člověk k cestě na předměstský hřbitov den volno, což si mnozí nemohli dovolit a jiní to měli přímo zakázané.
V roce 1909 se na scéně objevily motorové pohřební vozy, které do 20. let převzaly roli pohřebních vozů tažených koňmi i vlaku. A sama pohřební linka nakonec vydechla naposledy v roce 1941. Při jednom z nejhorších bombardování Londýna 16. dubna zabily bomby více než 1000 lidí a způsobily víc než 2000 požárů. A jeden z nich zničil i londýnskou železniční stanici sloužící pro potřeby nekropole. V té době už vlaky do nekropole jezdily jen jednou nebo dvakrát týdně. A tak namísto obnovy se oficiální činitelé raději rozhodli trať úplně zrušit.
Další speciální vlaky: Obrněný vlak Putina či Kim Čong-una i Winstona Churchilla
Na závěr lze říct jen jedno. Tento typ pohřebního vlaku nebyl ojedinělý. Americký prezident Abraham Lincoln rozhodně nebyla jediná významná osoba, která měla pohřeb spjatý s vlakem. Například když v roce 1965 zemřel Winston Churchill, vezla jeho rakev jedna z posledních parních lokomotiv. Ta byla pojmenována po něm, jak uvedl International Churcill Society.
A Lincoln nebo Churchil rozhodně nebyli jediní vůdci, jejichž jméno se navždy spojilo s železnicí. Vlaky totiž nevozí jen mrtvé, ale i živé vůdce, diktátory či jiné významné osobnosti. Vzpomeňme třeba na obrněný vlak Kim Čong-una, který funguje jako pojízdná pevnost s raketami, Putinuv obrněný vůz, nebo vlaky smrti nacistického Německa, v nichž se odehrávaly ty nejtemnější kapitoly dějin. A zapomenout nesmíme ani na děsivou vraždu Otylie Vranské, v níž hrál vlak hlavní roli. A to není zdaleka vše.
Zdroj: BBC; The Brookwood Cementary Society, International Churcill Society.