Monstrózní projekt plný krve: Nejdelší trať světa spojila Rusko i válečné fronty

Spojit Moskvu s Vladivostokem nebylo jen o kilometrech, ale o odvaze, utrpení a geopolitických hrách. Výstavba Transsibiřské magistrály o délce 9288 km si vyžádala oběti na životech, střet s přírodou a nakonec i válku s Japonskem. Dnes láká dobrodruhy.

Transsibiřská magistrála byla ambiciózním projektem, jehož cílem bylo propojit evropskou část Ruska s jeho východními regiony. Hlavním bodem bylo spojení s Vladivostokem. Za jejím vznikem stála také vize o rozšíření vlivu. Stavbou tratě chtělo mít Rusko slovo také na území východní Asie a přiblížit se tak moci, kterou disponovali Britové. Za myšlenkou Transsibiřské magistrály stojí Sergej Witter, vedoucí odboru železnic. Stavba začala v 90. letech 19. století a byla dokončena postupně v několika fázích. Transsibiřská magistrála spojuje Mosku s Vladivostokem a sčítá neuvěřitelných 9288,2 km. Není překvapením, že se jedná o nejdelší železniční trať na světě.

Pozlátko Transsibiřské magistrály si vyžádalo několik životů

Spojit evropskou část Ruska s celou Sibiří byl nelehký úkol. Projekt se potýkal jak s politickými a finančními problémy, tak především s těmi geografickými. Sibiř byla klíčovým regionem pro těžbu přírodních zdrojů, přičemž železnice měla usnadnit přístup do těchto oblastí. S územím je ale spojené nepříznivé klima, které si vyžádalo při stavbě mnoho obětí. Stavba probíhala v drsných podmínkách, ve kterých byl problém se zásobováním, jelikož se jednalo o skoro neosídlené oblasti. Největší překážkou byl ale terén. Konstruktéři a dělníci si museli poradit se zamrzlou půdou, bažinami, skalami nebo jezery a řekami.

 

 

Today marks 114 years since #Russia completed the first line of the famous Trans-Siberian railway - 9289 kms-long, it remains longest railway line in the world. Travelling by the #Transsib is an experience of a lifetime and a great way to #ExploreRussia pic.twitter.com/1QYcTiVR89

— Russian Embassy in South Africa 🇷🇺 (@EmbassyofRussia) July 21, 2018

 

 

 

Nejnáročnejší oblast Transsibiřské magistrály byl Bajkal. Z počátku se vlaky přes nejhlubší jezero světa přepravovaly pomocí speciálních trajektů. V případě, že bylo jezero zamrzlé, na tlustý led se položily koleje a vlak mohl přejet na druhou stranu. Samořejmě to nebylo tak jednoduché a bez problému. Ne jednou se led propadl a všem bylo jasné, že se jedná jen o dočasné řešení. Situace s tratí v okolí Bajkalu se nakonec vyřešila komplikovanou a náročnou výstavbou Krugobajkalské železnice, která vedla okolo jezera. Na trati dlouhé 86 kilometrů je celkem 39 tunelů. Tento úsek Transsibiřské magistrály je označován za nejnádhernější část magistrály.

Transsibiřská magistrála jako konečný důvod pro válku

Stavební práce byly naplánované také v oblasti Mandžuska, jelikož se tak chtěli vyhnout sibiřskému terénu. To ale vyvolalo velkou kontroverzi a spor, který nakonec výustil v rusko-japonskou válku roku 1904. Japonsko dostalo obavy o svůj vliv na území Mandžuska a Jižní Koreje. Stavba Transsibiřské magistrály znamenala, že Rusko bylo schopné rychleji přisunout vojenské síly na východ a zvýšit svou vojenskou přítomnost na Dálném východě.

Tento spor ale odhalil nedokonalost monstrózního projektu, a to v podobě jednokolejné trasy. Navíc v době války nebyla trať ještě plně dokončena. Transsibiřská magistrála pomohla Rusům k rychlejšímu přesunu vojáků do východchní čísti Asie. Byla ale po dobu války neustále přetížená, a proto nebylo schopné včasné zásobování fronty minucí a léky, což vedlo ke konečné porážce Rusů. Svojí roli hrála také při Druhé světové válce, kde sloužila Němcům jako obchodní spojení s Japonskem. Jednalo se samozřejmě o klíčovou cestu pro zásobování vojsk, jelikož jako jediná překovávala nepříznivé podmínky a terén.

Jak vypadá Transsibiřská magistrála dnes?

V dnešní době se nadšenci a zájemci o tento neobvyklý zážitek mohou po Transsibiřské magistrále bez problému projet. Jediným problém může být jedině cena. Jak uvádí stránka planetacestovani.cz, za zážitek zprostředkovaný cestovní kanceláří můžete zaplatit v rozmezí 40 až 65 tisíc korun. Pokud chcete cestovat na vlastní pěst, web pasapusu.cz uvádí aktuální blokaci online stránek pro koupi jízdenek. Co se ale ceny jízdného z minulých let týče, vyšplhat se mohly až na astronomické částky. Pokud jste například roku 2022 chtěli jet v kupé 2. třídy z Moskvy do Vladivostoku, cena jízdného začala na 9 921 euro.

Zdroje: denikn.cz, poznatsvet.cz, radynacestu.cz, planetacestovani.cz, pasapusu.cz