Místo šrotu nejsilnější obr Slovenska. „Vypil“ 25 kubíků vody a utáhl 9 narvaných vagonů

Měl skončit jako hromada rezavého železa, místo toho tahá tisíce nadšených cestujících. Parní obr Štokr z Vrútek ukázal v Trenčíně neuvěřitelnou sílu, když navzdory plánům utáhl více vagonů. Jak tento přes 70 let starý stroj dokáže konkurovat moderní technice a proč jeho „kolegové“ z depa dobývají filmovou scénu?

Evropské hlavní město kultury 2026 se letos neslo ve znamení železniční nostalgie. Historická parní lokomotiva Štokr ze Železničního muzea a výtopny Vrútky upoutala tisíce návštěvníků při slavnostním zahájení ročníku akce v Trenčíně. Tento jeden z posledních mohykánů parní trakce ze slovenské železniční historie navíc není jediným strojem, který si získal pozornost veřejnosti – jeho „kolegyně“ se objevily i v mnoha světových filmech.

Parní legenda opět v akci: Štokr při zahájení v Trenčíně

Do Evropského hlavního města kultury přijel Štokr na trase Žilina – Trenčín, kde ve svých historických vozech odvezl přes dva tisíce lidí. O tom, že zájem veřejnosti o nostalgické jízdy je enormní, svědčí i vyprodané lístky a nadšené reakce cestujících. „Když jsem se dozvěděl, že Štokr bude táhnout historický vlak až do Trenčína, neváhal jsem ani sekundu. Je to jedinečný zážitek, který mi připomíná dětství,“ říká Marek (42) z Martina, který se na jízdu vydal s rodinou.

Vedoucí Občanského sdružení Spolek Výhrevne Vrútky, které se o lokomotivu stará, Dušan Vaňko, pro Železniční muzeum v jejich podcastu vysvětluje: „Štokr je naše nejvýkonnější parní lokomotiva. Původně měla táhnout jen čtyři vozy, nakonec jich bylo devět – a všechny jsme naplnili.“

Kousek historie, který se zachoval

Lokomotiva označená jako Štokr řady 556.0 byla vyrobena v roce 1952 pro nákladní dopravu v rámci bývalého Československa. Tato technologie parní trakce byla kdysi srdcem těžké železniční dopravy, ale s nástupem dieselové a elektrické trakce postupně zanikala. Štokr absolvoval svou rozlučkovou jízdu ještě v roce 1980 na trati Bratislava – Leopoldov a zpět, když se parní trakce rušila. Namísto toho, aby skončil ve šrotu, byl zachován v depozitu a později přemístěn do lokomotivního depa ve Vrútkách, které je dnes jedním z nejvýznamnějších míst pro uchovávání železniční historie na Slovensku.

Funkční i dnes – nostalgické jízdy vzbuzují emoce

Parní lokomotiva funguje na bázi parního tlaku vytvářeného z vody a uhlí. Díky velkému objemu tendru zvládne delší tratě bez častého doplňování. Při jízdě do Trenčína spotřeboval stroj přibližně 25 kubických metrů vody, která sloužila i k vytápění historických vozů, dodává Vaňko. „Je to zážitek nejen pro milovníky železnic, ale pro celé rodiny,“ řekla cestující Zuzana (39) z Prievidzy. „Když jsme se v tom vlaku převalovali parou a slyšeli syčení kotle, připadalo mi, jako bychom se přenesli do jiné doby.“

Historické jízdy mají tradičně velký úspěch. Lístky na každou jízdu se často vyprodají již v průběhu několika minut. Každoročně se například organizují i speciální vlaky pro děti u příležitosti Mezinárodního dne dětí do Kremnice a zpět.

Vrútocké depo: Domov železničních legend

Ve vrútockém depu je dnes uloženo více než 40 historických vozidel, mezi nimiž je 13 motorových, elektrických a parních lokomotiv. Tři parní mašiny jsou stále provozuschopné, další dvě jsou v rekonstrukci. Jedním z nich je lokomotiva Anton z roku 1937, která se těší popularitě ve filmové produkci. Použila se například při natáčení filmů o Nicholasi Wintonovi, který zachránil stovky dětí před holokaustem, ale i ve filmech jako Doktor Živago, Dubček, Povstání či seriálu Tetovač z Osvětimi.

„Je prémií vidět tyto stroje nejen v akci na kolejích, ale i před kamerou,“ uvedl filmový historik Juraj Baláž. „Jejich autentický vzhled dodává filmům historickou věrohodnost,“ dodal. 

Evropské hlavní město kultury: širší kontext 

Titul Evropské hlavní město kultury (EHMK) uděluje Evropská komise a Parlament městu, které během jednoho roku představí svůj kulturní život a potenciál na mezinárodní úrovni. V roce 2026 tento titul získal Trenčín spolu s finským městem Oulu. Otevření roku EHMK v Trenčíně doprovázely koncerty, výstavy, divadelní představení a technicky působivá show s nasvícením pomocí 300 dronů nad Trenčínským hradem. Mezi účinkujícími byla i populární zpěvačka Jana Kirschner a Emma Drobná.

Akce přitáhla na řadu kulturních atrakcí nejen domácí publikum, ale i zahraniční návštěvníky – mezi nimi i turisty milující historii železnic, pro které byla jízda Štokrem jedinečným zážitkem.

Železniční kultura a dědictví zachované pro další generace

Při pohledu na boom zájmu o historické vlaky netřeba zapomínat na širší kulturní fenomén: železnice na Slovensku mají bohatou tradici a stále přitahují pozornost jako technické památky i turistické atrakce. Podle odborného portálu Railways Illustrated je rostoucí trend rekonstrukce starých lokomotiv a nostalgických linek pozorovatelný i v České republice, Polsku a Rakousku, kde se fanoušci historických železnic pravidelně setkávají na festivalech a jízdách po kolejích.

„Železniční historie není jen o železu a páře, ale o společných vzpomínkách a identitě regionů,“ uvádí kolega železničního historika Jan Novak. „Jejich obnova je investice do kulturní paměti celé Evropy.“

Štokr stále v srdcích nejen Slováků 

Parní lokomotiva Štokr opět dokázala, že železniční kultura má živé místo v srdcích Slováků. Odvážná jízda do Trenčína, která přilákala tisíce lidí, je důkazem toho, že historické stroje nejsou jen památkami na železniční minulost, ale atraktivním způsobem, jak spojovat generace, kulturu a cestovatelské zážitky. Vrútocké depo tak zůstává jedním z nejdůležitějších center železniční tradice na Slovensku, místem, kde historie a současnost jdou bok po boku, ať už jde o parní jízdy na kolejích, nebo o kamerové záběry ve světových filmových projektech.

Zdroj: Trencin 2026, SKPodcasty.sk