Metro D brzdí žaloby a byrokracie, hrozí roky zpoždění

Nová linka metra D má odlehčit přetížené dopravě na jihu Prahy. Místo rychlé výstavby ji ale provází spory, žaloby a byrokratické průtahy, které mohou stavbu protáhnout o roky.

Metro D má propojit Pankrác s Depem Písnice a přivést podzemní dráhu do čtvrtí, kde dnes desítky tisíc obyvatel denně spoléhají na přetížené autobusy. Mělo jít o jasnou prioritu, která uleví povrchové dopravě a zrychlí cestování na jihu města. Jenže realita je složitější: samotné zahájení stavby se odkládalo roky, stavět se začalo až v roce 2022, přípravu provázely spory o pozemky a ani stavba a plánování prvních úseků se neobešly bez problémů. Metro D se tak stalo nejen důležitou dopravní investicí, ale i symbolem toho, jak těžko se v Praze prosazují velké infrastrukturní projekty.

Obstrukce firem ničí trh a zpomalují stavbu metra D

Projekt metra D provázejí desítky žalob a námitek od vlastníků pozemků, spolků a od dodavatelů a firem, které v tendrech neuspěly. Podle předsedy pražské hospodářské komory Petra Michala se přitom z napadání výsledků soutěží stal běžný nástroj, který místo férové soutěže vede spíš k blokaci projektů. „Účastníci raději trh zničí, než aby se něco postavilo,“ řekl Michal na konferenci Praha 2050+ Na křižovatce rozvoje, informoval o tom Ekonomický deník. Dodal, že zatímco Správě železnic se podařilo dodavatele v posledních letech částečně uklidnit, metro D na podobnou zkušenost teprve čeká.

Tendr na druhý úsek metra D? Netransparentní

Například v lednu 2024 ÚOHS zrušil výběr vítěze tendru společnosti Subterra na úsek metra D Olbrachtova – Nové Dvory, protože zadávací dokumentace neobsahovala dostatečné doklady pro některé členy odborného personálu. Další pokus o konečné vyhlášení vítěze tendru byl opět neúspěšný, ÚOHS definitivně zrušil vítězství Subterry z důvodu netransparentnosti.

Spory se ale netýkají jen stavebních zakázek. Švýcarský výrobce vlaků Stadler napadl nastavení kvalifikačních požadavků na dodavatele souprav pro metro D, protože podle něj znevýhodňují firmy, které mají potřebnou technologii, ale nemají referenci v přesné podobě. U některých úseků metra D zase došlo k blokaci kvůli pozemkovým sporům – například u budoucí stanice Krč muselo město po letech vyjednávání vykupovat pozemky a některé žaloby byly staženy až po dosažení dohody s vlastníky.

Jak informoval Ekonomický deník, manažer projektu metra D Jiří Hrnčíř se na konferenci Praha 2050+ vyjádřil obavy, že se metro stalo „rukojmím“ těchto procesů. Administrativní zátěž a opakované spory totiž zvyšují riziko prodražení celé stavby a dokončení se vzdaluje v nedohlednu.

Jaky metro D? ÚOHS vam to zrusil, protoze jste to moc tuneloval 😉

— Bic Bozi (@bicbozicz) July 11, 2025

Problémy metra D nejsou jen právní. Předseda představenstva Pražské hospodářské komory Petr Michal v komentáři pro E15 upozornil, že Praha dlouhodobě trpí roztříštěností kompetencí. Velké dopravní stavby, jako je metro D, často spadají zároveň pod stát, hlavní město i jednotlivé městské části a místo jasného vedení nastává situace, kdy se odpovědnost přehazuje z jedné instituce na druhou. To pak vede k několikaletým skluzům, jak ukazuje nejen metro D, ale i příprava železničního spojení na letiště nebo modernizace hlavního nádraží.

„Pokud chceme, aby byla Praha v roce 2050 konkurenceschopná evropským metropolím, musíme se konečně naučit stavět velké projekty bez zbytečných průtahů,“ zdůraznil Michal. Podle něj je potřeba, aby každý projekt měl jasně určeného koordinátora s pravomocí a odpovědností za všechny fáze výstavby. Bez toho se i strategické investice mění v nekonečné série posudků, odkladů a ztracených povolení.

Nový úřad je nadějí i pro metro D

Jedním z kroků, které mají za cíl zrychlit přípravu a výstavbu velkých projektů, byl vznik Dopravního a energetického stavebního úřadu (DESÚ) na začátku minulého roku. Ten centralizuje povolovací procesy a přináší do nich větší přehlednost. Pomáhá snížit administrativní zátěž a snaží se předcházet dalším zpožděním. Jde jistě o důležitý posun, protože se nezřídka kdy stává, že se dokumentace a různá rozhodnutí ztrácí mezi jednotlivými institucemi.

Pokud se proces nezrychlí a nezjednoduší, dopad bude mít nejen na cestující, kteří dál spoléhají na autobusy a přetíženou povrchovou dopravu, ale i na ekonomiku města. Firmy zvažují investice podle dostupnosti lokalit a zpoždění infrastruktury může odradit investory, kteří hledají rychlou a efektivní dopravu pro své zaměstnance. V sázce tak není jen komfort obyvatel, ale i konkurenceschopnost Prahy jako evropské metropole.