foto: Wikimedia Commons / Public Domain /Depo v Lužné
„Hlavně ať to tu vydrží jako celek,“ doufá Michal Šorel, který v Lužné u Rakovníka působí již 30 let. Stará se o historické vozy Českých drah.
Muzeum ČD Nostalgie je koutek historie vzdálený necelých 60 km od Prahy. Tamní depo historických vozidel z repertoáru Českých drah okouzlí nejen milovníky železnic, ale i nadšence českých dějin.
Depo historických vozidel funguje jako muzeum železnice
„Byl postaven po válce, snad ještě v roce 1945, jako útulek pro uhlíře. Ti tu nakládali vozíky s uhlím, kterým se zbrojily mašiny,“ vypráví o domku, který dnes v areálu depa slouží jako zázemí pro pracovníky, Michal Šorel, mistr z Lužné u Rakovníka. S pár kolegy se zde stará o celé depo a působí zde již 30 let, od roku 1994, kdy byl pověřen péčí o zdejší historická železniční vozidla.
„Tenkrát se začalo řešit, že by se mohla péče o historická vozidla profesionalizovat, a mně nabídli, jakožto kladenskému strojvedoucímu, zda bych nešel do Lužné,“ uvádí. Podle jeho slov se v Lužné následně utvořila skupina až čtyř nadšenců, kteří dostali areál na starost, přičemž šlo převážně o vozy dané do úschovny z Národního technického muzea.

Do cíle přes překážky, uzavírka i následná obnova depa
Hned o rok později po příchodu pana Šorela ale došlo k velké reorganizaci, kterou depo v Lužné nepřežilo a muselo zavřít. Pan Šorel byl pak přeložen zpět do Kladna na práci strojvedoucího. Areál depa ale neopustil, naopak se rozhodl na celé depo dávat pozor. „Navíc jsme v té době zrovna zprovoznili Čtyřkoláka, akorát se prvně zatopil, údržbová hala byla teprve deset let stará… To byla šílená doba,“ uvádí.
Následující roky se nesly v duchu snahy o záchranu depa, přičemž o výstavách vozů se tenkrát mohlo nechat jen zdát. Nedlouho poté však přece jen svitla naděje, když přišlo doporučení pro založení občanského sdružení. Skupina by si tedy mohla část depa pronajmout a řídit si ho sama. To zapříčinilo, že se areál v Lužné začal znovu probouzet k životu. „V květnu 1997 jsme udělali první velkou akci, vlak z Prahy, výstava, následně jsme měli otevřeno až do září každý druhý víkend – a to byla vlastně naše první sezona,“ uvedl Michal Šorel. Do konce 90. let se areál rozvíjel i díky nové posile, Jaroslavovi Kocourkovi, který, jakožto dlouholetý zaměstnanec Českých drah a současně nadšenec do historie železnice, nechal v depu zřídit novou provozní jednotku.
Prvotní úspěchy s Kremákem
Prvním pojítkem Michala Šorela s historickým depem v Lužné byl tzv. Kremák, parní lokomotiva 534.03, která se vyráběla v letech 1945 až 1947. Ve značně poškozeném stavu se dostal právě do Lužné, a to v době, kdy pan Šorel dokončil školu a pracoval jako topič lokomotiv. „Už to ale byla taková očesaná lokomotiva například bez ojnic. My jsme tehdy měli partu, se kterou jsme různě jezdili fotit do Německa po akcích, a řekli jsme si, že ho zkusíme zachránit,“ vzpomíná na své začátky. Překážkou byla oprava kotle, ale i ten se nakonec podařilo díky drobnému „švindlu“ opravit ve Velenicích. Po splněné policejní zkoušce už Kremáku nic nestálo v cestě a radostně vyjel na koleje. Dokonce i ve svém původním působišti. Pan Šorel popisuje, že to byl pro všechny zúčastněné velký úspěch: „Sen se nám splnil. Od té doby nemělo historické depo v Lužné o návštěvníky nouzi.“
Nejistá budoucnost v Lužné
Problémy se ale vynořují i odjinud. Železničních nadšenců s moderní dobou ubývá, přesto však muzeum zůstává vyhledávaným cílem výletů. Čeho však není dostatek, je pracovní síla. Michal Šorel má vedle sebe pouze druhého kolegu, ale další provozní personál chybí. S tímto týmem plánují uvést do provozu také Papouška, modrou parní lokomotivu z 50. let. Bojí se ale, že nebude, kdo by s ní jezdil. „To je teď můj největší strach,“ dodává pan Šorel, který doufá, že se najde posila v podobě strojvedoucího. Sám se pomalu odebírá k důchodu, a zatím není, kdo by ho nahradil. „Hlavně ať to tu vydrží jako celek. Když už se toho tolik udělalo a funguje to, moc doufám, že to bude mít i budoucnost,“ zakončuje rozhovor poněkud emotivním výrokem.
Psali jsme
Co vznikne z nehospodárné lokomotivy? Československé dráhy proměnily Čtyřkoláka v úsporný a výkonný stroj, který sloužil až do konce parního…
Zdroje: zeleznicar.cz